Pražskou Letenskou pláň v neděli odpoledne zaplnila demonstrace proti vládě Andreje Babiše (ANO). Organizátoři ze spolku Milion chvilek už oznámili, že protesty budou pokračovat. Především ohlásili další demonstraci na Letné, která se bude konat 16. listopadu. Premiér Babiš v neděli zopakoval, že nerozumí tomu, proti čemu lidé demonstrují, mají však podle něj právo vyjádřit svůj názor.
O prázdninách není podle předsedy pořadatelského spolku Mikuláše Mináře reálné, aby se každý týden scházely větší a větší počty lidí, jako tomu bylo v posledních týdnech. Protože ale považuje za pravděpodobné, že do podzimu se Babišovy problémy prohloubí, připravuje Milion chvilek demonstraci na 16. listopadu opět na Letenské pláni.
Pokud ale budou porušena pravidla demokratické hry, mohou být protesty svolány i dřív, zdůrazňoval také Minář. Předseda spolku vyzval přítomné na zaplněné Letenské pláni k tomu, aby pokračovali v tom, co protesty nastartovaly: „Tomáš Garrigue Masaryk tomu říkal každodenní drobná práce. Udělejme přes léto vše pro to, aby byla nadále vnitřně proměňována situace v naší zemi.“
Na 28. září pak chystá spolek akci nazvanou „Kroky pro demokracii“, které by se měli lidé na různých místech republiky zúčastnit nejrůznějšími pochody, výšlapy do kopců a „běhy pro demokracii“. Řada obcí podle něj deklaruje, že v menších místních manifestacích či alespoň setkáních a diskusích plánuje pokračovat i přes léto.
Organizátoři varují před uzurpací moci a požadují demisi premiéra
Demonstrace v 16:30 začala reprodukcí slov Tomáše Garrigua Masaryka. „Nesprávné je dělat rozdíl mezi mravností velkou a malou. Že se politik v zájmu státu nemusí a nemá ohlížet na mravní předpisy. Věc se má ve skutečnosti tak, že člověk, který například lže a podvádí v životě politickém, lže a podvádí také v životě soukromém a naopak. Jen člověk slušný bude slušný vždy a ve všem,“ zahájila shromáždění Masarykova slova.
Manifestace má varovat před tím, kam se Česko ubírá pod premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Milošem Zemanem, uvedl pak v úvodu demonstrace místopředseda spolku Milion chvilek Benjamin Roll. Varoval před uzurpací moci několika oligarchy a před tím, aby byla lidem nepozorovaně ukradena demokracie.
Dále vystoupili například hudebník Tomáš Klus, vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous, Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství, umělecký šéf Dejvického divadla Martin Myšička s proslovem napsaným expremiérem Petrem Pithartem, spisovatel Jiří Padevět, ekolog Jan Piňos, youtuber Karel „Kovy“ Kovář, dramatik Zdeněk Svěrák, herec Ondřej Havelka, zpěvačka Bára Basiková, umělec Kryštof Kintera nebo herec Filip Rajmont, který přečetl prohlášení umělců Národního divadla.
- Organizátor Mikuláš Minář v průběhu demonstrace oznámil, že podle výškových fotografií je počet protestujících zhruba 250 tisíc.
- Policie v 17:10 odhadla počet lidí na Letenské pláni na 200 tisíc, informoval ČT ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
- Mobilní operátor T-Mobile na základě svých dat uvedl, že se v podvečer na Letné sešlo více než 258 tisíc lidí.
Doprava na Letné kolabovala
Sektory vymezené pro účastníky protestu se kolem páté hodiny zcela zaplnily, lidé pak začali plnit také okolní prostranství. Doprava na Letné kolabovala, policie zavřela pro auta ulici Milady Horákové. Auta mířící na Letnou tunelem policie odkláněla směrem do Holešovic.
Stanice metra Vltavská, která se kvůli závadě eskalátoru a přeplněnému nástupišti krátce po 16:00 uzavřela a vlaky v ní nezastavovaly, po půlhodině obnovila provoz. Mobilní operátoři měli v oblasti výpadky.
Na demonstraci se předem připravily složky záchranného systému i policie. Na shromáždění dohlížely desítky policistů, antikonfliktní tým, dobrovolníci Českého červeného kříže nebo krizový manažer záchranné služby. Záchranáři na Letné ošetřili 70 lidí s kolapsy, zvracením či drobnými úrazy. Devět osob odvezli do nemocnice.
Impulzem pro sérii demonstrací v Praze i regionech byla demise ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) a výběr jeho nástupkyně Marie Benešové. Kněžínek úmysl odejít z vlády oznámil den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, kde mezi obviněnými figuruje i Babiš.
Babiš: Splnili jsme podmínky ohledně zákona o státním zastupitelství
Předseda vlády Andrej Babiš v neděli zopakoval, že nerozumí tomu, proti čemu lidé demonstrují. Podle něho však mají právo vyjádřit svůj názor. Od svých příznivců ovšem cítí podporu a tím se chce řídit.
