Ministerstvo životního prostředí odmítlo tvrzení o dohodě o polském Dole Turów, s nimiž se obrátily ekologické organizace na Evropskou komisi. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Podle zmocněnce České republiky pro jednání o Turówu Michala Pastvinského se ale Česko může na soud obrátit, nebude-li Polsko plnit podmínky dohody, na hodnocení dopadu na prostředí, konkrétně na hladinu podzemní vody, je podle něj brzy.
Dohodu o Turówu považuje zmocněnec za nejlepší řešení. Odmítl ekology, podle nichž Česku svázala ruce
Michal Pastvinský v reakci na stížnost směřující k Evropské komisi uvedl, že mezivládní dohodu o polském hnědouhelném Dolu Turów považuje za nejlepší řešení. Přináší podle něj benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu.
Stížnost, kterou k Evropské komisi podalo jménem tří organizací sdružení Frank Bold, především zpochybňuje, že by smlouva zlepšila situaci ohledně podzemní vody v českém příhraničí poblíž turówského dolu. Nikol Krejčová z Greenpeace označila dokument za slabý a nedostatečný. Uvedla, že negativní dopady těžby v Dole Turów se kompenzovat nedají a z Česka jejím vlivem stále mizí voda.
Podle Pastvisnkého je předčasné hodnotit nyní výsledky fungování podzemní bariéry, která vznikla v důsledku dohody. „Zatím je na hodnocení funkčnosti podzemní bariéry brzy, ovšem podle posledních zjištění České geologické služby k nárůstu podzemních hladin v monitorovacích vrtech jižně od stěny již skutečně dochází,“ uvedl zmocněnec, který je zároveň ředitelem odboru mezinárodních vztahů MŽP.
Upozornil, že dohoda stanoví za klíčový termín v polovině příštího roku. „Pokud do 30. června 2023 nezačne stoupat hladina podzemních vod v relevantních vrtech jižně od podzemní bariéry, či alespoň nepřestane klesat hladina podzemních vod ve středním kolektoru, hranice těžební činnosti nepřekročí hranici těžby plánovanou pro rok 2023,“ shrnul.
Dohoda je podle něj nejlepším řešením, které přináší „hmatatelné benefity“ lokalitám, na které provoz Turówa dopadá. Česko vedle finančních kompenzací získalo hlavně možnosti kontroly činnosti v dole a monitoringu jejich vlivů, dodal.
Soudní řešení
Autorka stížnosti Petra Kalenská také míní, že se Česko kvůli dohodě nemůže obrátit na Soudní dvůr Evropské unie. „K porušení práva (…) došlo v několika (…) případech. Česká vláda se ale už nemohla těmto ústrkům bránit, jinak by porušila dohodu,“ podotkla.
Michal Pastvinský ale tvrdí opak. „V případě, že Polsko nebude plnit povinnosti z Dohody, a bude tak docházet k poškozování životního prostředí, může se ČR obrátit na Soudní dvůr EU, tedy žalovat Polsko, přímo na základě Dohody, která stanovuje Polsku více povinností než unijní právo,“ ujistil.
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy.
Podle informací z předminulého týdne důl získal kladné stanovisko. Polské úřady tak mohou povolit těžbu až do roku 2044. MŽP nyní čeká na překlad dokumentů, jeho zástupci minulý týden uvedli, že až se s nimi seznámí, sdělí, jaké učiní kroky.
Dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském Dole Turów u českých hranic podepsali premiéři Česka a Polska letos 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun) a Praha stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.
