Místopředseda Městského soudu v Brně Aleš Dufek se nedopustil kárného provinění, i když nepostupoval zcela správně. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, ke kterému podal kárnou žalobu na Dufka ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ten se domníval, že Dufek pochybil, když médiím poskytl vyžádané informace k brněnské kauze Taxis, která se týká obecních bytů a údajného pokusu o ovládnutí Černovické pískovny.
Kárný senát zprostil žaloby soudce Dufka. Blažek si na něj stěžoval kvůli dokumentům, které vydal médiím
Soudci Dufkovi podle kárného návrhu hrozilo snížení platu o 30 procent na jeden rok, případně i odvolání z funkce pověřeného místopředsedy Městského soudu v Brně. Nakonec se ale nestalo nic z toho, kárný senát Nejvyššího správního soudu jej osvobodil. Nesouhlasil s tím, že by se soudce dopustil excesu, jak tvrdil ministr spravedlnosti. Zcela spokojen ale s Dufkovým postupem kárný senát nebyl.
„Nepostupoval správně, informace z neveřejného přípravného řízení médiím poskytnout neměl. Převážil ale názor, že nemáme dost argumentů, abychom mohli říci, že šlo o rozhodovací exces nebo hrubé zanedbání jeho povinností,“ řekl předseda kárného senátu Tomáš Langášek.
Podle Langáška byl Dufkův případ jedním z nejsložitějších, kterými se v posledních letech senát zabýval. Jeho předseda míní, že v tomto případě šly informační zákon a trestní řád „proti sobě“. Nejvyšší správní soud proto doporučil, aby zákonodárci podrobněji upravili poskytování informací z trestního řízení.
Médiím soudce vydal informace, které už většinou měla
Dufek loni poskytl dokumenty z kauzy Taxis o domovních prohlídkách a vazbách redakcím České televize, Mladé fronty Dnes a Práva, které se na soud obrátily podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Svůj krok zdůvodnil tím, že nemohl nijak zmařit účel trestního řízení a že většinu informací o sledované kauze už stejně měli novináři k dispozici. „Připadalo mi trapné novinářům říkat, že jim něco neposkytnu, když oni už o všem psali,“ řekl Dufek již dříve před kárným senátem.
Ministerstvo spravedlnosti tvrdilo, že z poskytnutých dokumentů bylo možné zjistit, kterých lidí se rozhodnutí týkala. Přípravné stadium trestního řízení je neveřejné, zdůrazňovala zástupkyně ministerstva Kateřina Skalková při jednání kárného senátu.
I podle kárného senátu nebyla skutečnost, že média některé informace už měla, důvodem pro jejich další volné sdělování. Pokud totiž informace poskytne soud, dává jim punc oficiality, jiný kontext a jinou váhu, zdůraznil kárný senát s tím, že by soudy měly dbát na presumpci neviny a brát ohled na práva lidí, kteří v řízení figurují v různých rolích a nakonec vůbec nemusí být ani obvinění, ani odsouzení. „Jakmile podezření na někom ulpí, velmi těžko se smývá, i když dojde ke zproštění,“ řekl Langášek. Dufek podle něj některé aspekty nezohlednil vůbec, jiné jen nedostatečně.
Dufkův advokát Lukáš Prudil míní, že vydání dokumentů bylo výsledkem právní úvahy, na kterou měl právo. „Senát správně řekl, že za úvahu nelze postihovat,“ řekl Prudil.
Ministr Blažek poté, co soud rozhodl, uvedl, že je s výsledkem spokojen. Zdůraznil, že mu nešlo hlavně o Dufkovo potrestání, ale o to, aby získal právní názor kárného senátu. „Ministr nemá jinou možnost jak dosáhnout autoritativního rozhodnutí o postupu soudce než prostřednictvím kárné žaloby. I soud konstatoval, že kárný návrh upozornil na závažný problém,“ uvedl Blažek na Twitteru.
V kauze Taxis je obviněno sedm lidí, policie ale byla i u ministra Hladíka
V kauze Taxis jde o přidělování nájemních bytů v Brně a také o údajný pokus o ovládnutí Pískovny Černovice. Zatím vyvrcholila policejním zásahem příslušníků Národní centrály proti organizovanému zločinu, při němž v říjnu zadrželi deset lidí. Tři později propustili. Zbylých sedm obvinili a soud je poslal do vazby. Stíhány jsou i dvě firmy.
Mezi obviněnými jsou bývalý tajemník radnice Brno-střed Radovan Novotný, podnikatel Michal Horký a nyní už bývalí jednatelé černovické pískovny a bývalí zastupitelé městské části Brno-Černovice Jiří Novotný (ČSSD) a Jiří Hasoň (KDU-ČSL).
Prohlídku ale provedla policie v říjnu i u tehdejšího náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka (KDU-ČSL). I když ho z ničeho neobvinila, zdrželo to jeho ambici stát se ministrem životního prostředí místo odstupující Anny Hubáčkové (KDU-ČSL). Lidovci a následně i premiér Petr Fiala (ODS) jeho nominaci odkládali, tehdejší prezident Miloš Zeman jej zprvu odmítl jmenovat, do vládní funkce se Hladík dostal až po nástupu nového prezidenta Petra Pavla.