Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem. Do měsíce se musí vystěhovat

Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem Josefem Monsportem.  Nejvyšší soud vyhověl jeho dovolání a nařídil lidem vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy, ve kterých žijí. Rozhodnutí se týká asi 60 rodin, domy musí opustit do měsíce. S rozhodnutím ale nesouhlasí a odstěhovat se odmítají. Správce chce nemovitosti zpeněžit ve prospěch všech někdejších klientů vytunelované firmy.

„Uložili jsme bytovému družstvu, aby vyklidilo bytové domy a předalo je žalobci – správci konkurzní podstaty úpadce do jednoho měsíce od právní moci našeho rozhodnutí,“ uvedl předseda senátu Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář. 

„Víme, jak obtížné bude vypořádat se se situací pro lidi, kteří v těch domech bydlí,“ dodal Krčmář. Podle něj ale nebylo sporu o tom, že domy užívá bytové družstvo bez právního důvodu, nemělo totiž platné nájemní smlouvy.

Bývalý konkurzní správce lidem sice byty dostavět povolil, ale bez posvěcení konkurzního soudu. „Do této domluvy nezainteresovali konkurzní soud, jehož souhlas byl podmínkou pro takové ujednání,“ vysvětlil Krčmář. 

Rozhodování připodobnil ke hledání „nejlepší z nejhorších variant“. Očekává, že družstvo se ještě obrátí na Ústavní soud. Výjimku z vystěhování by teoreticky mohli mít ti obyvatelé bytů, jejichž nájemní smlouvy byly uzavřené se souhlasem správce konkurzní podstaty.

Případ se táhne už čtvrt století

Se stovkami zájemců uzavřela společnost H-System v roce 1993 smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domů v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale firma zkrachovala. Stihla dokončit jen 34 domů. Kvůli krachu společnosti přišlo nejméně 1095 lidí o více než 980 milionů korun.

Někteří klienti zkrachovalé společnosti se poté spojili v družstvu Svatopluk a svépomocí si domy dostavěli. Podle výpovědi bývalého konkurzního správce H-Systemu Karla Kudláčka by jinak hrozilo zřícení domků, nemovitosti byly ve špatném stavu.

Podle Nejvyššího soudu jsou ale nájemní smlouvy mezi družstvem a obyvateli bytů absolutně neplatné. Družstvo pokračovalo v započaté stavbě na pozemcích H-Systemu a investovalo tak do cizího majetku. Do dostavby dali lidé 220 milionů korun.

Soud uvedl, že družstvo šlo do rizika, když pro své plány nemělo souhlas konkurzního soudu. Mělo pouze předběžnou domluvu s tehdejším konkurzním správcem o dostavbě a následném prodeji za pevně stanovenou cenu. Riziko podle soudu nelze přenášet na ostatní konkurzní věřitele, kteří zákonná pravidla o zpeněžování majetku neporušili. Peníze po odprodeji se rozdělí mezi všechny věřitele. Pohledávky za H-Systemem jsou přes dvě miliardy korun, uvedl Krčmář.

Lidem, kteří v rámci družstva investovali do dostavby domů, podle Krčmáře vznikla specifická pohledávka za konkurzní podstatou H-Systemu. „Měla by být uspokojena ještě před ostatními nepřednostními věřiteli,“ uvedl Krčmář. Konkurzní správce podle něj mohl prodat bytové domy i bez nynějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu, prodával by je však i s jejich obyvateli, což by snížilo jejich cenu a poškodilo konkurzní věřitele.

Stěhovat se nebudeme, vzkazují lidé

Obyvatelé dotčených domů v Horoměřicích se shodují na tom, že je rozhodnutí Nejvyššího soudu šokovalo. Domy si na vlastní náklady dobudovali a teď mají jen měsíc na vystěhování. Všichni říkají, že na nové bydlení nemají peníze a do měsíce se rozhodně vystěhovat nehodlají.

