Bývalý prezident Václav Klaus odmítl informace Hospodářských novin o tajném zaslání peněz do Sovětského svazu po listopadu 1989. Mělo jít o 1,3 miliardy amerických dolarů. Z informací listu, který citoval materiály Národního archivu, má vyplývat, že půjčku schválila ještě komunistická Adamcova vláda a proplácela ji první porevoluční Čalfova vláda, v níž byl Klaus ministrem financí. Exprezident označil informace za snůšku lží. Jeho tehdejší náměstek z počátku 90. let, ekonom a právník Dušan Tříska, v pořadu Události, komentáře pak uvedl, že o žádné takové půjčce nevěděl.
Kdyby něco v éteru bylo, tak bych o tom věděl, komentuje případ ruské půjčky Klausův bývalý náměstek
UK: Otazníky kolem ruského dluhu (zdroj: ČT24)
„O půjčce, která měla zajistit, aby Sovětský svaz i při svém tehdejším nedostatku převoditelných rublů mohl i nadále nakupovat naše zboží, a šlo zejména o odbyt strojírenských výrobků, rozhodla řádně tehdejší československá vláda dávno přede mnou. Nebyl to žádný tajný konspirativní akt,“ uvedl bývalý prezident republiky Václav Klaus.
„Kdyby něco takovýho skutečně v éteru bylo, tak bych o tom určitě věděl. A nevěděl jsem to,“ zdůraznil také někdejší blízký spolupracovník československého ministra financí Václava Klause Dušan Tříska, který na ministerstvo financí nastoupil 1. ledna 1990 nejprve do funkce poradce ministra a později se stal náměstkem.
Souhlasí ale s tím, že se transformace odehrávala za pochodu, což je podle něho patrné třeba na státních podnicích. Ty se, jak říká, sice fundamentálně privatizovaly, ale přinejmenším rok a půl dál fungovaly v zavedeném režimu, včetně účetnictví. Liberalizace cen nastala až po roce. Pokud by taková smlouva z doby těsně před revolucí tedy skutečně byla, je otázkou, zda by se dala vůbec zastavit.
„Já jsem si samozřejmě kladl otázku, co by to znamenalo a jak k tomu vůbec došlo, pokud k tomu došlo,“ uvedl. „Samozřejmě zpochybňuju cokoliv, kdykoliv, jakkoliv. Nicméně můj odhad je, že byla uzavřená, měla jakési parametry, měla nějaký režim a v tu chvíli jakési fakturační oddělení rutinně provedlo jakousi operaci,“ připustil. „To je můj odhad, nevím o tom nic,“ dodal.
Jméno Rachač mi nic neříká, uvedl Tříska
Hospodářské noviny napsaly, že s návrhem na poskytnutí úvěru tehdy ještě Sovětskému svazu přišel úředník ministerstva Zdeněk Rachač. Tříska ale uvedl, že to jméno mu nic neříká. „Popravdě řečeno, pokud chcete ovlivnit něco na ministerstvech, včetně ministerstva financí, tak útočit přímo na ministra je ,mission impossible‘. Vy musíte zvládnout střední úřednický kádr,“ doplnil Tříska.
Dvě třetiny z celého ruského dluhu později odkoupila firma Falcon Capital a v ní se opět objevuje jméno Rachač. Tříska k tomu uvedl pouze to, že devadesátá léta byla obdobím velkých dramat, přeměn i transformací. „Takzvané staré struktury pochopitelně našly místo v soukromých podnicích a jsou v podnikatelských subjektech,“ dodal.
Bývalý prezident Václav Klaus také na závěr prohlášení k celé věci uvedl, že záležitost má podle něj blokovat jeho eventuální návrat do politiky. „Dnešní (úterní) článek v Hospodářských novinách vnímám jako předem připravený útok na moji osobu, nevím proč, ale eventuálně určitě s cílem, aby byl blokován jakýkoliv můj eventuální návrat na politickou scénu,“ prohlásil.
Na dotaz, jak je to tedy s jeho případným návratem do politiky, Tříska odpověděl, že „Václav Klaus je člověk bytostně politický, který nedokáže nebýt politický, a dostane-li sebemenší příležitost vrátit se do politiky, tak do ní půjde“.
A dodal, že pokud mu něco chybí, tak je to právě vítězství v přímé prezidentské volbě. „Tam ho Miloš Zeman trošičku zastínil. A to mu trošku chybí, tady ten zářez na pažbě. A odhaduji, že by rád i tenhleten zářez získal,“ míní.