Označovat dohodu o migraci za úspěch je předčasné, jelikož skutečná změna situace je ještě daleko. Po skončení summitu EU v Bruselu to prohlásil šéf Evropské rady Donald Tusk. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je však dohoda významným krokem správným směrem, protože umožní kontrolu vnější hranice a řeší i druhotné pohyby migrantů po EU.
Skutečná změna je daleko, krotí Tusk nadšení kolem unijní dohody o migraci
„Dohoda na summitu je ta snazší část ve srovnání s tím, co nás čeká, až ji začneme prosazovat přímo na místě,“ prohlásil Tusk. Za klíčové body považuje vznik „vyloďovacích“ středisek mimo Evropu, specializovaný finanční nástroj v příštím dlouhodobém rozpočtu EU určený pro tuto problematiku a také posílení unijní podpory libyjské pobřežní stráže.
„Vyslali jsme jednoznačnou zprávu všem lodím působícím ve Středozemním moři, včetně těch, které patří nevládním organizacím, že musí respektovat zákony a nesmí bránit činnosti libyjské pobřežní stráže,“ uvedl předseda Evropské rady.
Události: unijní dohoda o migraci (zdroj: ČT24)
Italský ministr vnitra Matteo Salvini je vůči dohodě skeptický, když uvedl, že „nedůvěřuje slovům“. „Teď si počkáme na konkrétní činy,“ řekl v rozhovoru poskytnutém rádiu Capital. „Dosud to tak bylo vždy. Všichni říkají: ‚Ať žije Itálie‘, ale pak platí Itálie sama,“ řekl předseda protiimigrační strany Liga. „Chceme vědět, jaké peníze a jaké síly nám budou k dispozici,“ dodal.
Kancléřka Merkelová zdůraznila, že ke vzniku středisek mimo EU bude nutná spolupráce příslušných zemí, kooperace Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a také plný respekt k mezinárodnímu právu. Africké země přitom vznik takzvaných hotspotů odmítají.
Řecko a Španělsko si některé běžence vezmou zpět
Merkelová dále uvedla, že summit se shodl rovněž na posílení mandátu i finanční a personální podpory agentury Frontex a na potřebě silnější návratové politiky. Španělsko a Řecko jsou podle ní připraveny převzít migranty zachycené na německo-rakouských hranicích, pokud u nich požádali o azyl.
Německá kancléřka Angela Merkelová
Významnou částí kompromisu je podle Tuska francouzsko-italský návrh na „kontrolovaná centra“ na území EU v těch zemích, které se pro jejich vybudování rozhodnou. Také v nich by mělo být rychle rozhodnuto, kteří z migrantů zachráněných ve Středomoří mají nárok na azyl, a kdo patří mezi většinu, která se bude muset urychleně vrátit domů.
„Všechna opatření v kontextu těchto středisek, včetně přerozdělování a přesídlování, budou přijímána na dobrovolném základě,“ upozornil Tusk.
Bude to podle nás, chválí závěry lídři zemí V4
Výsledky summitu si chválí země Visegrádské skupiny. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána se podařilo prosadit do závěrů summitu takový návrh, že se Maďarsko nestane imigrační zemí. Podle premiéra hrozilo nebezpečí, že by se migranti z uprchlických táborů rozdělovali mezi unijní státy. „Byl to obrovský úspěch, i když to vypadalo, že se rozejdeme bez výsledku,“ poznamenal český premiér Andrej Babiš.
Spokojenost nad dosaženou dohodou vyjádřil také polský premiér Mateusz Morawiecki. „Nad ránem jsme uzavřeli dohodu, která je dobrá pro Polsko i celou Unii,“ uvedl na Twitteru a dodal, že „po více než dvou letech těžkých jednání, kontroverzí a tlaku všech 28 členů EU jednomyslně schválilo postoj Polska a Visegrádu“.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz řekl, že je šťastný, že se podařilo dosáhnout „změny trendu“ v migrační politice EU.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) vyjádřily v souvislosti s dohodou přesvědčení, že nejen EU, ale všechny státy Středomoří by se měly domluvit na zajištění toho, aby se migranti zachránění v mezinárodních vodách dostali zpět na pobřeží rychle, bezpečně a při respektování lidských práv. Jejich vylodění by přitom nemělo být přímo spojené s řešením jejich následného právního postavení.
- Počet migrantů přicházejících do Evropy dál klesá. V první polovině roku 2016 jich podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do Evropy přišlo 240 tisíc, za prvních šest měsíců loňského roku 100 tisíc a od počátku letošního ledna do poloviny června 54 300.
- Většina migrantů do Evropy dostává přes Středozemní moře. Letos to bylo 80 procent všech lidí, kteří na kontinent dorazili. Nejčastěji migranti v první polovině letošního roku připlouvali do Itálie, kam do poloviny června dorazilo 16 400 migrantů. V prvním pololetí loňského roku to bylo 84 tisíc.
- Po Itálii připlouvají migranti nejčastěji do Španělska, které na rozdíl od jiných jihoevropských států zažívá nárůst počtu příchozích: z 6500 v loňském prvním pololetí na 16 300 v letošním. Do Řecka, které je na třetím místě co do počtu přicházejících migrantů, se jejich počet snížil oproti loňsku téměř o polovinu: z 21 tisíc na 10 700.
- Zdroj: ČTK