„Máme 30 let svobody a demokracie, lidé mají právo vyjádřit svůj názor. S paní ministryní Benešovou jsme udělali vše, abychom vyvrátili ty domněnky, splnili jsme i požadavky ohledně zákona o státním zastupitelství. Takže tomu moc nerozumím, proč se to děje. Mrzí mě to, lidé protestují proti něčemu, co se nestalo a ani nestane. Většina tvrzení není ani pravdivá,“ uvedl Babiš. Po sobotní schůzce v Lánech řekl, že mu podporu vyjádřil prezident Miloš Zeman.
Bývalý prezident Václav Klaus v neděli v debatě Partie TV Prima řekl, že se jedná o protesty zneuznaných lidí, kteří jsou frustrovaní, že nevyhráli volby. Frustrace a snaha se zviditelnit podle něj stojí i za tím, že opoziční strany vyvolaly hlasování o nedůvěře vládě, které se uskuteční ve středu. Protivládní demonstrace mohou podle Klause změnit atmosféru v zemi, přispět k nepohodě a zneklidnit situaci.
Demonstrace mají analogie po střední Evropě, upozorňují politologové
„Lidé, kteří tam přicházejí, mají různé motivace a představy, co by mělo být, ale celkově je to kritický pohled na to, kde země je, jakým způsobem se zde vládne, co se zde děje,“ shrnula protesty politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze Vladimíra Dvořáková ve vysílání ČT24.
„Vzhledem k tomu, že podmínkou fungování svobodné demokratické společnosti jsou aktivní občané, kteří se neomezují pouze na to, že ve volbách odevzdají svůj hlas a potom drží ústa a krok, tak je vždy dobře, když dají občané najevo, co si myslí o způsobu vládnutí,“ uvedl komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. „Platí, že demokratickou společnost protesty, které poskytují zpětnou vazbu moci, posilují – na rozdíl od společnosti totalitní, kterou demonstrace oslabují.“
Novinář a bývalý poslanec ANO Martin Komárek kritizoval projevy některých řečníků, které byly podle něj demagogické a zmiňovaly zástupné problémy. „Čekám, až někdo pojmenuje ten hlavní problém. Hlavní problém je přeci Andrej Babiš, ne nějaký populismus, Čína nebo Rusko, to jsou naprosto okrajové věci,“ uvedl ve vysílání ČT24.
Politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček upozorňuje na mezinárodní kontext. „Když se na to dívám v širším horizontu, má to různé analogie po střední Evropě v několika posledních letech. Jsou tady třeba demonstrace po roce 2015 v Polsku, které byly také sériové, relativně dlouhé a masové a také proti zásahům do justice nebo proti médiím. Něco podobného se předtím odehrálo i v Maďarsku,“ uvedl.
„V posledních letech v zemích, které se demokratizovaly po roce 1989, dochází k opačnému vývoji, k jakési dedemokratizaci, k erozi demokracie,“ říká politolog a rektor Metropolitní univerzity Praha Michal Klíma. Lidé na Letné podle něj protestují, aby demokracie v České republice „nesklouzla jako v Maďarsku a dalších zemích“.
Protest sledovala světová média
Demonstrace na Letenské pláni se dostala do zpravodajského servisu světových tiskových agentur i předních informačních serverů. „Češi se vydali do ulic v největším protestu od dob komunismu,“ napsala americká agentura Bloomberg v úvodu své reportáže nazvané „Miliardářský premiér vyvolal v Praze největší protest od roku 1989“. Agentura uvedla, že mnozí demonstranti přijeli do Prahy z nejvzdálenějších konců země s transparenty a vlajkami České republiky a Evropské unie.
O demonstraci v Praze informují všechna přední slovenská média. Portál soukromé televize Joj i list Hospodárske noviny ze skupiny Mafra na webu přinesly živě video z protestní akce. List Sme, který na své internetové stránce průběžně informoval o dění na demonstraci, napsal, že Praha patrně zažívá největší protest od sametové revoluce.
Agentura Reuters napsala, že protest je kulminací série demonstrací proti Babišovi a stejně jako všechny minulé se odehrává pokojně. Německá stanice Deutsche Welle stejně jako další média upozornila, že protest se koná několik dní před hlasováním o nedůvěře vládě. Podle reportérky rádia Svobodná Evropa Hannah Kavianiové podporovali zvoněním demonstraci i řidiči pražských tramvají.
Agentura AFP označila demonstraci za „impozantní“. „Od protestů v roce 1989 Praha nic takového neviděla,“ uvedl list The New York Times. Pražský protest zaznamenala i ruská média od Kavkazu po Petrohrad. Ruské servery zmiňují, že demonstrace byla svolána na místo velkých protestů před třiceti lety, které vedly k pádu komunistického režimu.
