Rozhovor Newsroomu

To, co bylo dřív nemyslitelné, je teď ve velkých amerických televizních stanicích zcela běžné. Moderátoři pracují z domu, na dálku se ovládají kamery i vyrábí a odbavuje grafika. Yann Zane je český novinář, který nyní žije v USA, kde pracoval například pro zpravodajský kanál MSNBC. Pořad Newsroom ČT24 se ho ptal nejen na to, jak v době epidemie pracují televize, ale především, jak koronavirus promluvil a ještě nejspíš promluví do blížících se amerických prezidentských voleb.

Začátkem září novináři monitorovali demonstraci ekologických aktivistů u lomu Vršany na Mostecku. V momentě, kdy aktivisté vstoupili do lomu, většina novinářů zůstala stát. Někteří se ale vydali dál, zastavila je – opět jen některé – až výzva policistů, že do lomu platí zákaz vstupu a že mají místo opustit. Jak k takové situaci přistupovat z hlediska novinářské etiky? Podle odborníka na etiku médií Jana Motala z Masarykovy univerzity je potřeba každou takovou demonstraci posuzovat zvlášť. Připouští však, že novinář může stanovená pravidla porušit.

Na jaře, především v době nouzového stavu, to zažila téměř všechna česká média. Lidé hltali zpravodajství, cena reklamy ale spadla na minimum. Peníze z inzerce brzo začaly chybět také internetové televizi DVTV. Redakce v čele s Martinem Veselovským a Danielou Drtinovou se proto rozhodla peníze získat jinak. V crowdfundingové kampani se jim podařilo vybrat rekordní částku, téměř 10 milionů korun. Je to cesta i do budoucna? „Možná budeme těmi, kdo by to mohl prokopnout. To se uvidí,“ říká Martin Veselovský. Aktuální finanční situaci českých komerčních médií se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Přepjatě, přepáleně, neadekvátně. Tak podle šéfredaktora serveru HlídacíPes.cz někteří novináři informují o koronaviru. „Až se budou zase jednou novináři, my novináři, divit, proč důvěra v média není taková, jakou bychom si přáli, tak si můžeme vzpomenout na to, jak jsme my nebo část médií toto téma uchopili,“ říká. Všechna média „do jednoho pytle“ házet nechce, některá ale podle něj k panice skutečně přispěla. Tomu, jak čeští novináři zvládají neustálé informování o nákaze, se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Asijský zpravodaj Českého rozhlasu David Jakš odjížděl z Číny ve chvíli, kdy se koronavirus začal šířit rychlostí epidemie. V Asii ale zůstal, o nákaze teď informuje z thajského Bangkoku. Proč země vyměnil, jak zareagovali další novináři a co je nejspíš čeká, až nemoc odezní, nastínil Newsroomu ČT24 v rozhovoru přes Skype. Tématu se věnovalo nedělní vydání pořadu.

Přinášejí témata, na která slyší lidé nevěřící demokracii, tradičním médiím a tradičním politickým stranám. Vydávají zprávy bez kontextu, informace dostatečně neověřují a neodlišují fakta od názorů. To vše jsou podle odborníka na etiku médií z Masarykovy univerzity Jana Motala Parlamentní listy. Pro Newsroom ČT24 médium rozebíral, protože se začalo vážně mluvit o jeho možném prodeji. Souvislosti přinesl pořad v neděli.

„Situace se už nezhoršuje, protože je otázka, jestli může být horší,“ až k tomuto stavu věcí podle sociologa Jaromíra Volka dospěla komunikace Pražského hradu skrz česká média. Co ale na Miloši Zemanovi oceňuje, je jeho mediální obratnost. Ze tří polistopadových politiků umí přes novináře oslovit nejvíc lidí, i ty, kteří s ním nesouhlasí. Proto bude chtít podle Volka hlava státu v pravidelných rozhovorech pokračovat. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Dřív je mělo snad každé menší město, teď se místní nezávislé noviny stávají spíš raritou. Ničí je nedostatek peněz z inzerce, ubývající čtenáři, ale taky radniční zpravodaje. Jak se „malé“ novinařině daří, kde je a odkud a proč mizí, se snaží zjišťovat mediální analytička z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě Lenka Waschková Císařová. Tématu se věnoval také nedělní Newsroom ČT24.

Nese známé jméno, spravuje ji ale někdo úplně jiný. Nebo zesměšňuje či šíří nepravdivé zprávy, autor je však neznámý. Facebook na začátku ledna omylem odkryl autory svých stránek. A veřejnost, novináři a hlavně ti, kdo jsou za tvorbu takových stránek placení, se od té doby zamýšlí, kde má anonymita místo, a kde už ne. Podle Jakuba Horáka, který se politickým marketingem živí, se z nejznámější sociální sítě stává klasické médium. A jako klasické médium by tedy podle něj měla dodržovat i určitá pravidla. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.