Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem. Do měsíce se musí vystěhovat

Klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem Josefem Monsportem.  Nejvyšší soud vyhověl jeho dovolání a nařídil lidem vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy, ve kterých žijí. Rozhodnutí se týká asi 60 rodin, domy musí opustit do měsíce. S rozhodnutím ale nesouhlasí a odstěhovat se odmítají. Správce chce nemovitosti zpeněžit ve prospěch všech někdejších klientů vytunelované firmy.

„Uložili jsme bytovému družstvu, aby vyklidilo bytové domy a předalo je žalobci – správci konkurzní podstaty úpadce do jednoho měsíce od právní moci našeho rozhodnutí,“ uvedl předseda senátu Nejvyššího soudu Zdeněk Krčmář. 

„Víme, jak obtížné bude vypořádat se se situací pro lidi, kteří v těch domech bydlí,“ dodal Krčmář. Podle něj ale nebylo sporu o tom, že domy užívá bytové družstvo bez právního důvodu, nemělo totiž platné nájemní smlouvy.

Bývalý konkurzní správce lidem sice byty dostavět povolil, ale bez posvěcení konkurzního soudu. „Do této domluvy nezainteresovali konkurzní soud, jehož souhlas byl podmínkou pro takové ujednání,“ vysvětlil Krčmář. 

Rozhodování připodobnil ke hledání „nejlepší z nejhorších variant“. Očekává, že družstvo se ještě obrátí na Ústavní soud. Výjimku z vystěhování by teoreticky mohli mít ti obyvatelé bytů, jejichž nájemní smlouvy byly uzavřené se souhlasem správce konkurzní podstaty.

Případ se táhne už čtvrt století

Se stovkami zájemců uzavřela společnost H-System v roce 1993 smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domů v okolí Prahy. Na podzim 1997 ale firma zkrachovala. Stihla dokončit jen 34 domů. Kvůli krachu společnosti přišlo nejméně 1095 lidí o více než 980 milionů korun.

Někteří klienti zkrachovalé společnosti se poté spojili v družstvu Svatopluk a svépomocí si domy dostavěli. Podle výpovědi bývalého konkurzního správce H-Systemu Karla Kudláčka by jinak hrozilo zřícení domků, nemovitosti byly ve špatném stavu.

Podle Nejvyššího soudu jsou ale nájemní smlouvy mezi družstvem a obyvateli bytů absolutně neplatné. Družstvo pokračovalo v započaté stavbě na pozemcích H-Systemu a investovalo tak do cizího majetku. Do dostavby dali lidé 220 milionů korun.

Soud uvedl, že družstvo šlo do rizika, když pro své plány nemělo souhlas konkurzního soudu. Mělo pouze předběžnou domluvu s tehdejším konkurzním správcem o dostavbě a následném prodeji za pevně stanovenou cenu. Riziko podle soudu nelze přenášet na ostatní konkurzní věřitele, kteří zákonná pravidla o zpeněžování majetku neporušili. Peníze po odprodeji se rozdělí mezi všechny věřitele. Pohledávky za H-Systemem jsou přes dvě miliardy korun, uvedl Krčmář.

Lidem, kteří v rámci družstva investovali do dostavby domů, podle Krčmáře vznikla specifická pohledávka za konkurzní podstatou H-Systemu. „Měla by být uspokojena ještě před ostatními nepřednostními věřiteli,“ uvedl Krčmář. Konkurzní správce podle něj mohl prodat bytové domy i bez nynějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu, prodával by je však i s jejich obyvateli, což by snížilo jejich cenu a poškodilo konkurzní věřitele.

Stěhovat se nebudeme, vzkazují lidé

Obyvatelé dotčených domů v Horoměřicích se shodují na tom, že je rozhodnutí Nejvyššího soudu šokovalo. Domy si na vlastní náklady dobudovali a teď mají jen měsíc na vystěhování. Všichni říkají, že na nové bydlení nemají peníze a do měsíce se rozhodně vystěhovat nehodlají.

