Zástupci pěti stran a hnutí, které kandidují ve volbách do Poslanecké sněmovny, debatovali v pořadu Politické spektrum na ČT24. Mluvili o státním rozpočtu a stabilizaci veřejných financí. Dotkli se také epidemie covidu-19 a bytové krize. Hosty byli Tereza Urzová (Nevolte Urza), Radim Špaček (Koruna Česká), Ondřej Hýsek (Moravské zemské hnutí), Jakub Olbert (Otevřeme Česko) a Ctirad Musil (Moravané).
Kandidáti do sněmovny v Politickém spektru ohodnotili rozpočet i přístup k pandemii
Politické spektrum 3. 10. (zdroj: ČT24)
Cílem Terezy Urzové, která je lídryní plzeňské kandidátky Nevolte Urza, není být zvolená do Poslanecké sněmovny, ale upozornit na přebujelost státní správy, velké množství různých zákonů a obecně odpor proti stávajícímu zřízení státu. „Názor, že stále legislativy přibývá, vůbec nezaznívá a není tak minoritní, aby nezazníval vůbec,“ myslí si Urzová. Se svým manželem, lídrem strany, je zastánkyní anarchokapitalismu a věří, že stát v mnoha ohledech není potřeba.
Hlavním tématem Radima Špačka, lídra středočeské kandidátky Koruny České, je obnovení monarchistického zřízení v České republice. Chtěl by, aby zemi vládl král a obnovily se původní samosprávy. „Jde o to, ustanovit na český trůn dynastii, která tady už bude vládnout dědičně, jako tomu bylo vždycky,“ uvádí Špaček. Dynastii by pak vybralo ústavodárné shromáždění. Kterou konkrétně by si představoval, říct nechce. Největší vazby má podle něj Habsbursko-lotrinská dynastie.
Ondřej Hýsek, který vede kandidátku Moravského zemského hnutí v Jihomoravském kraji, by chtěl obnovit tradiční zemské uspořádání ve formě Čech, Moravy a Slezska. Jednotlivé samosprávy by pak měly dostat více peněz z centrálních rozpočtů v rámci přerozdělování. „Navrhujeme vznik čtyř spolkových zemí, šanci pro Moravu a Českou republiku vidíme uvnitř Evropské unie,“ specifikuje směřování hnutí Hýsek.
Ctirad Musil, lídr kandidátky Moravanů v Olomouckém kraji, v mnohém souhlasí s Moravským zemským hnutím. „Morava není země, která by měla jednu stranu, jako Moravané si zakládáme na konzervativních hodnotách, jsme stranou euroskeptickou a požadujeme vystoupení z NATO,“ specifikuje Musil rozdíly v jinak podobných programech se stranou Moravské zemské hnutí.
Jakub Olbert, který vede pražskou kandidátku Otevřeme Česko, apeluje na návrat k normálnímu Česku, jak fungovalo před epidemií covidu-19. „Nejvyšší správní soud dal jasně najevo, že ústava a právo pro některé lidi neplatí,“ kritizuje Olbert vládu za to, jakým způsobem vydávala protikoronavirová opatření. Podle jeho názoru tak postupovali například policisté protiprávně, když vymáhali dodržování zavřených restaurací, během přísných covidových restrikcí.
Státní rozpočet
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Koaliční ČSSD s tím ale nesouhlasila, kvůli podobě růstu platů státních zaměstnanců. Zvýšení platů o čtrnáct set korun, s kterým rozpočet počítá, nepokryje podle ČSSD ani inflaci.
„V situaci ekonomického růstu plánovat schodek 380 miliard je naprosto nepřiměřené. Je potřeba udělat revizi výdajů a snížit deficit, aby byl co nejnižší,“ říká Špaček (Koruna Česká). Upozorňuje také na každoroční miliardové výdaje na obsluhu státního dluhu. Chtěl by, aby přímé daně vybíraly obce, aby měly lepší představu o tom, odkud peníze jdou.
Schodek je problém i podle Olberta (Otevřeme Česko), daně by ale nezvyšoval. „Ekonomika střední třídy je vyčerpaná po tom roce a půl, musíme sáhnout do výdajové stránky,“ navrhuje Olbert. Šetřil by třeba na armádních nákupech nebo rozpočtech ministerstev.
„My máme v programu decentralizaci financí, takže města a obce nebudou muset žebrat o dotace, tím se obrovsky ušetří,“ avizuje Musil (Moravané). Úspora podle něj bude i díky menší korupci nebo potlačeným nákladům na zadávání projektové dokumentace. „Přinese to zisky, aniž bychom cokoliv škrtli,“ dodává Musil.
„Náš stát mocenské pražské centrum zadlužuje dlouhodobě, aniž bychom se tomu mohli bránit. Neexistují silné samosprávné instituce na střední úrovni a systém je nespravedlivý,“ deklaruje Hýsek (Moravské zemské hnutí). Uvádí, že i přesto, že Jihomoravský kraj má po Praze druhý největší HDP, od státu na obyvatele dostává polovinu toho co třeba Vysočina.
