Brno - Ústavní soudci odmítli předběžný zákaz plnění finančního vyrovnání s církvemi. ČSSD požadovala, aby soud zastavil plnění smluv, dokud nerozhodne o návrhu na zrušení zákona o církevních restitucích. Současně ale soud vyhověl návrhu na urychlené projednání té věci, na hlavní projednání by se měly církevní restituce znovu dostat odhadem do tří měsíců. Nicméně s největší pravděpodobností ještě před nimi se ústavní soudci budou zabývat ústavní žalobou na prezidenta republiky.
Ústavní soud plnění církevních restitucí nezastavil
V daném typu řízení ale podle ÚS nelze předběžné opatření požadovat. Na základě smluv, které vláda s církvemi podepsala 22. února letošního roku, má být během třiceti let vyplaceno 59 miliard korun.
„Ústavní soud se zabýval jak návrhem na vydání předběžného opatření v návrhu proti zákonu o církevních restitucích, tak i návrhem skupiny senátorů na zrušení článku dva amnestijního rozhodnutí. Pokud jde o to předběžné opatření, byl návrh odmítnut pro nepříslušnost Ústavního soudu,“ prohlásil po jednání ÚS jeho generální sekretář Ivo Pospíšil. V tomto typu řízení podle Pospíšila nelze vydávat předběžná opatření, která se vydávají jen v řízeních o ústavních stížnostech.
Sociální demokraté navrhli, aby soudci prozatím vyplácení peněz zakázali, a to do doby, než Ústavní soud rozhodne o požadavku na zrušení celého restitučního zákona. „Pro samotnou stížnost to neznamená nic. Kromě odmítnutí návrhu na předběžné opatření bylo současné vyhověno návrhu na urychlené projednání té věci. Bude tedy mít prioritu…,“ dodal sekretář ÚS. Na hlavní projednání by se měly církevní restituce znovu dostat odhadem do tří měsíců. Nicméně s největší pravděpodobností ještě před nimi se ústavní soudci budou zabývat ústavní žalobou na prezidenta republiky.
Generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil
Sociální demokraté původně předběžným opatřením chtěli zabránit samotnému podpisu smluv, soud ale vyzvali krátce předtím, než k ratifikaci mělo dojít. Ústavní soudci se tak rychle sejít nemohli. Pro své jednání si pak vyžádali podepisované dokumenty, vyjádření vlády i opozice. Sociální demokraté argumentovali rovněž tím, že vláda odmítla podpis smluv odložit, aby tak na Ústavní soud vyvinula tlak.
Brífink generálního sekretáře ÚS o církevních restitucích (zdroj: ČT24)
ČSSD své patrony vystřílela, čeká už jen na verdikt o stížnosti samotné
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka upírá nyní zrak k řízení o stížnostech proti zákonu o narovnání s církvemi, který dále běží. „My jsme ten návrh na předběžné opatření podali jako reakci na arogantní postup vlády, která se rozhodla nevyčkat na výsledek řízení před Ústavním soudem a rozhodla se urychlit podpis smluv s jednotlivými církvemi,“ dodal Sobotka.
Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM): „Ústavní soud v podstatě řekl, že sociální demokracie nezná právo, když požadovala v tomto procesu předběžné opatření.“
„Tohle byl jeden z takových pokusů, abychom zjistili, je-li možné z ústavního hlediska dosáhnout toho, aby smlouvy nebyly plněny. Jestliže má Ústavní soud jiný názor, nedá se patrně nic dělat… Nějaké další kroky v této věci asi udělat nemůžeme. Bude záležet na další vládě, jak bude dál v průběhu let tyto věci řešit. V této chvíli se domnívám, že všechny prostředky právní obrany jsme vyčerpali,“ reagoval na závěr ÚS místopředseda sněmovního ústavněprávního výboru Stanislav Křeček (ČSSD).
ODS verdikt pochopitelně vítá
Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda považuje rozhodnutí Ústavního soudu za „hluboce ústavní“ z toho hlediska, že se ÚS drží své pravomoci a nezasahuje do politiky. Benda vnímá verdikt jako doklad toho, že nejde o porušení ústavních principů. „Ale jde prostě o nesouhlas druhé strany s tím, jak byly zákony projednány a co je jejich obsahem, ale není tam žádný ústavní problém,“ dodal Benda pro ČT24.
Zprava Jeroným Tejc, Bohuslav Sobotka, Lubomír Zaorálek a Ivan Ohlídal
GALERIE
videogallery_314473