V noci na neděli začíná v Česku platit středoevropský letní čas. Časomíry se ve dvě ráno posunou o šedesát minut kupředu, a noc tak bude o hodinu kratší. Zpět ke standardnímu středoevropskému času se Češi vrátí 27. října. Podle nedávného rozhodnutí Evropského parlamentu by pak povinné střídání standardního a letního času mělo skončit v roce 2021.
Druhá se mění na třetí. Česko v noci vstupuje do letního času
Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září.
Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech uprostřed první světové války (1915 a 1916), vrátil se za druhé světové války (1940) a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před čtyřiceti lety (1. dubna 1979), v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, na nejvyšší unijní úrovni se ale aktuálně mluví o jeho zrušení; počátkem tohoto měsíce se výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch vyslovil pro zrušení povinného střídání času v roce 2021 a v úterý 26. března plán podpořili europoslanci.
Smrákání nad dvojím časem
Návrh směrnice počítá s tím, že jednotlivé členské státy samy určí, zda zachovají nastálo standardní, či letní čas. Podle europoslanců mají členské státy do dubna 2020 informovat Evropskou komisi, v jakém časovém pásmu si přejí zůstat. Iniciativu, jejímž cílem bylo právě zrušení střídání času, na podzim roku 2017 spustila skupina europoslanců v čele s českým zástupcem v Evropském parlamentu Pavlem Svobodou (KDU-ČSL).
Účelem letního času totiž má být úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší. Střídání letního a zimního času se podle nich projevuje jen zanedbatelně. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí.
