Praha – V případě, že sněmovna nalezne 20. srpna konsenzus a rozhodne o svém rozpuštění, kampaně politických stran vypuknou naplno. Předčasné volby by se totiž mohly konat již v polovině října. Politické strany se nicméně zatím ke svým předvolebním kampaním staví rozdílně – některé se chystají již několik měsíců a mají jasno i o kandidátkách, jiné jsou teprve v začátcích. Výrazně se bude lišit i prezentace jednotlivých stran, jejichž situace v boji o přesvědčení nerozhodnutých voličů bude vzhledem ke krátkosti předvolebního období složitá.
Sociální demokracie se na kampaň připravovala již během posledních, politicky vypjatých dnů. Prozradit, na čem budou v kampani stavět, však zatím její představitelé poodhalit nechtějí. Spoléhají totiž na to, že se voliči vše dozvědí až z billboardů. Strana však nechce podcenit ani dopad sociálních sítí, jejichž roli, jak dnes sama přiznává, v minulých volbách zanedbala. „Bylo by smutné, kdybychom chtěli předčasné volby, požadovali je a pak na ně nebyli připraveni,“ říká místopředseda sociálních demokratů Milan Chovanec.
Vsadit na osobu Karla Schwarzenberga a vymezení se vůči politickým krokům hlavy státu, to jsou ve zkratce ambice TOP 09. Strana věří, že voliči budou slyšet právě na kritiku posledních postupů prezidenta republiky a zdůrazňování konzervativních hodnot. V tomto smyslu se vyjadřuje místopředsedkyně strany Helena Langšádlová, když říká: „Jsme konzervativní proevropská strana, která bude bránit parlamentní demokracii.“ Volební manažer Jaroslav Poláček pak dodává, že strana na svých materiálech pracovala soustavně po delší časové období. „Nebudu zastírat to, že v průběhu předchozích období jsme se připravovali už asi pětkrát nebo šestkrát,“ přiznává.
ODS: Začneme příští týden vs. KSČM: Jsme připraveni
Ze zcela jiných pozic přistupují k předčasným volbám a s nimi související předvolební kampani občanští demokraté. Ti se dopředu zaštiťují jménem svého bývalého předsedy Václava Klause, kterého nynější úřadující předseda Martin Kuba označuje jako „nejvýraznější porevoluční postavu na pravici“, a tudíž s ním chce před volbami spolupracovat. Klausův návrat do ODS je však podle něho nereálný. Situace občanských demokratů nicméně bude v každém případě složitá a navíc strana obhajující 53 křesel s přípravou ještě ani nezapočala. „Nějakých 48 hodin víme, že budou volby. Já myslím, že všechna tahle jednání povedeme někdy příští týden,“ uklidňuje však situaci předseda Kuba. I samotné kandidátky pak budou občanští demokraté na rozdíl od ostatních stran řešit až později.
O hlavních tématech svého programu mají již jasno komunisté. „My se samozřejmě chystáme dlouhodobě, takže máme už odsouhlaseny hlavní teze programu,“ podotýká Miloslava Vostrá, místopředsedkyně strany. KSČM je strana s tradičně disciplinovanou voličskou základnou a nejinak by tomu mělo být i na podzim. „Oni jsou strana, u které je to jedno, jestli budou volby teď, nebo jindy. I když případně by jim Zemanovci, pokud by volby byly výrazně později, mohli začít ubírat voliče,“ myslí si politolog Petr Sokol.
SPOZ, SZ, KDU-ČSL, ANO 2011: S přípravou jsme dávno začali
Na volby se však kromě těch parlamentních připravují i strany, které v roce 2010 pětiprocentní hranici nepřekročily. To je případ SPOZ, která odmítá, že by svou kampaň centrovala jen na osobu Miloše Zemana. „To, že je pan prezident na Hradě, neznamená, že automaticky postoupíme do parlamentu, my musíme ty věci odpracovat,“ říká předseda strany Zdeněk Štengl. S přípravou začaly stranické volební štáby již před několika týdny a Štengl prozradil, odkud strana rekrutuje své kandidáty. „Oslovujeme významné osobnosti a starosty, kteří v druhém volebním období obhájili svůj post,“ uvedl. SPOZ přitom zřejmě předčasnými volbami, co se týče preferencí, utrpí. S dřívějším termínem totiž strana riskuje, že zaujme méně voličů a do sněmovny se vůbec nedostane.
Jednou z menších a nesněmovních stran s aspirací na překročení příslušné procentní hranice je i Strana zelených. Ta chce zdůraznit především svou nezatíženost politickými skandály a jako pozitivní pro ni lze brát i zprávy od stranických lídrů, kteří zdůrazňují, že ve svých přípravách již znatelně pokročili. „Máme složený tým, nějaká volební témata a finišuje se volební program, protože na něm pracujeme už delší dobu,“ říká člen předsednictva SZ Tomáš Průša.
Tradice s novými tvářemi, tak zní ve zkratce idea chystané kampaně KDU-ČSL. Na tvoření stranické image pracují interní štáby podle předsedy Pavla Bělobrádka již celé dva roky a jasno mají i ohledně složení kandidátních listin. „KDU-ČSL už zahájila primární volby ještě před prázdninami, máme je v podstatě v Jihomoravském a Zlínském kraji hotové,“ říká. Přesto zůstává otázkou, jaké jsou šance křesťanských demokratů, kteří před třemi lety nedosáhli zhruba o půl procenta na potřebnou preferenční mez.
Komu naopak delší tradice schází, je hnutí ANO 2011, jehož cílem pro nadcházející volby je především představit se širšímu spektru voličů. „Začali jsme billboardovou kampaň, protože to hnutí není známé tak, jak bychom chtěli, a v září začneme objíždět všechna krajská města,“ podotýká předseda Andrej Babiš. Podle vyjádření politologa Daniela Kunštáta pro ČT však uskupením, jako je to Babišovo, krátké předvolební období svědčit zřejmě nebude.
Daniel Kunštát, politolog (Sociologický ústav AV ČR):
„Pro politické strany nebude jednoduché v krátké době zmobilizovat lidské, technické a zejména finanční zdroje. Krátký čas do voleb patrně nahrává větším, tradičním stranám. Složitější situaci budou mít nově vznikající formace a mimoparlamentní strany, které nebudou mít dostatek času představit voličům své programové priority ani politické záměry.“
UDÁLOSTI VEDOUCÍ K PŘEDČASNÝM VOLBÁM:
- Krize začala policejním zátahem: kauza Jana Nagyová a spol.
- Petr Nečas a vláda následně podali demisi.
- Přichází prezident Zeman s úřednickým premiérem Rusnokem a jeho vládou.
- Kabinet tuto středu nakonec podporu nezískal, ale během hlasování o důvěře se rozpadla i koaliční 101 (poslanci Úlehla, Florián, Hrdlička vyloučeni z ODS).
- Strany se následně dohodly na rozpuštění sněmovny a předčasných volbách.
- O návrhu na rozpuštění budou poslanci hlasovat 20. srpna (musí být stvrzeno formálním podpisem prezidenta).
- Hlava státu zároveň do 60 dnů musí vyhlásit nové volby.
V případě, že prezident Zeman na žádost poslanců rozpustí sněmovnu a předčasné volby se uskuteční, bude na ně stát muset najít dle propočtů ministerstva financí zhruba miliardu korun. Podobnou částku stály i poslední sněmovní volby - organizační zajištění přišlo na 463 milionů korun a dalších 502 milionů bylo vyplaceno úspěšným stranám (více než 1,5 procenta voličských hlasů).
