Výsledky summitu nejvyšších představitelů Evropské unie, který se zabýval otázkou ilegální migrace, označil premiér Andrej Babiš za velký úspěch pro země Visegrádu; státníci podle něj opustili politiku kvót a přistoupili na zřizování hotspotů na evropském území i mimo něj – právě sběrná střediska mimo Evropu byl jeden z modelů řešení migrační krize, se kterým Praha do Bruselu jela.
„Bojovali jsme téměř devět hodin a de facto jsme prosadili, co jsme potřebovali,“ prohlásil staronový předseda vlády po jednání evropských špiček. „Dosáhli jsme obrovského úspěchu, protože jsem jako V4 dosáhli toho, co jsme chtěli: Nebudou kvóty a relokace migrantů bude dobrovolná, Evropa se bude snažit zřizovat hotspoty i mimo evropský kontinent, budeme bojovat i proti pašerákům a budou pravidla pro neziskové organizace, které se chovají velice podivně.“
Právě neziskové organizace, jejichž lodě ve Středozemním moři slouží jako záchrana pro migranty plující do Evropy ze severní Afriky (výraznější pozornost naposledy vzbudil případ lodi Aquarius, kterou do svých přístavů odmítla vpustit Malta i Itálie, a nakonec se jí musela ujmout španělská Valencie) se stala jedním z předmětů Babišovy kritiky – a podle ministerského předsedy nejen jeho.
„(Na summitu) zněla velká kritika neziskových organizací, které mají prázdné lodě a de facto dělají marketing a pašeráci dodávají migranty, kteří za to (transport do Evropy) zaplatili. To je samozřejmě nepřijatelné. Připomínky k tomu měla Malta i další a v dohodě jsou pravidla, aby struktury, které mají lodě, které ani nejsou na moři podle pravidel, pravidla měly. Jejich činnost je podivná,“ prohlásil Babiš.
Summit počítá s hotspoty, Babiš mluví o velkém úspěchu
Výstupem summitu je i zřizování centrálních přijímacích středisek pro přicházející migranty, čili model, který Babiš s odkazem na americký Ellis Island (newyorskou centrálu pro vyřizování imigračních žádostí, která fungovala od poloviny 19. do poloviny 20. století) razil už před odletem do Bruselu.
„Hotspoty byl společný návrh prezidenta Macrona a Itálie. Národní hotspoty by se měly proměnit na evropské, ale důležitější je, že tam je zmínka o tom, že by měly být i mimo Evropu,“ informoval český premiér. V minulosti zmiňoval sběrná střediska v politicky nestabilní Libyi (jež je hlavní startovací adresou pro současnou mediterální migrační vlnu) nebo v Tunisku.
Právě Itálie přitom byla jedním z hlavních aktérů celého jednání. Její nová, protimigrační vláda totiž hrozila, že závěry celého jednání zablokuje, pokud všechny státy evropského společenství nepřistoupí na římský požadavek dělit migranty zachráněné ve středomořských vlnách mezi všechny členské státy – čili fakticky na politiku kvót.
„Atmosféra byla hustá. Už nad ránem to vypadalo, že se nedomluvíme. Jednání bylo několikrát přerušeno. Jako V4 jsme se radili separátně a nakonec jsme prosadili, co jsme chtěli. Podle mě je to pro nás velký úspěch,“ uzavřel Babiš.
