Evropská komise schválila český národní plán obnovy, který zemi umožní získat 180 miliard korun z mimořádného krizového fondu. Ekonomce Iloně Švihlíkové na českém plánu vadí roztříštěnost, zmínila „zaplácávání rozpočtu“. Ekonom České spořitelny Petr Zahradník ocenil digitální pilíř. Částka od EU není definitivní, změnit se může podle toho, jak se bude české ekonomice v budoucnu dařit, uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Jirotková.
Ekonomce Švihlíkové přijde plán obnovy roztříštěný, Zahradník ocenil digitální pilíř
Devadesátka: Využití peněz z národního plánu obnovy (zdroj: ČT)
Podle ekonomů je podpora potřeba. Švihlíková v souvislosti s částkou, která postupně poputuje do České republiky na obnovu země po pandemii, ale hovoří rezervovaně. Makroekonomicky od národního plánu obnovy podle ní nemůžeme čekat zázraky.
„Hodně se hovoří o 180 miliardách, vypadá to velkolepě. Když si ale vezmeme, že plánované výdaje státu na tento rok jsou 1,8 bilionu, tak je to desetina z toho,“ poznamenala Švihlíková. „Není to něco, co by spustilo v naší ekonomice bengál.“
Větší ekonomickou injekci by si uměl představit i Petr Zahradník. „Finanční částka, se kterou pracujeme, byla stanovena už v květnu v roce 2020, v době, kdy jsme si mysleli, že pandemie se bude vytrácet. Pak ale přišla druhá vlna a částka se nezměnila.“
Silvana Jirotková z ministerstva průmyslu a obchodu, jejíž agendou je hospodářská politika a podnikání, nicméně uvádí, že částka není definitivní. „Ještě bude dopočítána finální částka podle úrovně našeho HDP a úrovně nezaměstnanosti ve srovnání s průměrem Evropské unie. Ve výsledku to může být třeba 172 miliard, pokud na tom budeme dobře, nebo naopak 186 miliard, pokud na tom budeme špatně.“
Priority plánu ovlivnily požadavky EK
Jirotková zmínila při tvorbě národního plánu obnovy roli Evropské komise. Jednalo se podle ní zaprvé o priority EK, nejen o 20 procent na digitalizaci a 37 procent na klimatické projekty, ale také o speciální požadavky, které Komise každý rok předkládá.
„Vedle toho samozřejmě byly priority České republiky. Vycházeli jsme z hospodářské strategie České republiky, která je v přípravě,“ popsala.
Právě absence hospodářské strategie ale vadí Švihlíkové. Podle ní by ji nemělo psát jedno ministerstvo, ale měla by být tvořena meziresortně. Spolupráce napříč ministerstvy v Česku dle ekonomky nefunguje. „Pandemie ukázala, že je v tomto stát prázdný,“ tvrdí. Jako správné příklady hospodářských strategií zmínila Singapur či Japonsko.
Brífink premiéra Andreje Babiše a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (zdroj: ČT24)
Do tvorby národního plánu obnovy se dle náměstkyně Jirotkové zapojili i další hráči. „Zahrnuli jsme požadavy nejen na resortní úrovni, ale i požadavky sociálních, hospodářských, ekologických a dalších partnerů,“ řekla.
„Nejvíc jsme diskutovali se zástupci na jedné straně podnikatelů, na druhé straně zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Byli tam i ekologičtí hráči, ale třeba i charita,“ zmínila. Některé subjekty si nicméně stěžovaly, že k vyjednávání o plánu obnovy nebyly přizvané. „Nelze vyhovět všem,“ řekla Jirotková. Plán navíc podle ní vznikal ve velmi krátkém čase.
Švihlíkové vadí roztříštěnost plánu
V plánech národní obnovy se podmíněnost promítla ve struktuře a v důrazu na dva pilíře – zelený pilíř a digitalizovaný pilíř, říká Švihlíková. Kdyby bylo na ní, v plánu obnovy by se více zaměřila na investice do lidí. „Do zdraví a do vzdělání,“ říká.
Švihlíková postrádá v plánu národní obnovy směr. „Rozpočet je oslaben celou řadou daňových změn a nějak ho zaplácáváme. Chybí mi tam linie,“ uvedla. „Nedrží to úplně pohromadě,“ řekla. V Česku jí chybí reflexe po covidové pandemii.
Více než střetu zájmů se ekonomka obává snah vytvořit si „pravidla sobě na míru“. Netýká se to podle ní jen lidí, kteří jsou v politice. „Když jste v záři reflektorů, tak na vás je vidět, když jste za oponou, nejste vidět. To je nebezpečnější,“ uvedla.
Interview ČT24: Ekonomka Ilona Švihlíková k národnímu plánu obnovy (zdroj: ČT)
Zahradník ocenil digitální pilíř
Petr Zahradník, který byl v minulosti členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a zaměřuje se na problematiku Evropské unie, je smířlivější. „V porovnání s jinými národními plány obnovy náš nikterak nezaostává, mám pocit, že se nacházíme ve stavu lehkého nadprůměru. Odvedené řemeslo je nakonec slušné,“ uvedl.
Zahradník ocenil digitální pilíř. „Přijde mi velmi komplexní. Přijde mi dobře strukturalizovaný, pokrývající všechny klíčové sektory. Myslí na státní sféru i na podnikatelskou. K tomu přílišné výhrady mít nelze,“ tvrdí.
Národní plán obnovy podle pilířu
Investice do Masarykovy univerzity v Brně
Konkrétní investici získá díky národního plánu obnovy například Masarykova univerzita v Brně. „Největším projektem je investice do MUNI BioPharm Hub, což by měla být velká infrastruktura ve vzdělávání především oboru farmacie, v oborech věd o člověku nebo medicíně,“ přiblížil prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák.
„Vychází nám to (investice z národního plánu) zhruba na dvě stě milionů korun, což není málo peněz ani pro velkou univerzitu, jako je ta Masarykova. Celková hodnota té investice by měla být zhruba dvě miliardy korun,“ řekl Polčák.
Součástí je i výstavba prostor pro Farmaceutickou fakultu, která se připojila k Masarykově univerzitě v minulém roce. „Byl to velký projekt, vrátila se k nám Farmaceutická fakulta po více než půl století,“ zmínil rektor.