Ochranu jedinců rostlin a živočichů by měla nahradit ochrana biotopů, tím by se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) měla zlepšit ochrana ohrožených druhů. Novelu zákona o ochraně přírody připravuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), do mezirezortního připomínkového řízení by měla jít na podzim. Ochrana všech zvláště chráněných druhů má být nově založena na ochraně jejich místa výskytu a místních populací.
„V posledních desetiletích čelíme prudkému úbytku biodiverzity, ta je přitom zásadní pro kvalitu našeho života. Na přírodě jsme plně závislí. Pokud bychom zůstali nečinní a úbytek biodiverzity by pokračoval, nevyhnutelné zhroucení ekosystémů by pro nás mělo katastrofální následky. Každý můžeme již dnes pozorovat úbytek hmyzu včetně opylovačů, přitom na nich závisí více než 75 procent potravinářských plodin,“ upozornil Hladík.
Právě ochrana volně žijících opylovačů, nejen včel, se má výslovně dostat do zákona. „Toto je vlastně společný cíl jak ochrany přírody, tak samozřejmě hospodařících zemědělských subjektů, protože bez opylovačů nebude úroda,“ doplnil Hladík.
Současná podoba zákona chrání zejména jednotlivé jedince, což je podle Hladíka u mnoha druhů nadbytečné. Při běžném hospodaření a užívání krajiny to podle něj vede k plošnému porušování zákona například nechtěným zašlápnutím mravence.
Ministerstvo životního prostředí chce oddělit v zákoně právní restriktivní ochranu rostlin a živočichů od prioritizace péče o ohrožené druhy a jejich místa výskytu. Novela by podle ministra měla odstranit nejistotu hospodářů, ale i nepřiměřená omezení, která dnes působí problémy například při sběru hub.
Novela se chce zaměřit i na aktivní péči. V případě opylovačů to může být například zakládání pestrých trávníků. „Praktickým příkladem, kde se toto děje, je současná výstavba dálnice D4, kde jsou opatření začleněná do úprav náspů dálnice,“ nastínil ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.
Tři kategorie ochrany
Vzniknout by měly tři kategorie ochrany. Základní společná ochrana biotopů a místní populace by platila pro všechny kategorie. V kategorii s nejvyšší ochranou by se i nadále chránili všichni jedinci i při běžném hospodaření tak, jako je tomu doposud.
Patřily by sem nejohroženější druhy, nově například orel královský. Ve druhé kategorii by byly ostatní druhy, které vyžadují ochranu jedinců. U těchto jedinců by nebyly omezeny nezáměrné zásahy při běžném hospodaření nebo například průchodu krajinou za předpokladu, že by nebyla ohrožena místní populace druhu a nepoškodila jejich biotop.
Zároveň by měla vzniknout aktivní péče o druhy a biotopy, využívat by měla i Červené seznamy, které vydává Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) a jsou pravidelně aktualizovány. Pro nejohroženější kategorie Červených seznamů by měly fungovat záchranné programy a regionální akční plány.
Seznamy se budou aktualizovat
Seznamy zvláště chráněných druhů, které stanovuje vyhláška, se budou podle ministerstva aktualizovat na základě výsledku projednání změn zákona. V současnosti je k diskusi předložen jejich odborný návrh, který připravila AOPK ČR. Změny by se měly týkat například ochrany mravenců, čmeláků, orla královského či hřibu moravského.
Součástí novely by měla být i změna v zákonné ochraně dřevin, tu by mělo podle svých slov ministerstvo brzy představit. Zabývat se bude například ochranou dřevin rostoucích mimo les.
