Českou politikou otřásá návrh auditní zprávy, která se týká údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Byť Babiš a ministři za jeho hnutí zpochybňují dokument z hlediska obsahového i formálního, podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) je její základ těžko zpochybnitelný. V Interview ČT24 vyjádřil Polčák přesvědčení, že je Babišův střet zájmů očividný a případné faktické nepřesnosti na tom nic nemění.
I kdyby byly v auditní zprávě chyby, je Babišův střet zájmů zjevný, říká europoslanec Polčák
Návrh zprávy o auditu, který se zabýval údajným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše ve vztahu k firmám, které vložil do svěřenských fondů, čelil v posledních dnech ostré kritice vládních politiků. Babiš hovořil o nekompetentnosti auditorů, jeho ministři Richard Brabec (ANO) z resortu životního prostředí či Karel Havlíček (za ANO) z ministerstva průmyslu a obchodu kritizovali obsah. Brabec se zmínil i o právních krocích, které by mohl podniknout.
Podle Stanislava Polčáka, který se léta pohybuje v evropské politice, v níž reprezentuje české opoziční hnutí STAN, se ale tyto výtky nemohou týkat jádra zprávy. „Možná tam jsou některé faktické věci, které mohou české orgány uhrát, ale to, že je zde očividný střet zájmů, víme dlouhodobě a myslím, že se z toho nikdo nevylže,“ řekl Polčák.
Střet zájmů je podle něj „definován tak, že někdo působí na úrovni orgánů veřejné moci, může spolurozhodovat nebo ovlivňovat nebo z jeho postavení vyplývá možnost mít vliv, byť nepřímý, a na druhé straně je zároveň příjemcem, beneficientem výhod, toho rozhodování“, a v případě Babiše přetrvává i po vložení jeho firem do svěřenských fondů.
„Ukazuje se, že to byla operace jenom naoko. Že neustále ovládá prostřednictvím rodinné rady protektorů. Tyto věci možná mohl na české úrovni ustát, ale Evropu myslím tak jednoduše neokecá,“ míní europoslanec.
Soudí přitom, že existuje mnoho vzorů, jak to měl Andrej Babiš udělat. „Vemte si, jak postupují jiní premiéři. Například paní Theresa Mayová svěřila svůj majetek, který měla, do slepého trustu. To znamená, že ona vůbec neví, čím se teď svěřenský fond zabývá. Ale v případě pana Babiše a Agrofertu on ví, čím se zabývá, má na to vliv,“ řekl Stanislav Polčák.
Pochybnosti, zda byli auditoři nestranní – například podle ministra Havlíčka jednali se státními úředníky na úrovni šikany – europoslanec nemá. „Stoprocentně věřím tomu, že je to nestranné. Neumím si představit, že by byla Evropská komise jakkoli zaujatá proti České republice ani proti českému premiérovi. Musíme si uvědomit, že komise je strážkyní smluv. Ona má dohlížet na dodržování pravidel, která si státy dohodly,“ upozornil.
Odmítl také, že by bylo možné, že je vše skutečně tažením EU proti českému premiérovi. „Nevím, kde by měl nastat problém. Že někdo záměrně škodí z evropské úrovně panu premiérovi? Vždyť to je přitažené za vlasy,“ míní.
Za alarmující považuje opoziční politik obsah zprávy i bez ohledu na to, že se týká premiéra. „Skutečnosti, které z auditu vyplývají, například to, že se poskytují skupině Agrofert dotace na inovační linky, které vůbec inovační nejsou, ukazují na to, že v našem implementačním systému evropských dotací možná opravdu je systémová vada,“ varoval. Slova ministra průmyslu a obchodu o tom, že kdyby se závěry zprávy aplikovaly plošně, byla by to „tsunami“ na všechny projekty a firmy, nepovažuje Polčák za obhajobu Babiše, ale spíše za přiznání.
„To je mimořádně závažné zjištění. Evropské dotace by měly sloužit na odstranění znevýhodnění, měly by především sloužit pro malé a střední podniky. Tady berou dotace velké firmy, které jsou vlastněny premiérem – to skutečně není standardní,“ poznamenal. Babišovy argumenty, které zazněly v úterý ve sněmovně, že problémy s dotacemi byly již dříve za jiných vlád, rovněž nepovažuje europoslanec za pádné. „To znamená, že nad tím máme také přimhouřit oko a všechno bude v pořádku, protože dřív se také děly nějaké šlendriány?“
Opozice již krátce poté, co se na veřejnost dostal návrh evropské auditní zprávy, vyzvala premiéra, aby požádal sněmovnu o důvěru. Ten to odmítl s tím, že opozice má možnost vyvolat naopak hlasování o nedůvěře. To je pro vládu výhodnější – zatímco při hlasování o důvěře musí většina přítomných poslanců kabinet aktivně podpořit, při hlasování o nedůvěře je naopak třeba najít většinu, která si aktivně přeje jeho pád.
Podle Stanislava Polčáka by do toho přesto opoziční strany měly jít – i proto, aby zjistily, zda aktuální kauza neotřásla soudržností koalice. „V každém volebním období to probíhá několikrát. Myslím, že nazrála doba otestovat důvěru a to, kam až jsou sociální demokraté ochotni zajít v hájení premiéra Babiše,“ uzavřel.