Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu v neděli na pietní akci v Letech na Písecku vyzval politiky, aby stejně jako antisemitismus odsuzovali projevy anticikanismu. Ty podle něj v Evropě zesilují. Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora Lety u Písku v neděli po poledni připomněl romské oběti z druhé světové války. Akce v Letech se tradičně koná v květnu, letošní termín se podle Růžičky posunul kvůli koronaviru.
Evropa i svět si připomněly památku obětí romského holocaustu
2 minuty
Události: Evropa i svět si připomněly památku obětí romského holocaustu
„Projevy anticikanismu zesilují. Jsou v celé Evropě na dennodenním pořádku,“ řekl před přibližně stovkou účastníků. Politiky vyzval k tomu, aby tyto projevy odsuzovali stejně jako antisemitismus. „Doposud se tak neděje,“ dodal při příležitosti Památného dne romského holocaustu, kdy lidé v Evropě vzpomínají na Romy zavražděné během druhé světové války.
Růžička připomněl také více než tři tisíce Romů povražděných nacisty v noci na 3. srpen 1944 při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi. V plynových komorách tehdy nacisté zavraždili 4200 Romů a Sintů.
Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se stát stále nevyrovnal s případy nucené sterilizace prováděné v komunistickém Československu především u romských žen. Uvedla, že návrh zákona na jejich odškodnění je rok v Poslanecké sněmovně. „Velmi apeluji na to, aby ten zákon byl zařazen do prvního čtení co nejdříve,“ řekla.
Muzeum romské kultury, které areál v Letech spravuje od dubna 2018, připravuje demolici vepřína a stavbu památníku obětem romského holocaustu. Místo už prozkoumali archeologové.
„Máme už také vítěze architektonické soutěže na budoucí podobu památníku,“ řekla mluvčí muzea Alica Sigmund Heráková. Muzeum dokončuje podklady pro výběrové řízení na demoliční firmu. Bourání by podle mluvčí mělo začít na podzim. Nový památník by chtělo muzeum představit v roce 2023.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla třináct tisíc prasat.
Covid přesunul pietní akce na internet
Oběti genocidy Romů si připomnělo i Slovensko. Prezidentka Zuzana Čaputová v neděli vyzvala veřejně činné osoby, aby rázně odmítly projevy nenávisti vůči jakékoli skupině, ať už z důvodu rasy, etnicity, náboženství nebo sexuální orientace.
„Soudržnou a tolerantní společnost vybudujeme, jen pokud dobře porozumíme tomu, jak jednoduché a nesmírně nebezpečné je kvůli odlišnosti zbavit menšinu její lidského rozměru a zneužít předsudky k ospravedlnění verbálního a fyzického násilí či v nejextrémnějším podobě i genocidy,“ uvedla Čaputová ve zveřejněném projevu. Na svém twitterovém účtu zároveň napsala, že je nutné se zaměřit na nerovnosti, s nimiž se romská komunita stále potýká.
Kvůli letošní pandemii covidu-19 se vzpomínkové akce z míst, která byla svědkem systematického vyvražďování Židů, Romů, Poláků či sovětských zajatců, přesunuly na internet. Vystoupil při nich například rakouský prezident Alexander Van der Bellen nebo eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová.
