Prezident Miloš Zeman snahou zajistit, aby tuzemská spravedlnost vydala údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do Ruska, a nikoliv do Spojených států, nepatřičně hájil ruské zájmy. Ve vysílání ČT24 to uvedl lidovecký europoslanec Pavel Svoboda a obdobná slova zazněla i od jeho stranického kolegy Marka Výborného. Komunisté rozhodnutí ministra spravedlnosti v demisi Roberta Pelikána naopak kritizují.
Údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina zadržela česká policie ve spolupráci s americkou FBI začátkem října 2016. Zájem o jeho vydání projevily jak Spojené státy, tak Rusko a rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, jehož slovo je v této záležitosti to poslední, přiřklo Nikulina americké spravedlnosti. Stalo se tak bezprostředně po pražské návštěvě předsedy americké Sněmovny reprezentantů Paula Ryana.
Rusko se proti pražskému rozhodnutí ostře ohradilo a tamní ministerstvo zahraničí varovalo, že český krok poškodí bilaterální diplomatické vztahy. „Česko se neřídilo právními normami, nýbrž snahou znovu demonstrovat spojeneckou loajalitu, povýšenou v poslední době na úroveň absolutní priority,“ uvedl úřad Sergeje Lavrova.
Podle českých soudů mohl Pelikán volit obě linky – tedy jak Moskvu, tak Washington – a sám ministr své rozhodnutí vysvětloval tím, že činy, za které Nikulina viní Američané, jsou závažnější. Měl se dopustit hackerského útoku, krádeže a spiknutí, podle soudu v San Franciscu napadl počítače společností LinkedIn, Dropbox a Formspring a z nich nelegálně získal osobní data milionů Američanů. Rusové jej vinili z méně závažné internetové krádeže.
Na tuzemské půdě přitom mělo Rusko silného přímluvce; ministr už v březnovém rozhovoru pro server Aktuálně.cz uvedl, že u něj za vydání Nikulina Rusům intervenovala hlava státu. „Je pravda, že tento rok proběhly dvě schůzky, kdy mě prezident žádal, abych nevydal ruského občana do USA, ale do Ruska,“ prohlásil s tím, že stejné sdělení obdržel od hradního kancléře Vratislava Mynáře.
Prezidentova intervence aktuálně vzbudila nevoli u senátního výboru pro zahraniční záležitosti, který ve svém usnesení Zemanovy kroky jasně odmítl: „Výbor nepovažuje za přípustné, aby z důvodu obhajoby zájmů Ruské federace prezident České republiky a jeho okolí veřejně zpochybňovalo kroky a motivy vlády a zákonnost soudní soustavou potvrzeného procesu vydání do Spojených států amerických.“
Případem se má podle někdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka zabývat i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny a opětovná kritika ve vysílání ČT24 zaznívala především od reprezentantů křesťanské demokracie.
Europoslanec Svoboda: Gesto prezidenta republiky je obhajování ruských zájmů
„Intervence prezidenta republiky je pro mě jednou z nejvíce znepokojujících záležitostí,“ prohlásil v Interview ČT24 lidovecký europoslanec Pavel Svoboda. „Jsou zde zákonně nastavené procesy, kde má každý z činitelů jasně vymezenou úlohu. To, že do toho vstupuje prezident republiky, aby zjevně obhajoval ruské zájmy, je něco nepřístojného a považuji to za pokus o narušení právního státu. Pro obhajování ruských zájmů jsou zde advokáti a ruští diplomaté.“
Současně označil za „znepokojivou“ frekvenci prezidentových cest do Ruské federace i vazby osob z blízkosti hradní kanceláře na Rusko, a to hned ze dvou důvodů: česká zahraniční politika, která se na vládní úrovni snaží orientovat víc na Západ než na Východ, je podle něj kvůli tomu nesrozumitelná, „za škodlivé“ pak považuje vnímat Rusko jako prioritní zemi české diplomacie v době, kdy „proti nám vede dezinformační válku“.
Obdobně kriticky v úterní Devadesátce mluvil i Svobodův stranický kolega a poslanec ústavněprávního výboru Marek Výborný. „Zcela jednoznačně patříme do transatlantického prostoru, tyto vazby jsou pro nás důležité. Nevidím vazbu, kterou bychom měli budovat směrem na východ, to je možná zájem Hradu a kruhu lidí okolo Miloše Zemana.“
Na adresu hradních kontaktů s ministerstvem spravedlnosti potom dodal: „Nebyla to otázka konzultací, ale nátlaku, a to považuji za něco, co je naprosto nepatřičné. Miloš Zeman a prezidentská kancelář nekonvenuje s pozicí české vlády. Disharmonie, která panuje, není dobrou vizitkou České republiky.“
Komunisté: Snad Nikulina nečeká waterboarding
Hrad přitom nemlčel ani po Pelikánově rozhodnutí, nad Nikulinovým odletem do USA vyjádřil pochybnosti mluvčí prezidenta i samotný kancléř Vratislav Mynář, který Pelikánův krok označil za nezákonný a posouvající Česko na úroveň Bangladéše.
„Ministr spravedlnosti rozhodl legálně a zřejmě i legitimně, protože zná spis a zná argumentaci a soudy daly souhlas k vydání do obou zemí. Nepřísluší Hradu to komentovat. Hraje se politická bitva mezi Hradem a Strakovou akademií, ale pravdu má vláda,“ okomentoval trvající spor třetí lidovec, někdejší šéf české diplomacie a stávající zahraničněpolitický poradce premiéra v demisi Cyril Svoboda.
Kritika na vládní adresu naopak zaznívá z ulice Politických vězňů. Podle místopředsedy KSČM Josefa Skály je vydání Nikulina důsledkem Ryanovy návštěvy Prahy. „Uveďte mi příklad, kdy by přijel vysoký ústavní činitel do cizí země, veřejně se dožadoval vydání občana jiného státu a bylo by mu vyhověno raketovou rychlostí. Běžná praxe to jistě není. Doufejme, že nebude vystaven waterboardingu,“ prohlásil a zastal se i kroku prezidenta republiky, u nějž se za svého syna dopisem přimlouvala Nikulinova matka.
„Dovedu si představit tlumočení zájmů rodičů pana Nikulina. Na tom nespatřuji nic špatného,“ interpretoval setkání Pelikán–Zeman. „Nevím o tom, že by byl ministr spravedlnosti omezován na svých pravomocích,“ dodal a odmítl, že by Zeman představoval ruský hlas v české politice. „Rozhodně si nemyslím, že je pan prezident věrným spojencem Ruska. Na adresu Ruska se vyjadřuje velmi kriticky. Věrných spojenců Spojených států až za hrob tady máme mnohem víc.“
Ve prospěch hlavy státu potom mluvil i bývalý předseda Strany práv občanů (někdejších Zemanovců) Jan Veleba, který odmítl aktuální výhrady horní komory. „Bude-li tato politika Senátu pokračovat, tak je to pro Senát cesta do pekel. Senát tady není od toho, aby griloval prezidenta republiky, který byl přímo zvolen.“ Právě v Senátu se přitom nyní hovoří o možnosti uspořádat veřejné slyšení, na kterém by své pochybovačné výroky o Nikulinovi museli jejich aktéři zákonodárcům vysvětlit.
