Olomoucký odvolací soud potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který chtěl zpět hrad Bouzov, jenž mu zabavili nacisté. Podle soudu nebyla žaloba na Národní památkový ústav důvodná. Památkáři odmítli vydat hrad v rámci církevních restitucí, které se na období německé okupace nevztahují.
Hrad Bouzov zůstane státu, soud odmítl žalobu Německého řádu
Podle soudkyně olomouckého krajského soudu Ivany Pikalové vedl okresní soud řízení zcela správně a provedl všechny potřebné důkazy. „Vyložil správně zákon o majetkovém vyrovnání a aplikoval přitom judikatury z předchozích sporů,“ uvedla soudkyně. Podle soudu se řádu nepodařilo prokázat, že má na Bouzov nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání.
Stát totiž nezabavil Bouzov jako církevní majetek po roce 1948, nýbrž jako německý majetek v roce 1945. „Jedním dekretem byl majetek vrácen, byl to dekret o zrušení všech vlastnických a jiných aktivit, které proběhly od Mnichova do osvobození. A den na to byl hrad zkonfiskován jako německý majetek,“ přiblížil historik Miloš Trapl z Univerzity Palackého. Německý řád tak doplatil na to, že byl trnem v oku již nacistům, kteří mu majetek zabavili a řád později rozpustili. Historik upřesnil, že se řád znelíbil Adolfu Hitlerovi, „protože se zpronevěřil své válečnické tradici a začal dělat charitativní a vzdělávací akce“.
Podle právní zástupkyně řádu Lenky Charvátové není vyloučeno, že se dovolá k Nejvyššímu soudu. „Musíme vyčkat písemného vyhotovení rozsudku. Poté zvážíme další kroky,“ řekla advokátka. Vedení řádu oznámilo, že výsledek sporu vnímá jako pokračování křivd z let minulých.
Německý řád navíc musí uhradit soudní výlohy ve prospěch NPÚ. Jen za řízení u okresního soudu je to přes čtvrt milionu korun.
Řád se neúspěšně snažil prokázat, že byl vlastníkem Bouzova i v roce 1948. Odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který rozhodl, že byl majetek za okupace konfiskován neplatně, nešlo tedy po válce o nacistický majetek a měl se řádu vrátit. Rozsudek ale zřejmě nikdy nevstoupil v platnost.
Památkáři a jejich právníci předložili řadu dokumentů z období těsně před válkou, po válce i z 50. let. Advokátka NPÚ Lucie Dietschová podotkla, že „bylo navštíveno hodně archivů, bylo zkoumáno hodně archivních fondů“. „Žalovanému se podařilo vyvrátit v řízení všechna tvrzení, často zcela nepravdivá, vesměs však účelová, kterými se snažil Německý řád přesvědčit soud o svém nároku,“ míní další právní zástupce NPÚ Petr Wünsch. Odmítl přitom, že by řád mohl v období, kterého se restituce týkají, vůbec o něco přijít. „Německému řádu po roce 45 konfiskováno nebylo, protože v té době už nic nevlastnil,“ řekl advokát.
Bouzov založený na počátku 14. století je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek, ročně ho navštíví zhruba sto tisíc lidí. Německý řád usiluje o jeho navrácení od roku 1998.
- - Bouzov byl založen na počátku 14. století. Zakladatelem byl šlechtic Búz, snad z rodu Bludovců, který dal hradu jméno. Poté se zde střídali majitelé a koncem 14. století jej získal Heralt z Kunštátu.
- V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad s kratšími přestávkami až do konce 15. století; v jeho držení se vystřídali příslušníci dvou větví tohoto rodu. Je možné, že se na Bouzově narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil.
- V roce 1558 hrad vyhořel, byl opraven jen částečně a v dalším období spíše chátral. Na konci 17. století získal Bouzov Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád).
- Dnešní pozdně gotický vzhled získal po přestavbě v letech 1895 až 1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který stavbu platil ze svých prostředků.
- V držení řádu zůstal hrad až do října 1938, kdy byl nacisty konfiskován a spolu s dalším řádovým vlastnictvím předán do německé správy. Hrad získal šéf SS Heinrich Himmler, při okupaci byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS.
- Po válce byl Bouzov konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu. Německý řád o hrad opakovaně usiluje od roku 1998.
- Romantický Bouzov je jednou z nejznámějších moravských památek. V loňském roce jej navštívilo 91 341 lidí.
- Hrad je oblíbeným místem filmařů. Proslavil se hlavně díky pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, objevil se i v Arabele, v italské pohádce Fantaghiro, v pohádce o Medvědu Ondřejovi, filmu Kopretiny pro zámeckou paní a také v Království potoků.
Církev získala kroměřížský zámek i Zelenou horu
V rámci restitucí se církvi vrátila řada památek včetně dvou, které jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře převzalo brněnské biskupství v srpnu 2014. O rok později vysoudilo olomoucké arcibiskupství kroměřížský zámek, církev však nezískala Květnou zahradu, jejíž historický areál je provázán s novostavbami, které nelze vyčlenit, a podle zákona o restitucích tak vydány být nemohou.
Sázavská farnost a benediktinský řád potom získaly zpět část Sázavského kláštera a podle dohody prezidenta republiky Miloše Zemana s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou připadlo církvi i několik objektů na Pražském hradě. Metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, kapitula Všech svatých kostel Všech svatých a Náboženská matice klášter sv. Jiří. Církev původně chtěla na Hradě vrátit i další nemovitosti včetně Starého proboštství či svatojiřské baziliky, ale po jednání od části nároků ustoupila.
Restituční žádosti přišly i na movité věci. Od národní galerie převzala církev dva obrazy Petra Paula Rubense, Vyšebrodský cyklus či Puchnerovu archu, díla však zůstala v původních expozicích. Naopak středověký obraz Madony z Veveří, o který vedla NG vleklý soudní spor s farností z Veverské Bítýšky, se poté, co jej soud přiřkl církvi, přestěhoval z expozice NG v anežském klášteře v Praze do brněnského Diecézního muzea.
Několik dalších sporů stále pokračuje. Litoměřické biskupství žaluje památkáře kvůli vydání kaple svaté Anny v Mnichově Hradišti, k nevyřešeným žádostem patří i piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli. I německý řád má přitom další želízko v ohni. Kromě hradu Bouzov se soudí také o kostel v Karlově Studánce na Bruntálsku.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes pět tisíc. Žádosti se týkaly více než sta tisíc pozemků, téměř dvou tisíc staveb a stovek uměleckých děl. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které zákon z restitucí vyloučil – mimo jiné majetek, který nepatří státu, nýbrž krajům či obcím – mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Politici v současnosti vedou spor o to, zda nemají náhrady zdanit.