Zeman doporučil Pochemu neaspirovat na pozici ministra. Zahraničí by dočasně vedl Hamáček

Prezident Miloš Zeman přijal v Lánech kandidáta sociální demokracie na ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD). Požádal ho, aby na funkci neaspiroval, protože byl nařknut z korupce a má jiný postoj k migraci než hlava státu. Po schůzce obou mužů o tom informoval hradní mluvčí. Předseda ČSSD Jan Hamáček poté uvedl, že pokud by Zeman Pocheho odmítl, bylo by pro něj přijatelné, že by resort zahraničí řídil dočasně on sám.

„Prezident republiky zastává názor, že členem protimigrační vlády nemůže být podporovatel migrace a že členem protikorupční vlády nemůže být ten, kdo je obviňován z korupce,“ tlumočil prezidentovo stanovisko jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

„Z těchto a jiných důvodů prezident republiky doporučil Miroslavu Pochemu, aby neaspiroval na funkci ministra zahraničních věcí, a aby tak umožnil vznik stabilní vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny,“ dodal Ovčáček. Zeman už dříve uvedl, že Poche zpochybňuje odmítání migračních kvót a proizraelskou politiku.

Hamáček: Dočasně bych mohl resort vést

Poche označil schůzku s prezidentem za otevřenou a sympatickou. Jako jediné téma, v němž nenašli shodu, označil téma migrační politiky. Poche dodal, že tématem schůzky nebyla žádná nařčení z korupce, jak oznámil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Jeho tiskové vyjádření proto považuje za „krajně nevhodné a zasahující do osobního života“.

Předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že v nastalé situaci mu přijde logické nalézt dočasné řešení, aby mohla vzniknout vláda s důvěrou. „Je akceptovatelné, že pokud by pan prezident odmítl jmenovat pana Pocheho, tak by po nějakou dobu řízení ministerstva zahraničí byl pověřen předseda té koaliční strany, která má ministerstvo v gesci, to znamená sociální demokracie a má osoba,“ sdělil Hamáček.

Nahrávám video

Stejné řešení navrhl v rozhovoru pro deník MF Dnes i Zeman. Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) napsal ČTK, že by rovněž souhlasil. Hamáček zdůraznil, že případné vedení dvou resortů určitě není řešením na 3,5 roku. Cílem bude najít řešení, které nebude destabilizovat oba resorty, uvedl.

Narodil se 3. června 1978 v Chlumci nad Cidlinou. Vystudoval obor evropská agrární diplomacie na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze a politologii a mezinárodní vztahy na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V letech 1997–2000 zastupoval organizaci OBSE na misi v Bosně a Hercegovině, působil i v Kosovu a byl asistentem Kanceláře zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii. Později působil na ministerstvu zahraničí.

Byl aktivní v pražské komunální politice, v letech 2002–2014 byl zastupitelem Prahy a v letech 2010–2014 navíc i městské části Praha 3. Byl místopředsedou pražské ČSSD. Poté, co v roce 2010 vyšlo najevo, že o rok dříve skrytě financoval ČSSD (peníze dal straně přes několik členů, kteří několikasettisícový dar vykázali jako členské příspěvky), na funkci rezignoval.

Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu, působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. V roce 2016 byl manažerem ČSSD v krajských a senátních volbách, které skončily pro stranu neúspěchem.

Letos v lednu podpořil v prezidentských volbách Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Ocenil, že Drahoš „nerozděluje společnost, nerozdmýchává nenávist a ctí Ústavu a zákony“. Zeman 17. května prohlásil, že by Pocheho ministrem nejmenoval.

Miroslav Poche
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Proti nominantovi sociálních demokratů na ministra zahraničí se o víkendu ostře vymezili komunisté, kteří mají vznikající menšinovou vládu ANO a ČSSD v Poslanecké sněmovně tolerovat. Předseda KSČM Vojtěch Filip Pochemu vyčítal, že spolu s dalšími českými europoslanci hlasoval pro rezoluci, v níž Evropský parlament vyzval v květnu 2017 státy k dodržování kvót na přerozdělování migrantů. Poche však hlasoval proti usnesení.

Nyní šéf komunistů upozorňuje podobně jako Zeman na případ z roku 2010, kdy se Poche musel vzdát stranických funkcí kvůli skrytému financování ČSSD. Straně dal peníze přes několik členů, kteří několikasettisícový dar vykázali jako členské příspěvky. Svůj krok zdůvodňoval tím, že tak chtěl zajistit, aby strana nemusela platit z peněz daň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 2 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 4 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 4 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 4 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 5 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 6 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.