„Je to můj domov a já ho budu bránit do konce. Já ho nedám, ani náhodou. Zabijou mě, půjdu do vězení, mně to je jedno. Já jsem to celé dala do kupy,“ říká jedna z bývalých klientek H-Systemu. „Všichni jsme z toho absolutně znechucení a v šoku,“ dodává další obyvatel.

Zvažují, že se ještě obrátí na Ústavní soud a na Evropský soud pro lidská práva. Takové podání by už ale nemělo odkladný účinek.

Správce chce domy prodat

Pokud se lidé do měsíce nevystěhují, bude na tahu insolvenční správce. „Nepokládal bych za solidní, abych přes media posílal nějaké vzkazy, co udělám a co neudělám,“ řekl správce konkurzní podstaty společnosti H-System Josef Monsport.

Domy jsou součástí konkurzu a jejich prodejem chce uspokojit všechny věřitele H-Systemu. „Pokud bych prodával obsazený byt nebo dům, tak za něj utržím daleko nižší cenu než za prázdný,“ uvedl Monsport. Nevyloučil, že by mohli být vystěhováni za účasti policie. „Ale nechci nikomu vyhrožovat,“ dodal. 

Správce chce s družstvem Svatopluk ještě jednat. Ve hře je i to, že by lidem domy, ve kterých žijí, odprodal. Ti by tak teoreticky zaplatili už potřetí – nejprve je podvodem připravil o peníze podnikatel Petr Smetka a pak si za další peníze domy dostavěli.

Zakladatel H-Systemu si odseděl 12 let, ostatní unikli díky Klausově amnestii

Po pádu H-Systemu přišla tisícovka lidí zhruba o miliardu korun. Zakladatel firmy a její majoritní akcionář Petr Smetka byl odsouzen za podvod, poškozování věřitele a porušování povinností při správě cizího majetku. Smetka uznal jen vinu za porušování povinností, nikoli podvod. Hájil se i tím, že zájemce o dostupné bydlení nepodvedl, jen mu prý nevyšel podnikatelský záměr.

Za mříže nastoupil Smetka v září 2006. V letech 2000 až 2002 byl ve vazbě, která se do doby výkonu trestu započítává. Smetka si celkem odseděl 12 let, vězení opustil v roce 2016. Bývalým klientům má zaplatit odškodné ve výši tři čtvrtě miliardy korun.

Ačkoliv si Smetka trest ve vězení odpykal, část dalších lidí zapojených do kauzy si trest nevyslechla. Po Klausově amnestii se justice přestala zabývat podílem tří aktérů případu – Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Případ H-System je jedna z největších a nejznámějších kauz v novodobé historii Česka.

Z více než tisícovky klientů získalo slibované levné bydlení jen asi 30 lidí. Více štěstí než v Horoměřicích měli lidé v nedalekých Velkých Přílepech, kde družstvo Svatopluk domy také dostavovalo. Tam si ale obyvatelé „své“ nemovitosti odkoupili, byť za vyšší ceny, ale zohledňující jejich investici do stavby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 2 hhodinami

VideoPokud se ukáže, že za požárem v Pardubicích není Rusko, budu překvapený, říká šéf TOP 09

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.
před 3 hhodinami

Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Klučku

Kabinet jmenoval novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který rezignoval. Rovněž schválil legislativní plány na zbytek roku a výhled na další roky, řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Vláda se zabývala i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Stát podle Havlíčka zvýší kontrolu zabezpečení 428 společností, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní.
05:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Stát zvýší dozor nad zabezpečením areálů zbrojařských firem

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.
15:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zákon o registraci neziskových organizací vláda nechystá, zastane ho vyhláška, řekl Tejc

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.
16:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Čeští vědci dali lidem bez domova sto tisíc korun. Většina získala práci i bydlení

Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok sto tisíc korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Jde o projekt New Leaf Česko.
před 9 hhodinami

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 10 hhodinami
Načítání...