Dohoda zemí Evropské unie, ke které státy došly na čtvrtečním summitu, je podle současného ministra vnitra a ministra zahraničních věcí Jana Hamáčka pozitivní nejen pro Českou republiky, ale i pro celou Unii. Opuštění od kvót na přerozdělování uprchlíků je podle něj úspěchem visegrádské čtyřky. Jan Hamáčkem v rozhovoru pro pořad Události, komentáře také připustil, že zastávat post šéfa dvou resortů je složitý úkol. Nepočítá ovšem s tím, že by obě funkce vykonával dlouho. Šlo prý o snahu ČSSD vyřešit politickou krizi v ČR a napomoci vzniku fungující vlády.
Dohoda o opuštění kvót je vítězstvím Visegrádu, říká Hamáček. Ohledně Pocheho věří v dohodu s Hradem
Jan Hamáček o summitu zemí EU (zdroj: ČT24)
V tomto týdnu proběhl summit představitelů zemí Evropské unie. Mluvilo se o tom, že by mohl znamenat konec Schengenu, konec Unie. Bál jste se toho, že bude summit opravdu tak zlomový?
Ty odhady byly spíše skeptické. Musím říct, že přestože to trvalo dlouho a bylo to obtížné, tak že lídři dospěli k závěru, je pozitivní zpráva nejen pro Českou republiku, ale zcela jistě i pro celou Evropskou unii. Takže myslím, že můžeme být všichni spokojeni.
Na summitu se státy shodly, že kvóty o rozdělování uprchlíků nebudou. Čí je to vítězství?
Nás všech, protože i státy, které kvóty zastávaly, postupně přišly na to, že nefungují. Můžeme říkat, že je to vítězství Visegrádu, že se podařilo přesvědčit partnery na západ od nás, že jsme měli pravdu, že to systémové řešení není v kvótách, ale mimo Evropskou unii, ve vyšší ochraně hranic. To jsou argumenty, se kterými jsme přicházeli na stůl my a postupně je akceptovali i naši partneři. Dá se říct, že to je úspěch Visegrádu či zemí střední a východní Evropy.
Jaký bude český podíl v řešení uprchlické krize?
My jsme přispěli k tomu, že se dospělo k tomuto závěru. Jsme nadále připraveni poskytovat pomoc a asistenci, ať je to v podobě finanční podpory, nebo, pokud by bylo potřeba, vyčleňovat policisty či další odborníky. Nicméně že by se něco zásadního změnilo pro Českou republiku, to nikoliv. Protože jestli se hovoří o centrech nebo takzvaných vyloďovacích platformách, tak to se týká hraničních států Evropské unie. Myslím si, že pro nás se nic zásadního nezmění. A to je do jisté míry dobře.
Mluví se o tom, že by státy měly na dobrovolném principu přijímat ty, kteří prošli azylovým systémem a mají nárok na status uprchlíka. Ani to pro Česko nepřipadá v úvahu?
Tam je klíčové to slovo dobrovolně. To znamená, že bude na České republice, zda se rozhodne někoho přijmout, či nikoliv. Já teď nejsem schopen říci, jak se rozhodneme. Určitě budeme diskutovat na vládě o dalším postupu. Nicméně už teď Česká republika samozřejmě uděluje azyl těm, kteří na to mají nárok. Tam šlo o to oddělit ty, kteří mají skutečně nárok na politický azyl, což je zlomek z toho obrovského počtu, který se hrne do Evropy, od ekonomických migrantů. A k tomu mají sloužit opatření, která se přijala na summitu.
Slovensko oznámilo, že je v případě krize připravené přijmout až 1200 uprchlíků. Chystá Česko podobné prohlášení?
Samozřejmě o tom budeme diskutovat s panem premiérem, až se vrátí ze summitu. Zatím žádná diskuse v tomhle směru neproběhla. Koneckonců jsme byli uvedeni do úřadu tento týden, takže ani proběhnout nemohla.
