Stát přichází nezdaněním náhrad církvím o příjmy, proto by měla sněmovna urychleně zdanění náhrad schválit, myslí si šéf KSČM Vojtěch Filip. V pořadu Interview ČT24 připomněl, že stát v minulosti zdanil například výsluhy vyplácené policistům, vojákům nebo hasičům. Uvedl také, že přestože se při znárodnění majetku církví mohly stát křivdy, k nespravedlnostem dochází i při vyplácení restitučních nároků.
„Když rozbijete auto, tak pojistku, kterou si platíte, zdaníte. Výplata z pojistky je váš příjem a ten se zdaňuje,“ prohlásil Filip. Podle něj by se tato logika měla uplatnit i na náhrady, které dostávají církve od státu za nevydaný majetek.
„Náhrada se daní, to není nic nenormálního. Proč má mít někdo nezdaněný příjem? To platí i pro náhrady fyzickým osobám. Když se platilo výslužné policii a vojákům, taky je (někdejší ministr financí Miroslav, pozn. red.) Kalousek zdanil,“ zdůraznil Filip.
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.
Komunisté teď tlačí na to, aby sněmovna projednala – a přijala – návrh na zdanění těchto náhrad. Podle Filipa se o to KSČM snaží proto, že státu kvůli odkladům unikají příjmy: „Samozřejmě to spěchá. Legislativní proces běžně trvá půl roku, v tomto případě je to už rok. Zase se náhrady nezdaní jeden rok. Někomu jde zkrátka o to, aby se prostředky ze státního rozpočtu nedanily.“
- Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
- Většina žádostí o majetek byla už vyřízena, sporné případy řeší soudy, u kterých jsou stovky žalob.
- Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během třiceti let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard má dostat římskokatolická církev).
- Zdroj: ČTK
Nová pravidla pro vyplácení náhrad chce šéf komunistů prosadit i proto, že se církev vyrovnání domáhá u soudů. „Ne že se stáhly žaloby proti státu, ale církve jich podávají ještě více, přestože dostávají za ty majetky finanční náhrady,“ uvedl Filip. Zdaněním chce dosáhnout toho, že církve své dnes již podané žaloby stáhnou.
Dalším důvodem, je pak to, že veřejnost podle něj s církevními restitucemi nesouhlasí. „Pořád platí, že ten zákon nepřijalo téměř 80 procent obyvatel této země. Sice ho nezrušil ústavní soud, ale lidé ho vnímají jako velkou nespravedlnost vůči svým daním. Za dvě miliardy by přece udělaly státní sociální ústavy více práce, než kdejaká charita,“ myslí si předseda KSČM.
Filip: Církevní restituce poškozují zase další lidi
Šéf komunistů uznal, že se při znárodňování církevního majetku mohly stát křivdy. „Já jsem přesvědčen, že tam byly věci po právu i křivdy a protiprávní věci,“ řekl Filip. To ale podle něj neznamená, že se při řešení církevních restitucí křivdy nedějí.
Sám se v minulosti církevními restitucemi zabýval jako advokát a některé případy prý zná ze své praxe: „Vezměte si osmdesátiletou paní u lipenského jezera v domě na pozemku, který se má teď vrátit církvi. Myslíte, že když dostane žalobu, aby vydala ten pozemek pod domem státu, aby ho církev mohla získat, že se cítí komfortně? Že není poškozená? Že to není křivda na ní? Ta se bude taky cítit poškozená a bude chtít náhradu – a z čeho to bude stát platit?“
- Vojtěch Filip stojí v čele KSČM od roku 2005, předtím byl dva roky místopředsedou strany.
Do nejvyšší stranické funkce nastoupil po rezignaci dlouholetého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka, který strávil v čele KSČM 12 let (červen 1993 až říjen 2005). - Pod Filipovým vedením se komunisté vždy dostali do sněmovny, před pěti lety dosáhli druhého nejlepšího polistopadového výsledku, když získali 14,91 procenta hlasů a 33 poslanců (vůbec nejúspěšnější strana byla v roce 2002, kdy měla 18,51 procenta a 41 mandátů). Jenže volby v roce 2017 znamenaly pro stranu debakl.
- Za Filipova vedení také komunisté zvýšili svůj vliv, a to především před volbami v roce 2006, kdy v parlamentu často fungovala nepsaná koalice ČSSD a KSČM. Významným mezníkem se pro stranu staly krajské volby v říjnu 2008, po nichž se díky koalicím s vítěznou ČSSD v některých krajích poprvé od roku 1989 začali podílet na výkonné moci.
- Sám Filip také jako dosud jediný komunistický politik po revoluci získal vysokou ústavní funkci, když se opakovaně stal místopředsedou Poslanecké sněmovny.
- Do komunistické strany vstoupil v roce 1983, v letech 1990–92 byl poslancem Sněmovny lidu ve Federálním shromáždění, od roku 1996 je pak poslancem ve sněmovně, kde mimo jiné působil i jako šéf poslaneckého klubu.
- Podle archivních dokumentů spolupracoval Filip s komunistickou Státní bezpečností (StB). Podle soudního rozhodnutí z 90. let ale nešlo o vědomou spolupráci. Filip sice pro tehdejší rozvědku pracoval, nevěděl prý ale, že organizačně spadá pod StB.
