Přistoupili jsme na kompromisy, ale základy stavebního zákona zůstávají stejné, říká o chystané normě ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Kritizovaný stavební zákon má zrychlit získávání stavebního povolení, celý proces digitalizovat a zjednodušit. Fikce souhlasu se ministryně neobává, měsíc jí na běžné případy připadá dostačující lhůtou pro rozhodnutí. Dostálová v Interview ČT24 hovořila také o nutnosti regulovat služby typu Airbnb, nechce ale ničit sdílenou ekonomiku.
Fikce souhlasu bude, tvrdí Dostálová. Zákon podle ní zkrátí stavební řízení na rok
Interview ČT24: Klára Dostálová (za ANO), ministryně pro místní rozvoj (zdroj: ČT24)
Ministryně věří, že stavební zákon se v Poslanecké sněmovně začne projednávat v červenci. „Daří se nám jednat se všemi. Odstranili jsme zejména největší bariéru se Svazem měst a obcí. Je to určitý kompromis, na kterém teď stavíme, ale základy zákona pořád zůstávají stejné,“ vysvětluje Dostálová.
I když její resort couvnul některým námitkám – například ze strany obcí či Hospodářské komory –, Dostálová je přesvědčena, že legislativa povede ke zrychlení staveb. Místně příslušné stavby, například rodinný dům, se budou povolovat na úrovni obcí, v případě strategických staveb jako dálnic do procesu vstoupí státní stavební správa, vysvětluje ministryně.
Například památkáři budou do nového systému integrováni pouze částečně, pokračuje šéfka resortu pro místní rozvoj. „Tam, kde jsou stavby v ochranném pásmu, budou integrovány pod státní stavební správu. Pokud půjde o památku UNESCO, národní kulturní památku nebo rezervaci, tak stále zůstane závazné stanovisko, ale ministerstvo kultury i Národní památkový ústav souhlasí s tím, že tam bude fikce,“ doplňuje Dostálová.
Fikce souhlasu znamená, že pokud se úřad v požadované lhůtě k žádosti nevyjádří, automaticky to bude znamenat souhlas. O lhůtách se dle Dostálové ještě jedná, ale třicet dní, respektive šedesát dní v případě složitějších případů, jí připadá jako relevantní varianta. Systém bude fikci hlídat automaticky, dotčený orgán ale bude mít možnost lhůtu pro rozhodnutí prodloužit.
„Automatické vygenerování povolení je pouze opatření proti nečinnosti úřadů, nikdy nebude mít charakter skutečného povolení. Vždy to musí přezkoumat nadřízený orgán a buď říct ano, vše bylo splněno, razítko potvrdit a povolení vydat, nebo řekne ne, to se opomnělo a musí začít prvoinstanční orgán,“ vysvětluje ministryně.
Zbrklost kvůli nedostatečnému času na kvalifikované rozhodnutí jako problém nevidí. „Úředníci musí chránit veřejný zájem a řídit se zákonem. Za zákonné limity nemůže jít nikdo,“ soudí. Pokud by se automatická fikce objevovala často, mělo by to podle Dostálové řešit příslušné ministerstvo.
Je potřeba sjednotit úřady a komunikaci
Za důležitý prvek nového systému ministryně považuje digitalizaci. „Všechno bude elektronicky, nikdo nikam chodit nebude. Kouzlo integrované ochrany veřejných zájmů je to, že dotčené orgány mohou mít různé názory. My potřebujeme, aby byl stavební úřad schopný zkoordinovat stanoviska,“ zdůrazňuje.
„V Česku máme 714 obecních stavebních úřadů, 606 speciálních, devět báňských a čtyři vojenské. To je 1333 úřadů, které spolu nekomunikují. Proto jsme navrhovali jednotnou státní správu a nakonec udělali kompromis s obcemi,“ vysvětluje Dostálová.
Doplňuje, že bude potřeba proškolit úředníky. V současnosti si totiž každý stavební úřad o přílohy říká jinak. „To se musí zkoordinovat a sjednotit. Tím, že to bude elektronicky, každý uvidí, jaké přílohy ještě musí dodat,“ popisuje ministryně. Systém podle ní bude postavený na současném softwaru a nebude vytvářen zcela nově.
Dostálová věří, že s novými pravidly bude vyřízení stavebního povolení včetně všech potřebných posudků trvat méně než rok.
Je nutné regulovat Airbnb. Ničit sdílenou ekonomiku ale nechceme, tvrdí Dostálová
V Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj hovořila také o krátkodobých pronájmech typu Airbnb. Zdůrazňuje, že problematické je vyčleňování celých bytů pro pronájmy. „Musíme to podnikání nějakým způsobem regulovat, jsou to velmi nerovné podmínky,“ míní.
Platformy pro takzvanou sdílenou ekonomiku například nehlásí počet ubytovaných hostů či nevybírají místní poplatky. Dostálová zdůrazňuje, že nehodlá ničit sdílenou ekonomiku, pracovní tým se ale shodl na několika možných opatřeních.
Je podle ní potřeba zákonně ukotvit povinnost pro platformy sdílet data s úřady a možnost pro obce, aby mohly krátkodobé pronájmy regulovat na svém území podle vlastního uvážení. Ministryně by také uvítala oznamovací povinnost vůči společenství vlastníků jednotek, a pokud byt neslouží k trvalému bydlení, je možné diskutovat i o rekolaudaci bytů, doplňuje Dostálová.