Uprchlíkům by se mělo vysvětlit, jaká rizika je na cestě čekají
Jiná forma solidarity, například peněžní příspěvek zemím, které jsou nejvíce postižené, se zvažuje?
Hovořil jsem o tom, že jsme připraveni pokračovat v ekonomické asistenci. Navíc závěry summitu jsou 500 milionů eur, které budou uvolněny do solidárního fondu pro Afriku, s příslibem až několik miliard eur. To je dobře, protože ten fond je vyčerpaný, peníze tam nejsou. Takže to bude určitě vítaná zpráva. Do jisté míry to bude řešit problém v místě původu, to znamená pomáhat zemím tak, aby se zlepšila ekonomická situace, aby lidé neodcházeli.
Do jisté míry je tu možnost, a o tom se na summitu nehovořilo, i nějaké kampaně. Vysvětlit lidem, co znamená, když se vydají na tu cestu bez jasného cíle. Jsou tam obrovská zdravotní rizika, jsou tam bezpečnostní rizika. Takže možná přesvědčovat, aby zvážili, zda má vůbec smysl investovat několik tisíc eur za nejistou jízdenku do neznáma.
Na papíře dohoda vypadá dobře, nicméně v realitě se začaly objevovat nějaké problémy. Severoafrické země říkají, že na svém území nedopustí, aby tam byla uprchlická centra. Věříte, že se dohodu podaří naplnit?
Ta dohoda je pár hodin stará, takže je určitě potřeba začít jednat. Rozumím tomu, že asi budou problémy. Že některé státy na severu Afriky nebudou úplně nadšeně akceptovat vizi, že by na jejich území vznikla nějaká centra. Na druhou stranu je to o jednání a o zvolené taktice. Ty státy většinou dostávají od Evropské unie prostředky, takže to může být součástí nějaké vyjednávací taktiky.
V červenci se má uskutečnit summit mezi americkým a ruským prezidentem. Sdílíte obavy s některými dalšími kolegy, jak to dopadne z hlediska Evropské unie?
Nesdílím obavy. Myslím, že je to dobře, že americký a ruský prezident spolu hovoří. Vztahy Spojených států a Ruska prošly různými fázemi. Já jsem teď nedávno četl zajímavou knížku od bývalého velvyslance ve Spojených státech. Jmenuje se Od studené války k horkému míru a popisuje velmi dobře aktuální stav rusko-amerických vztahů – od pokusu Obamy o reset až ke konfliktu po návratu prezidenta Putina. Takže je dobře, že spolu prezidenti hovoří, a já si nemyslím, že se máme obávat. Pokud se jedná, tak je to vždycky v pořádku.
Řídit ministerstvo vnitra a zahraničí není úkol na tři a půl roku
Budete tou dobou, 16. července, ještě v Černínském paláci – sídle české diplomacie?
Narážíte na problém, který všichni znají. Já řekl, že to, že jsem přijal i místo ministra zahraničních věcí, je věc dočasná. Budeme jednat s panem prezidentem i dalšími partnery. Ale nemyslím si, že to budeme schopni vyřešit v horizontu dní, takže předpokládám, že bych byl 16. července stále tady.
Jan Hamáček o postu ministra zahraničních věcí (zdroj: ČT24)
Máte čtyři funkce – tři vládní, jednu stranickou. Dá se to zvládat?
Chtěl bych upozornit, že funkce vicepremiéra s sebou nenese žádné další povinnosti. To je pouze to, jak máme nastavené zastupování ve vládě. Rozumím tomu, že řídit ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí je složitý úkol. Znovu říkám, že to není úkol na tři a půl roku. Na druhou stranu, pokud jsme strávili část rozhovoru debatou o migraci, tak to je zrovna téma, kde tyto dva resorty úzce spolupracují a jejich agendy se prolínají.
Jaká je právě teď role Miroslava Pocheho? Řídí ministerstvo on?
