O české občanství si od britského referenda o brexitu zažádalo už 166 Britů. Nejvyšší zájem o něj byl v loňském roce, kdy ministerstvo vnitra zaregistrovalo 64 žádostí. Velká Británie opustí Evropskou unii v pátek v noci.
Během tří let zažádalo o české státní občanství 166 Britů. „Ministerstvo vnitra obdrželo v období 1. 1. 2019 – 31. 12. 2019 celkem 64 žádostí britských státních občanů o udělení státního občanství České republiky,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Oproti roku 2018 vzrostl počet o 23 žádostí. Od referenda o brexitu v červnu 2016 se zájem o české občanství ztrojnásobil.
Důvody, proč Britové žádají o české občanství, jsou různé. „V Čechách mám trvalý pobyt, takže by mi brexit nijak nebránil tu žít. O české občanství jsem si zažádala proto, že je pro mě důležité, abych nadále zůstala občankou Evropské unie. Brexit nám v budoucnu může bránit odstěhovat se do jiné země Evropské unie za prací. Navíc je pravděpodobné, že bych bez evropského občanství v budoucnu měla dražší zdravotní péči,“ vysvětluje Britka Anna Bartoň, která si o české státní občanství zažádala po sedmi letech v tuzemsku.
Dále dodala, že brexit by mohl být komplikací, kdyby se chtěla v budoucnu se svým českým manželem vrátit do Spojeného království. Zdálo se tedy rozumné ujistit se, že spolu budou moci zůstat v Čechách.
Brit Lewis Paines chce zase oficiálně prohlásit Česko za svůj domov. „V Čechách žiji od roku 1991. V současné době nemám praktický důvod, abych se stal českým občanem, protože mám od devadesátých let trvalý pobyt. Žiji zde déle, než jsem žil v Anglii. Myslím, že je důležité veřejně se zavázat ke svému domovu. Brexit mi připomněl důležitost národního státu jako našeho domova, který na rozdíl od EU není umělý konstrukt úředníků, právníků a ekonomů, někým tolerovaný a málokým milovaný,“ vysvětluje Lewis Paines.
Současně také narůstá počet Britů, kteří si v Česku žádají o trvalý pobyt. Mezi lety 2016 a 2019 jich přibylo 852.
Po vystoupení Velké Británie z Evropské unie se pro Brity změní podmínky udělení českého občanství. „U žádostí britských státních občanů podaných po vystoupení Velké Británie z EU pak již bude vyžadovaná doba povoleného trvalého pobytu činit pět let a nikoliv tři, jako doposud,“ vysvětluje Ondřej Krátoška.
Žádost obnáší i zkoušku z reálií
Nutné pro získání českého občanství je úspěšné složení zkoušky z jazyka a kulturních reálií. Z češtiny jí úspěšně projdou více než tři čtvrtiny cizinců. Vyplývá to z údajů Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Zkoušku z kulturních reálií pak zvládne 99 % cizinců.
Počet přihlášek na testy pro cizince navíc každým rokem stoupá. Zatímco v roce 2016 skládalo zkoušku z českého jazyka 2293 uchazečů, v roce 2018 to bylo o skoro 380 více.
Gramatická část pak dělá problémy spíše anglofonním uchazečům. „Obecně je problém s gramatikou. Jelikož je systém odlišný, bojují s koncovkami a s pády,“ vysvětluje lektorka Centra pro integraci cizinců Kristýna Horáčková. Výhodu mají Britové podle ní naopak ve slovní zásobě, která je pro ně natolik nová, že se jim narozdíl od Slovanů neplete s rodným jazykem.
Nejvíce uchazečů o zkoušku nutnou pro získání českého občanství pochází z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska. Informaci potvrdila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. „Od počátku spuštění systému k 31. říjnu 2019 bylo vyzkoušeno 69 434 úspěšných uchazečů,“ uvedla. Cizinci mohou zkoušku složit na dvanácti místech po celé republice. V roce 2020 je vypsáno 10 termínů.
