Za odvoláním Fajta stojí Zeman, míní opozice. Komunisté do toho nechtějí mluvit

Fajt byl generálním ředitelem Národní galerie jmenován od 1. července 2014 po ročním čekání. Herman uvedl, že prezidentovi tenkrát řekl, že do personálií ministerstva kultury nemá právo zasahovat.

V 90' ČT24 připustil, že tato slova uslyšel od prezidenta při soukromém rozhovoru. „Byl to personální požadavek zcela jednoznačný, který vůči mně tehdy prezident vznesl,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že Antonín Staněk měl právo Jiřího Fajta odvolat.

Daniel Herman se přitom pozastavil nad smlouvou Národní galerie s Jiřím Fajtem, díky které dostal 1,2 milionu korun za přípravu výstav, o které se Staněk po odvolání ředitele zmínil. Podle samotného Fajta šlo o uměleckou práci nad rámec jeho manažerských povinností.

„Já jsem se s takovou situací nesetkal. (…) Předpokládám, když se jedná o tak závažnou věc, že by ji pan generální ředitel se svým resortním ministrem neprojednal,“ podotkl bývalý ministr kultury. Dodal, že Fajt v jeho éře sice dostal odměnu za kurátorství mezinárodní výstavy o Karlu IV., tu však schválila vláda.

Opoziční politici hledají vliv Hradu

Další opoziční politici pak hovoří o možném vlivu prezidenta republiky na Fajtův konec ve funkci. „Pokud jde o pana Fajta, to, že ho dlouhodobě nechce pan prezident jmenovat profesorem, je také známá věc. Takže já tady mám veliký otazník,“ připojil se předseda lidovců Marek Výborný.

Také podle místopředsedy ODS a předsedy sněmovního podvýboru pro kulturu Martina Baxy může mít odvolání Fajta spojitost se Zemanem. „Ministr Staněk si odvoláním ředitele Národní galerie Jiřího Fajta bez uvedení konkrétních důvodů zřejmě jen 'koupil' od prezidenta Zemana další setrvání ve vládě,“ uvedl Baxa na Twitteru.

Místopředseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík předpokládá, že ministr Staněk vysvětlí záležitost na nejbližším zasedání sněmovního výboru. „Pro mě osobně – vzhledem k tomu, jak se i přes soudní verdikty prezident Zeman bránil jmenovat pana Fajta profesorem – to zavání podezřením, zda se pan ministr jen nechce zavděčit Hradu,“ zauvažoval.

„Je to plně v pravomoci pana ministra, do které mu nechceme příliš mluvit,“ míní předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. „Prosakovaly zprávy z vedení Národní galerie, že je třeba udělat změnu,“ dodal.

Staněk jako důvod Fajtova odvolání uvedl ztrátu důvěry. Odkazoval se na výsledky auditu v Národní galerii a na Fajta podal i trestní oznámení kvůli nájemním smlouvám a autorské smlouvě na více než milion korun. Fajt považuje své odvolání za politický krok. Údajně problematická autorská smlouva je podle něj standardním nástrojem.

Odborník: Galerie za Fajta rostla

Historik umění Jiří Machalický soudí, že z hlediska uměleckých výsledků odvolání Fajta není na místě, protože galerie byla v posledních letech na vzestupu a z odborného hlediska se zlepšoval její program. Upozornil i na rozšíření nabídky a pozitivní reakce veřejnosti, která za Fajta do galerie chodila stále častěji.

Z Fajta Národní galerie podle Machalického přestala být vyřazena z mezinárodních souvislostí. „Co se týče moderního umění, v poslední době se tu odehrály dvě velmi významné výstavy,“ připomněl retrospektivu Gerharda Richtera a výstavu Celník Rousseau. „To se do té doby za žádného ředitele po roce 1989 nestalo,“ argumentoval.

„Pokud je ředitel takovéto instituce vyhozen na hodinu, čekal bych, že druhý krok bude, že ho policie odvede v želízkách. Vypadá to strašně špatně směrem navenek,“ vyjádřil se Jan Skřivánek ze serveru Artplus.cz, podle něhož je nehorázné, že ministr nebyl ochoten ani zveřejnit trestní oznámení, která podal. „Je to v rovině pomluvy,“ míní s tím, že krok poškozuje Národní galerii.

„Opravdu mě dráždí, když ministr kultury, nota bene za sociální demokracii, která by ráda byla moderní levicovou stranou, hovoří o tom, že důkazem selhání je, že ministerstvo dofinancovávalo Národní galerii částkou 15 milionů korun, a říká to s vážnou tváří,“ dodal Skřivánek s tím, že i další argumenty ministra považuje za účelové. 

Zeman vs. Fajt a akademické svobody

Fajt patří mezi trojici akademiků, které prezident v květnu 2015 odmítl jmenovat profesory, i když byli řádně navrženi. Původně Zeman ohledně Fajta zdůrazňoval, že si prý řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru. Nyní prezident změnil argumentaci a hodnotí jeho odbornou kvalifikaci.

Zeman zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové Rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl, takže šlo podle Hradu o „jednoznačně zavádějící informaci“.

Univerzita Karlova letos podala k soudu dvě správní žaloby, podle kterých prezident porušil pravidla pro jmenování profesorů a zasáhl do akademických svobod. Na soud se již dříve obrátili sám Fajt i další nejmenovaný, fyzik Ivan Ošťádal.

Zeman musel na základě loňského rozsudku rozhodnout znovu, názor však nezměnil. Univerzita podle něj nevedla řízení o jmenování řádně, u Fajta údajně přešla to, že předložil nepravdivé informace.