V sociálně vyloučených lokalitách mají školy často problém sehnat učitele. To se netýkalo mladé učitelky Nur Ashraf Bekai, která je původem z Libanonu. Třiadvacetiletá muslimka už dva roky učí angličtinu a občanskou nauku romské žáky na základní škole v ústeckých Předlicích. A působit tam chce i dál. Pro 168 hodin natáčel Martin Mikule.
„Dokáže se vcítit do jejich situace.“ Romské žáky učí anglicky muslimka z Libanonu
168 hodin: Romští žáci ve vyloučené lokalitě našli učitelku v muslimce z Libanonu (zdroj: ČT24)
Nur Ashraf Bekai se narodila v Libanonu rodičům z Palestiny. V Česku vyrůstala od čtyř let. Sice je sama stále ještě studentka pedagogické fakulty, ale už vzdělává další generaci, a to na škole, do které chodí především děti z romských rodin.
Předlice, kde mladá žena působí, patří mezi takzvané sociálně vyloučené lokality. Nachází se na kraji Ústí nad Labem, přičemž v minulosti byly honosnou čtvrtí. Výraznou změnu přinesla devadesátá léta, kdy domy skoupili obchodníci s chudobou a začali do nich sestěhovávat sociálně slabé. Nyní je tak z místa ghetto plné domů v havarijním stavu.
„Žáci jsou převážně sociálně znevýhodnění, to znamená, že mají spoustu vzdělávacích problémů, jejich největším problémem je hlavně chudoba, špatné bydlení, málo se připravují na výuku,“ přiblížil ředitel základní školy Martin Košnar.
Sehnat učitele pro tento typ škol bývá problém. Nur Ashraf Bekai ale práce ve vyloučené lokalitě nevadí. Původně přitom netušila, o jaké prostředí se jedná. Práci našla před dvěma lety na inzerát.
„Vidím víc do jejich životů“
V současnosti ale nelituje, že sem šla, a své žáky chválí. „Jsem spíš ráda, že s nimi spolupracuji, že je učím a že vidím víc do jejich kultury. Vidím víc do jejich života a vidím, že to někteří tak jednoduché nemají a že je špatně, že je někteří odsuzují,“ poznamenala.
Ve třídě se tak setkávají zástupci dvou různých menšin. Nur se hlásí k islámu. Svůj šátek nosí i v hodinách. Škola, děti ani rodiče s jejím oděvním doplňkem ani vírou nemají problém. Žáci často ani nevědí, co její šátek znamená.
„Na začátku jsem se velmi obával toho, že rodiče budou mít problém s tím, že jejich děti učí muslimka, která chodí zahalená, ale nikdy jsem se vlastně nesetkal s žádnou stížností,“ přiblížil ředitel. Výhodu vidí v tom, že se Nur Ashraf Bekai dokáže vcítit do situace dětí a dokáže pochopit řadu problémů, které mají. „To, že jsou odmítáni většinovou společností,“ dodal.
Zbývá jí poslední rok do dokončení studia na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ani po absolvování nemá v plánu na své profesi něco měnit. Na škole v Předlicích chce učit i dál a mimo jiné pomoci zlepšit její pověst.
„Nechci, aby nás odsuzovali, protože já se považuji za jednu z nich. Je to moje škola, naše škola, jsou to moje děti, a vadí mi, když jsme někde a odsuzují děti, protože to jsou Romové. Chovají se k nim hnusně, ať už učitelky, nebo děti,“ vysvětluje. „My na to máme, my jsme dobří, my nejsme nenormální škola. My nejsme ničím specifičtí. My jsme prostě normální základní škola,“ dodala.