Oběť Jana Zajíce z 25. února 1969 připomněly po půl století v Praze dvě piety. K první se sešli politici i pamětníci na Letné v ulici, která nese Zajícovo jméno, při druhé položili představitelé akademické obce květiny k pomníku Jana Palacha a Jana Zajíce před Národním muzeem na Václavském náměstí.
Starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha 7 sobě) i senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL) se v projevech při vzpomínce na Jana Zajíce shodli, že byl jeho čin z února 1969 „tak výjimečný, že se zcela vymyká našemu chápání“.
Pietnímu aktu přihlíželi i Zajícovi sourozenci – bratr Jaroslav Zajíc a sestra Marta Janasová. „Na svého bratra vzpomínám jako na veselého, normálního, vtipného, milého kluka se smyslem pro humor. Rozumím tomu, proč to udělal, ale osobně bych si přála, aby se to nikdy nestalo,“ řekla sestra Jana Zajíce.
Jaroslav Zajíc pak přirovnal čin svého bratra k misi Gabčíka s Kubišem. „Tito dva kluci udělali něco podobného – v jiné době, v jiných podmínkách, za jiné situace, ale rovněž proti krystalicky čistému zlu,“ zdůraznil.
Hrdost a inspirace pro dnešek
„Pro společnost je připraven obětovat se jen ten, kdo má své bližní a svou zemi opravdu rád. Jsme hrdí na to, že po takovém člověku, jako byl Jan Zajíc, se jmenuje naše ulice. Jméno této ulice připomíná oběť Jana Zajíce a Jan Zajíc nám připomíná, že jsou hodnoty, za které má smysl položit život,“ řekl starosta Prahy 7 při pietním shromáždění v ulici Jana Zajíce na Letné – konkrétně v její bubenečské části.
Senátor a bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl pak podotkl, že obtížnost pochopení Zajícova činu „nezmenšuje jeho význam, velikost a jeho přínos“. „Myslím, že je pro nás důležité si ho připomínat a hledat v něm poučení pro naši dobu,“ řekl Hampl s tím, že vidí podobnosti mezi koncem 60. let a současností.
Nejen v pražské ulici Jana Zajíce, ale také ve Vítkově na Opavsku, kde se narodil a kde je dnes jeho hrob, si lidé památku Jana Zajíce připomněli. Přišli i jeho kamarádi z dětství. „On takový byl, nesnášel jakoukoli křivdu,“ vzpomněla Zajícova kamarádka Marie Adámková.
Ostravsko-opavský pomocný biskup Martin David při vzpomínce ve Vítkově citoval slova pátera Josefa Krakoviče, která pronesl na Zajícově pohřbu: „To, co udělal Zajíc, všichni nemůžeme ani nesmíme udělat. Ale všichni máme žít ideály a usilovat o ideály.“
Tichá vzpomínka na Václavském náměstí – místě činů
K další vzpomínce na Jana Zajíce se sešli zástupci Akademického senátu Univerzity Karlovy i nynější rektor Tomáš Zima na Václavském náměstí. Pieta byla bez proslovů, účastníci položili věnec a kytice k památníku, který připomíná oběť Zajícovu i předchozí Jana Palacha a zapálili svíčky.
„Připomínáme si ho jako člověka, který byl pochodní číslo dvě, který navazoval na Jana Palacha, který byl naším studentem, a já si myslím, že ta oběť je třeba připomínat,“ poznamenal na Václavském náměstí rektor Zima.
Jan Palach se zapálil přímo před Národním muzeem a pohřeb měl 25. ledna 1969, Jan Zajíc jeho příkladu následoval přesně měsíc poté – zároveň v den, kdy si komunisté připomínali úspěšné uchopení moci z roku 1948.
