Prezident Miloš Zeman přijal v Lánech kandidáta sociální demokracie na ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD). Požádal ho, aby na funkci neaspiroval, protože byl nařknut z korupce a má jiný postoj k migraci než hlava státu. Po schůzce obou mužů o tom informoval hradní mluvčí. Předseda ČSSD Jan Hamáček poté uvedl, že pokud by Zeman Pocheho odmítl, bylo by pro něj přijatelné, že by resort zahraničí řídil dočasně on sám.
Zeman doporučil Pochemu neaspirovat na pozici ministra. Zahraničí by dočasně vedl Hamáček
„Prezident republiky zastává názor, že členem protimigrační vlády nemůže být podporovatel migrace a že členem protikorupční vlády nemůže být ten, kdo je obviňován z korupce,“ tlumočil prezidentovo stanovisko jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
„Z těchto a jiných důvodů prezident republiky doporučil Miroslavu Pochemu, aby neaspiroval na funkci ministra zahraničních věcí, a aby tak umožnil vznik stabilní vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny,“ dodal Ovčáček. Zeman už dříve uvedl, že Poche zpochybňuje odmítání migračních kvót a proizraelskou politiku.
Hamáček: Dočasně bych mohl resort vést
Poche označil schůzku s prezidentem za otevřenou a sympatickou. Jako jediné téma, v němž nenašli shodu, označil téma migrační politiky. Poche dodal, že tématem schůzky nebyla žádná nařčení z korupce, jak oznámil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Jeho tiskové vyjádření proto považuje za „krajně nevhodné a zasahující do osobního života“.
Předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že v nastalé situaci mu přijde logické nalézt dočasné řešení, aby mohla vzniknout vláda s důvěrou. „Je akceptovatelné, že pokud by pan prezident odmítl jmenovat pana Pocheho, tak by po nějakou dobu řízení ministerstva zahraničí byl pověřen předseda té koaliční strany, která má ministerstvo v gesci, to znamená sociální demokracie a má osoba,“ sdělil Hamáček.
Brífink Miroslava Pocheho a Jana Hamáčka (zdroj: ČT24)
Stejné řešení navrhl v rozhovoru pro deník MF Dnes i Zeman. Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) napsal ČTK, že by rovněž souhlasil. Hamáček zdůraznil, že případné vedení dvou resortů určitě není řešením na 3,5 roku. Cílem bude najít řešení, které nebude destabilizovat oba resorty, uvedl.
Narodil se 3. června 1978 v Chlumci nad Cidlinou. Vystudoval obor evropská agrární diplomacie na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze a politologii a mezinárodní vztahy na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
V letech 1997–2000 zastupoval organizaci OBSE na misi v Bosně a Hercegovině, působil i v Kosovu a byl asistentem Kanceláře zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii. Později působil na ministerstvu zahraničí.
Byl aktivní v pražské komunální politice, v letech 2002–2014 byl zastupitelem Prahy a v letech 2010–2014 navíc i městské části Praha 3. Byl místopředsedou pražské ČSSD. Poté, co v roce 2010 vyšlo najevo, že o rok dříve skrytě financoval ČSSD (peníze dal straně přes několik členů, kteří několikasettisícový dar vykázali jako členské příspěvky), na funkci rezignoval.
Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu, působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. V roce 2016 byl manažerem ČSSD v krajských a senátních volbách, které skončily pro stranu neúspěchem.
Letos v lednu podpořil v prezidentských volbách Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Ocenil, že Drahoš „nerozděluje společnost, nerozdmýchává nenávist a ctí Ústavu a zákony“. Zeman 17. května prohlásil, že by Pocheho ministrem nejmenoval.
Miroslav Poche
Proti nominantovi sociálních demokratů na ministra zahraničí se o víkendu ostře vymezili komunisté, kteří mají vznikající menšinovou vládu ANO a ČSSD v Poslanecké sněmovně tolerovat. Předseda KSČM Vojtěch Filip Pochemu vyčítal, že spolu s dalšími českými europoslanci hlasoval pro rezoluci, v níž Evropský parlament vyzval v květnu 2017 státy k dodržování kvót na přerozdělování migrantů. Poche však hlasoval proti usnesení.
Nyní šéf komunistů upozorňuje podobně jako Zeman na případ z roku 2010, kdy se Poche musel vzdát stranických funkcí kvůli skrytému financování ČSSD. Straně dal peníze přes několik členů, kteří několikasettisícový dar vykázali jako členské příspěvky. Svůj krok zdůvodňoval tím, že tak chtěl zajistit, aby strana nemusela platit z peněz daň.