Fajt: Národní galerie přišla o výstavu indického umění i sbírku manželů Zemanových

V Národní galerii Praha (NGP) se na podzim neuskuteční výstava, která měla představit umělecké poklady z královské sbírky v severoindickém Rádžasthánu. Unikátní měla být především tím, že se poprvé v evropské galerii mělo ukázat indické umění přímo z těchto sbírek, nikoli exponáty vlastněné americkými či evropskými muzei. Zahraniční partneři ale výstavu odřekli, řekl bývalý šéf NGP Jiří Fajt, který projekt připravoval. Výstava se podle něj pravděpodobně uskuteční v některé jiné zemi, neboť zájem o ni je velký.

Výstava „Poklad mahárádži: Indické umění z Džódhpuru“ se měla otevřít v říjnu ve Valdštejnské jízdárně a mělo ji také doprovodit širší představení indické kultury. Pro zahraniční partnery bylo klíčové osobní jednání, řekl Fajt, který před několika měsíci také v Indii o výstavě vyjednával.

Fajt nyní potvrdil, že byl osloven kvůli schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) ohledně svého odvolání. Fajt ale odjel do Berlína, kde dříve pracovně působil, a uvedl, že v příštích dnech se do Česka nevrátí. Kdy by se tedy mohla schůzka uskutečnit, zatím neví. „Mým prioritním zájmem je očistit své jméno,“ uvedl.

S důvody svého odvolání nesouhlasí, autorská smlouva, kterou kritizuje ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), je podle něj standardní nástroj. Potvrdil to i ředitel Národního divadla Jan Burian, který také jako statutární zástupce příspěvkové organizace vytvořil pro ND autorské dílo a ošetřil ho stejnou smlouvou. Podle Fajta jsou důvody jeho odvolání, které Staněk zmiňuje, zástupné.

Galerie nezíská ani sbírku manželů Zemanových

Dalším projektem, za kterým bývalý ředitel NGP stál a který druhá strana po jeho odvolání odřekla, je získání sbírky moderního a současného umění manželů Zemanových. Podpis smlouvy, jímž by přes 800 exponátů mělo přejít pod NGP, byl plánován na 26. dubna, týden po Fajtově odvolání. „Petr Zeman v den mého odvolání navíc zemřel a vdova Eva Kunstová dál nechce s Národní galerií Praha jednat,“ uvedl Fajt.

Zemanovi chtěli svou sbírku věnovat původně Ústeckému kraji, který už zakoupil pro vystavení obrazů Emila Filly, Jana Zrzavého či Františka Kupky objekt v Žatci. Vystavení děl v chmelařském městě, kde manželé částečně žili, bylo jejich podmínkou smlouvy. Fajt byl připraven díla pod hlavičkou NGP prezentovat v Žatci. Manželé nabídli kraji na 824 exponátů, převážně malířských a sochařských děl. Umělecká hodnota sbírky je nevyčíslitelná, finanční hodnota se odhaduje na 750 milionů korun.

Darovací smlouvu schválili zastupitelé v září 2016. V dubnu 2017 dárci stanovili Ústeckému kraji podmínky, které souvisí s budoucí prezentací daru. Manželé chtěli, aby v Žatci vznikla pro sbírku nová galerie.

„Já myslím, že to není prioritní úkol kraje. Jestli to je cenná sbírka, měl by si někdo udělat galerii a udělat ji tak zajímavou, aby mu tam chodili lidi,“ řekl tehdy opoziční zastupitel a teplický senátor Jaroslav Kubera (ODS). Loni počátkem roku zastupitelé neschválili dodatek smlouvy, v němž bylo uvedeno, že pokud do 28. února nebude schválen, celá darovací smlouva padá.

Ministr čelí výzvám k rezignaci

Jiřího Fajta odvolal z čela Národní galerie 18. dubna ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), jako důvod uvedl závěry kontroly v galerii. Na šéfa instituce podal také dvě trestní oznámení – kvůli autorské smlouvě na 1,2 milionu korun a kvůli dlouhodobým nájemním smlouvám uzavíraným Národní galerií. Podle některých názorů stojí za odvoláním spory Fajta s prezidentem Milošem Zeman.

Podporu Fajtovi vyjádřili šéfové řady významných zahraničních uměleckých institucí. Premiéru Babišovi napsali, že se Fajt zasloužil o vzájemnou spolupráci mezi institucemi a pozvedl Národní galerii. Za Fajta se postavili i čeští umělci. Kvůli odvolání Fajta a také ředitele Muzea umění Olomouc čelí ministr Antonín Staněk výzvám k rezignaci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 52 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 5 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...