Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva se na začátku května stala Klára Šimáčková Laurenčíková, odbornice v otázkách inkluzivního vzdělávání. V Interview ČT24 řekla, že uzavírání krajských center pomoci ukrajinským uprchlíkům, kterým hrozí Praha, ale také Pardubický kraj, vnímá jako rizikové. Chce se zasadit o to, aby z pomoci nevypadávaly ohroženější skupiny lidí, třeba ukrajinští Romové.
Hřib by měl přehodnotit uzavření uprchlického centra, říká lidskoprávní zmocněnkyně
28 minut
Interview ČT24: Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně pro lidská práva
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) oznámil, že magistrát uzavře k 15. červnu centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Důvodem je přetíženost metropole a chybějící systém přesunu prchajících před válkou do méně vytížených krajů. Stejným krokem pohrozil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD), který volá po komplexním řešení situace.
Podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové jsou tyto kroky rizikové. „Byl by to obrovský problém a nebyl by to krok dobrým směrem. Doufám, že primátor Hřib své rozhodnutí ještě přehodnotí,“ uvedla.
Frustrace na území Prahy
Řešení vidí v tom, aby se do nabídky ubytování a podpory zapojila další velká města a regiony v Česku, kromě těch, které jsou v současnosti zahlcené příchozími utečenci.
„Rozumím tomu, že frustrace na území Prahy může být výrazná, ale k takovému kroku by mělo dojít až po opravdu pečlivé diskusi, kdy si vyhodnotíme rizika pro ty, kteří se do Prahy dostávají, a je vhodné je pak dopravit jinam pro stálejší ubytování,“ řekla Šimáčková Laurenčíková.
Uprchlíci z Ukrajiny v ČR
Dodala, že není vhodné uzavřít centrum pro uprchlíky, které podle ní slouží jako bod, kde je možné získat informace a přehled o tom, kde jsou možnosti ubytování pro uprchlíky po celé České republiky.
„Pro příchozí by to bylo velmi rizikové. Nemůžeme je od cesty do Prahy nijak přímo odradit. Stále se sem budou dostávat lidé, kteří budou potřebovat alespoň nasměrování, případně podporu v dopravě na jiná místa v Česku, které nemají ještě kapacity tolik vyčerpané, jako hlavní město,“ vysvětluje.
Podle ní má centrum v Praze fungovat jako styčný bod, kde uprchlíci dostanou informace kam se obrátit, kam jinam odcestovat, mají také dostat podporu v dopravě a případně odbornou pomoc.
Příklady dobré praxe
Uvedla, že nelze nechat řešení situace pouze na státních institucích, nebo naopak na krajích či obcích, ale řešení má být výsledkem spolupráce. Důležité je podle ní dívat se na příklady dobré praxe.
„Jsou tu kraje, které úspěšně nabízejí ubytování uprchlíkům, podporují jejich vstup na trh práce, spolupracují s nevládními organizacemi, s poskytovateli sociálních služeb, aby rodiny a maminky s malými dětmi nezůstaly osamocené a staly se součástí komunit. Příkladem je třeba Středočeský či Plzeňský kraj, a je dobré tyto zkušenosti ukazovat i krajům, které se obávají, zda by větší počet uprchlíků zvládly,“ přesvědčuje Šimáčková Laurenčíková.
Podle ní je klíčovým bodem také zapojení nevládních organizací a poskytovatelů sociálních služeb, kteří nabízí sociální práci a podporu příchozím uprchlíkům.
Uvedla, že v současnosti probíhají intenzivní jednání premiéra a ministrů s Asociací krajů a se Svazem měst a obcí, jedná se podle ní o tom, jak rozšířit ubytovací kapacitu v jiných regionech, než jsou regiony v tuto chvíli poměrně naplněné, bude vyhlášen dotační program ministerstva práce a sociálních věcí, aby došlo k personálnímu posílení kapacit poskytovatelů sociálních služeb v regionech, aby se města, která ubytovávají uprchlíky, mohla opřít i o pomoc ze strany neziskového sektoru.
Některé uprchlíky nelze přesouvat
Podle ní ale není možné už usídlené uprchlíky přesouvat do jiných regionů. „Neumím si představit, že bychom lidi, kteří zde začali žít, našli si zaměstnání, jejich děti začaly chodit do školky a mají zde kontakty a rodiny, násilně přestěhovali napříč republikou,“ vysvětluje.
Je podle ní důležité to, že se řeší motivační mechanismy jak nabídnout důstojné ubytování, kapacity ve školkách a školách a podporu v oblasti zaměstnání koordinovaně, a je zapotřebí citlivě komunikovat tyto benefity nově příchozím, pokud se rozhodnou odcestovat do menších měst v regionech.
Zpřísnění podmínek pro ukrajinské uprchlíky
Nový zákon přezdívaný Lex Ukrajina 2, který zpřísňuje podmínky pro ukrajinské uprchlíky, podle ní může přinášet problémy, ale změny jsou nutné.
„Česká republika hlásí vyčerpání svých kapacit, a je potřeba nastavit mechanismy pro to, aby se do přijímání uprchlíků zapojily okolní státy. Je legitimní říct: zvládli jsme to, ale v tuto chvíli jsou naše kapacity na stropu našich možností,“ říká.
Poděkování iniciativě Hlavák
Zpřísnění podle ní nemá přímou souvislost se situací, kolem romských uprchlíků, kteří se shromažďují na pražském hlavním nádraží.
Na podobu zákona jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva neměla žádný vliv. „Ve funkci zmocněnkyně jsem se ocitla, až když byl zákon již připomínkován a připraven k předložení,“ vysvětluje. Ráda by se snažila, aby některá opatření více ošetřovala některé specifické skupiny, která mohou ze systému pomoci vypadnout, což se týká právě romských uprchlíků.
„Jsem vděčná iniciativě Hlavák, která na dobrovolnické bázi pomáhala, aby tam ti lidé měli alespoň nějaké minimální zázemí, dostali potraviny, zdravotní ošetření a informace,“ řekla.
Řekla, že je přesvědčena o tom, že nějaké základní zázemí by na pražském Hlavním nádraží mělo fungovat, a že by na místě měla být podpora v dopravě do nouzového ubytování a to i v nočních hodinách, což by podle ní řešilo problém hromadění lidí na nádraží.
Dodala, že se bude se snažit jednat s primátorem Hřibem o tom, aby tato elementární podpora byla dostupná. Zřídila také pracovní skupinu, která toto má řešit.
„Jak trojské, tak malešické stanové městečko se snaží o důstojné, byť nouzové ubytování a zajištění programu pro děti, rozdávají potraviny a vitamíny a fungují dobře,“ uvedla s tím, že by ale mělo jít o ubytování jen po co nejkratší možnou dobu.