„Je to můj domov a já ho budu bránit do konce. Já ho nedám, ani náhodou. Zabijou mě, půjdu do vězení, mně to je jedno. Já jsem to celé dala do kupy,“ říká jedna z bývalých klientek H-Systemu. „Všichni jsme z toho absolutně znechucení a v šoku,“ dodává další obyvatel.

Zvažují, že se ještě obrátí na Ústavní soud a na Evropský soud pro lidská práva. Takové podání by už ale nemělo odkladný účinek.

Správce chce domy prodat

Pokud se lidé do měsíce nevystěhují, bude na tahu insolvenční správce. „Nepokládal bych za solidní, abych přes media posílal nějaké vzkazy, co udělám a co neudělám,“ řekl správce konkurzní podstaty společnosti H-System Josef Monsport.

Domy jsou součástí konkurzu a jejich prodejem chce uspokojit všechny věřitele H-Systemu. „Pokud bych prodával obsazený byt nebo dům, tak za něj utržím daleko nižší cenu než za prázdný,“ uvedl Monsport. Nevyloučil, že by mohli být vystěhováni za účasti policie. „Ale nechci nikomu vyhrožovat,“ dodal. 

Správce chce s družstvem Svatopluk ještě jednat. Ve hře je i to, že by lidem domy, ve kterých žijí, odprodal. Ti by tak teoreticky zaplatili už potřetí – nejprve je podvodem připravil o peníze podnikatel Petr Smetka a pak si za další peníze domy dostavěli.

Zakladatel H-Systemu si odseděl 12 let, ostatní unikli díky Klausově amnestii

Po pádu H-Systemu přišla tisícovka lidí zhruba o miliardu korun. Zakladatel firmy a její majoritní akcionář Petr Smetka byl odsouzen za podvod, poškozování věřitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Smetka uznal jen vinu za porušování povinností, nikoli podvod. Hájil se i tím, že zájemce o dostupné bydlení nepodvedl, jen mu prý nevyšel podnikatelský záměr.

Za mříže nastoupil Smetka v září 2006. V letech 2000 až 2002 byl ve vazbě, která se do doby výkonu trestu započítává. Smetka si celkem odseděl 12 let, vězení opustil v roce 2016. Bývalým klientům má zaplatit odškodné ve výši tři čtvrtě miliardy korun.

Ačkoliv si Smetka trest ve vězení odpykal, část dalších lidí zapojených do kauzy si trest nevyslechla. Po Klausově amnestii se justice přestala zabývat podílem tří aktérů případu – Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Případ H-System je jedna z největších a nejznámějších kauz v novodobé historii Česka.

Z více než tisícovky klientů získalo slibované levné bydlení jen asi 30 lidí. Více štěstí než v Horoměřicích měli lidé v nedalekých Velkých Přílepech, kde družstvo Svatopluk domy také dostavovalo. Tam si ale obyvatelé „své“ nemovitosti odkoupili, byť za vyšší ceny, ale zohledňující jejich investici do stavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 1 hhodinou

VideoVysoké školy jsou černou dírou na peníze, musí být efektivnější, soudí Krejčí

Vysoké školy by měly začít peníze, které mají, využívat efektivněji, řekl v Interview ČT24 místopředseda sněmovního školského výboru Miroslav Krejčí (za Motoristy). Reagoval tak na stížnosti univerzit, že prostředky chystané pro ně vládou na roky 2027 a 2028 nestačí. Cestu vidí poslanec například ve větším využití elektronických či IT technologií ve výuce. Vysoké školy považuje za černou díru, do které ministerstvo „lije“ desítky miliard korun a nemá žádnou pravomoc ohledně využití těchto prostředků. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem též bývalý šéf CERMATu kritizoval stav, kdy podle něj vychází ze základních škol „třetina negramotných dětí“. Za to Krejčí kritizuje hlavně školní inspekci. Řekl také, že v pondělí budou vládní strany projednávat na koaliční radě novelu o asistentech pedagoga. Jejich současný počet 30 tisíc považuje za nadměrný, za ideální by prý bral stav, kdy nebudou potřeba.
před 2 hhodinami