„Peníze, o kterých politici rozhodují, nejsou jejich, a ono to potom takhle vypadá. Už se nebavíme, jestli bude schodek státního rozpočtu, ale jak moc. Stát je zoufale neefektivní,“ kritizuje Urzová (Nevolte Urza). Její primární myšlenkou je, aby se peníze nechaly lidem, protože lépe vědí, za co je utratit. Chtěla by, aby si lidé mohli všechny služby v životě zařídit nezávisle na státu, zmiňuje například otevření vlastní školy bez povolení.
Covid-19 a zdravotnictví
„Opatření proti covidu se ukázala jako neúčinná, Česká republika patřila k zemím s nejtvrdšími opatřeními na světě a přineslo to jedny z nejhorších výsledků,“ kritizuje Musil (Moravané). To, že vakcíny musejí být registrované, podle něj u občanů vzbuzuje nedůvěru. Upozorňuje také na ztrátu důvěry ve vládu a její opatření mezi občany.
Jako zásadní problém u protiepidemických restrikcí vidí Urzová (Nevolte Urza) to, že jsou zaváděna centrálně, a tudíž nemusí být pro všechny dobrá. „Problém vidím i v tom, že za opatření nikdo nenese odpovědnost. Kdyby fungoval systém soukromých zdravotních pojišťoven, ty by měly zájem, aby měly co nejmenší náklady a motivovaly by pojištěnce, aby se nechovali rizikově,“ navrhuje Urzová. I restaurace by se podle ní měly rozhodovat, koho chtějí obsloužit.
„Co se očkování týče, tak vidíme značnou nedůvěru občanů v tento stát vedený politickou divizí Agrofertu s podporou komunistické strany a myslíme si, že se nevděčně chováme k neziskovým organizacím, jako jsou třeba Podané ruce, které vyjíždějí do regionů za seniory,“ zmiňuje Hýsek (Moravské zemské hnutí). Organizace tak pomáhají s očkováním lidem, kteří třeba mají velká očkovací centra příliš daleko.
„To, co prováděla tato vláda, bylo nekoncepční a zmatené, důležitá jsou ale čísla. Umřelo tady 15 tisíc lidí zbytečně kvůli chaotičnosti této vlády,“ kritizuje Špaček (Koruna Česká). Vládě a ministerstvu zdravotnictví vyčítá i to, že přijímali koronavirová opatření, i když věděli, že soudy je opět zruší, a spoléhali na to, že budou platit, než soud rozhodne.
Olbert (Otevřeme Česko) upozorňuje, že i ministerstvo zdravotnictví zpochybňovalo úmrtí na covid, když tehdejší ministr Jan Blatný (za ANO) říkal, že ne všichni evidovaní zemřeli pouze na covid. V řešení epidemie by dal větší důraz na rozhodování hygienických stanic než vlády. „Od začátku nám lžou a v tom je ten hlavní problém,“ obviňuje vládu a odborníky Olbert.
Bytová krize
Účastníci debaty se věnovali také situaci na trhu s nemovitostmi. „Pro střední třídu se vlastnické bydlení vzdaluje, stát s tím asi může udělat to, že bude podporovat družstevní, nájemní bydlení a pomůže rizikovým skupinám, jako jsou třeba rodiny s malými dětmi,“ navrhuje Hýsek (Moravské zemské hnutí). Současnou situaci podle něj nelze nechat jen tak být.
„I pokud si chce člověk koupit nemovitost na bydlení a ne jako investici, tak tady poptávka převyšuje nabídku. Problém je v tom, že stavba nemovitostí je zabetonovaná státem a byrokracií,“ hledá příčinu problému Urzová (Nevolte Urza). Investice do nemovitostí podle ní podporuje i vláda kvůli míře inflace, kdy se nevyplatí šetřit v penězích.
„Hrozivé je, že se rozjely nůžky, naše životní úroveň měla kopírovat cenu nemovitostí, což se nestalo a teď jsme v realitní bublině. Obávám se, že do dvou let ty nemovitosti spadnou na svoji hodnotu,“ varuje Olbert (Otevřeme Česko). Vláda by ale dle něj do trhu s nemovitostmi neměla zasahovat, nechal by ho na seberegulaci, ale podporuje družstevní bydlení a bydlení pro mladé.
Musil (Moravané) kritizuje vývoz stavebního materiálu, který přispívá k jeho nedostatku a dále prodražuje vznik nových nemovitostí. „Není, kdo by stavěl, z čeho, tady musí nastoupit ochrana domácího trhu. Pokud někdo přijede skupovat stavebniny ze zahraničí, tak musí dostat zákaz,“ myslí si Musil. Vadí mu i spekulace s byty.
„Ta situace je zanedbaná už více než dvacet let, tato vláda ji ještě více zhoršila svými neumětelskými zásahy do stavebního zákona,“ argumentuje Špaček (Koruna Česká). Prioritou je podle něj odblokování procesu stavebního řízení a povolování. Obce by také mohly více lákat soukromé investory například poskytnutím obecních pozemků za určitých podmínek, uzavírá Špaček.
Pozvánku do debaty v pořadu Politické spektrum dostali lídři subjektů na základě průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále podle váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu volebního potenciálu umístily nejvýše, dostali pozvánku do Předvolebních debat ČT24. Se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.