Ministerstvo zahraničí řídí ministr. A ministrem zahraničí jsem byl jmenován já.
To znamená, že Miroslav Poche je tady v nějaké struktuře a čeká na to, až přijde jeho šance?
Miroslav Poche tady působí jako můj poradce. Výkon funkce je samozřejmě dán zákonem a funkci vykonávám já.
Andrej Babiš zveřejnil dva dopisy – komunikaci s Hradem ohledně jmenování nové vlády. Zveřejnil nominaci, ve které je jméno Miroslava Pocheho, a dopis, který napsal prezidentovi a ve kterém navrhuje vaši nominaci, pokud by nesouhlasil s jeho jmenováním. Věděl jste o tom?
Tam je důležitý ještě jeden krok. Nevím, jestli o tom pan premiér mluvil, ale předpokládám, že přišel dopis od pana prezidenta, a v tom dopise bylo jasně řečeno, že pan prezident nebude nominovat pana Pocheho. Tudíž došlo na to, o čem jsme hovořili s panem Pochem po návštěvě u pana prezidenta. Říkali jsme, že pokud by se pan prezident rozhodl nejmenovat Miroslava Pocheho, tak si dokážeme představit, že po nějakou dobu bude řízením resortu ministerstva zahraničí pověřený sociální demokrat z vlády.
Bylo to ze strany sociální demokracie snahou ukončit tu politickou krizi. Já jsem samozřejmě dlouho zvažoval, jak k tomu přistoupit, ale pokud bychom neumožnili jmenování vlády tento týden, tak by se velice pravděpodobně ta politická krize přelila až přes prázdniny a naše země by neměla vládu. A otázka je, co by to udělalo s důvěrou voličů, co by to udělalo s naší zemí. Myslím, že občané už jsou unavení, že už mají dost dohadování a čekají, až se ujme vláda toho, proč tady je. Tedy aby spravovala zemi, aby plnila politický program stran, které ve vládě sedí.
Konzultoval jste tento krok s někým z vedení ČSSD?
Informoval jsem o tom „plánu B“ jak poslanecký klub, tak politické grémium.
ČSSD jasně řekla, kdo jsou kandidáti na ministry
Může se to zdát jako marginálie, ale neotvírá to cestu k ústavnímu precedentu? K tomu, že tu začne vznikat něco jako poloprezidentský systém?
Pokud vím, tak tento případ není poprvé, kdy nebyl jmenován ministr a byl řízením resortu pověřen někdo jiný. Vzpomínám si na kauzu Davida Ratha, kdy prezident Klaus odmítl jeho jmenování.
Ale v tom případě bylo jasně řečené, že se jedná o střet zájmů, a pokud bude vyřešen střet zájmů, nestojí jmenování nic v cestě. Byla i v tomto případě nějaká podobná hranice?
Pan prezident také odůvodnil, proč nechce jmenovat Miroslava Pocheho. A pro nás je to otevření prostoru pro jednání, které ale současně umožní mít stabilní vládu s důvěrou, která může začít pracovat.
Jednání s Hradem už pokročilo?
My jsme opravdu na začátku a já se určitě v dohledné době spojím s kanceláří prezidenta republiky a začneme jednat.
Co se stane, pokud Hrad neustoupí?
Prostě budeme jednat a tu situaci vyřešíme, protože všichni víme, že není dlouhodobě udržitelná.
Pro vás je v čele ministerstva zahraničí jediné přijatelné jméno Miroslav Poche?
To je nominace sociální demokracie.
Pro vás je to jediné řešení?
Je to řešení, které je teď na stole, a budeme jednat.
Připouštíte nějaké jiné jméno?
Já už dál o ničem spekulovat nebudu. Sociální demokracie jasně řekla, kdo jsou kandidáti na ministry. Došlo k situaci, kterou jsme nezavinili, a budeme to řešit.
Do kdy?
V řádu týdnů či měsíců. Budeme to řešit a jsme si vědomi toho, že to není dlouhodobě udržitelné.