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 12 hhodinami

VideoČást vakcín proti chřipce dorazí se zpožděním

Část vakcín pro nastupující chřipkovou sezónu letos dorazí se zpožděním. Výrobci pracovali déle na úpravě očkovacích látek, aby odpovídaly aktuálním variantám viru. Ordinace mají teď přes půl milionu dávek, zbytek bude k dispozici do listopadu. Letos je objednávka vakcín o patnáct procent vyšší. O něco později letos dle epidemiologů „nastoupí“ i samotná chřipková sezóna. Té loňské podlehlo tři a půl tisíce lidí – převážně seniorů. Zájem o očkování proti chřipce mírně vzrostl. Pohyboval se ale jen lehce nad sedmi procenty. Ministerstvo zdravotnictví chce zvýšit také proočkovanost u nemocničních zdravotníků. Pokud se už v této sezóně zvedne na 15 procent u sester, respektive 33 procent u lékařů plošně, dostanou zdravotnická zařízení bonusy od pojišťoven.
před 12 hhodinami

Změna plánu. Vláda resorty průmyslu a pro místní rozvoj nakonec nesloučí

Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebude slučovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) s resortem průmyslu a obchodu (MPO). Druhý zmíněný úřad se ale přejmenuje na ministerstvo hospodářství. To kritizuje opozice, podle níž kabinet upouští od slibu, který měl přinést úspory.
před 12 hhodinami

Dražší jsou energie, nájmy i nemovitosti. Inflace v září zrychlila

Zdražování v Česku zrychluje. Meziročně spotřebitelské ceny v září rostly o 2,5 procenta. Víc stojí hlavně pohonné hmoty. Zářijová cena nafty atakovala hranici padesáti korun za litr. Ten přitom stál před rokem zhruba 33 korun. Dlouhodobě rostou také náklady na bydlení. Kromě energií jde i o nájmy. Rychle zdražují i nemovitosti – byty, domy i pozemky. Naopak potraviny v září stále ještě zlevňovaly, což pomohlo inflaci zpomalit. Podle odborníků se však tento trend může otočit.
před 12 hhodinami

Česko dostalo první platbu z unijního obranného nástroje SAFE, jde o stamiliony eur

Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE. Konkrétně získala 309 milionů eur (přes 7,5 miliardy korun), tedy patnáct procent z celkově přidělených dvou miliard eur, oznámila Evropská komise (EK). Peníze z obranného úvěru mají směřovat na tanky Leopard 2 A8 a vozy Tatra T-815. Z půjčky má být také financována možnost vojenského využití dálnice D11.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV dotační kauze tenisového svazu se rozrůstá počet obviněných

Největší dotační kauza v historii tuzemského tenisu trvá od roku 2023 a stále se rozrůstá. Po obvinění vedení Českého tenisového svazu v čele s jeho tehdejším prezidentem Ivo Kaderkou jsou nově obviněny dvě firmy a dva lidé. Jde o finanční machinace se škodou přesahující dvacet milionů korun. Jedním z obviněných je bývalý blízký Kaderkův spolupracovník a bývalý profesionální tenista Vojtěch Flégl, který vlastní společnost Český tenis, přes níž mělo být zpronevěřeno přes 14 milionů korun. Druhým je daňový poradce Martin Baier, který měl falšovat účetnictví. Kvůli celé kauze bude svaz splácet pravděpodobně více než sto milionů korun, které ovšem nemá. Až bude znát přesnou částku, tak požádá o dlouhodobý úvěr, který ho může zatížit na deset až dvanáct let. Kauzou se zabývali Reportéři ČT.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.