Dálnice D3 se přiblížila o dalších 8 kilometrů k Českým Budějovicím. Řidiči po ní dojedou k Ševětínu

D3 již není „okresní dálnicí“. Její hlavní část opustila Táborsko, řidiči nově dojedou až k Ševětínu na Českobudějovicku. Čerstvě zprovozněný úsek Bošilec–Ševětín prodlužuje dálnici o dalších osm kilometrů. Cestu by měl zpříjemnit a mírně zrychlit například řidičům, kteří zamíří o prázdninách na dovolenou ze středních či severních Čech na Jadran nebo třeba do rakouských Alp.

Nepočítáme-li izolovaný úsek na severovýchodním okraji Českých Budějovic, začínala zatím dálnice D3 těsně za severní hranicí táborského okresu u Mezna a končila hned za jeho jižní hranicí u Bošilce. To již neplatí, řidiči po ní po 16. hodině dojedou dále na jih až k Ševětínu. „Navazuje to, pojede se, pomůže to při cestě na jih,“ podotkl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Provoz je po zpřístupnění úseku řidičům bez problémů.

Faktickému zprovoznění předcházelo v pondělí dopoledne slavnostní otevření nového úseku. Generální ředitel ŘSD Pavol Kováčik při něm zdůraznil, že stavba nejenže zpříjemní cestu řidičům, ale zároveň uleví i lidem žijícím v okolí. „Pro obyvatele přilehlých obcí spočívá význam také ve snížení hlukové zátěže díky protihlukovým opatřením,“ uvedl Kováčik.

Kdo se bude chtít svézt pouze po novém úseku, nebude k tomu potřebovat dálniční známku. „Tento nový úsek nebude do konce letošního roku pro řidiče zpoplatněn,“ uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

150 milionů za kilometr

Od Ševětína k Borku u Českých Budějovic se navíc také jezdí po tělese budoucí dálnice, i když úsek Ševětín–Borek je zatím hotov jen z poloviny a v plné šíři ho ŘSD zprovozní až příští rok na jaře.

Mezi Bošilcem a Ševětínem se stavěla dálnice déle než tři roky, kromě 8,1 kilometru samotné D3 nechali silničáři přeložit sedm kilometrů silnic II. a III. třídy. Součástí stavby byl i jeden kilometr navazujícího úseku Ševětín–Borek, bez kterého by dálnici podle silničářů nebylo možné používat.

Stavba však nebyla příliš náročná – byly potřeba jen krátké mosty, součástí nového úseku není ani žádná mimoúrovňová křižovatka. „Trasa vede částečně v trase bývalé trati Českých drah, která se musela přeložit, a zčásti v trase silnice I/3,“ shrnul Pavel Mandík z firmy Pragoprojekt, která je správcem stavby.

Za nový úsek dálnice D3 zaplatilo ŘSD 1,25 miliardy korun bez DPH, tedy asi 154 milionů korun za kilometr. Zhotovitelem bylo sdružení firem Metrostav, Swietelsky a Doprastav. Podle Zbyňka Pohořelici ze Státního fondu dopravní infrastruktury pokryly 60 procent nákladů peníze z Evropské unie.

Dálnice D3 by měla v dalších letech dál růst. V příštím roce by se měly propojit dvě její části – hlavní větev z Mezna s krátkým úsekem u Českých Budějovic. Potom se bude jezdit po 73 jejích kilometrech. Již nyní se stavějí další dva úseky, které dotvoří obchvat krajského města, jejich zprovoznění plánuje ŘSD na rok 2022.

D3 má vést z Prahy na hranice s Rakouskem, staví se již přes 30 let

V následných letech by měla D3 dovést řidiče až na hranice s Rakouskem. „Chybí nám tři úseky na hranice. Myslím, že v horizontu tří let bychom je mohli také začít stavět,“ avizoval mluvčí ŘSD.

Příprava jednoho z příhraničních úseků se ale nedávno zasekla. Soud zrušil územní rozhodnutí potřebné pro stavbu mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm a zpřísnil podmínky posouzení vlivu na životní prostředí. „Projekt EIA stanovil nové podmínky. Odpadní, dešťová voda a voda z roztátého sněhu se musí odvést ne do povodí Malše, ale do povodí Vltavy,“ shrnula ředitelka jihočeské pobočky ŘSD Vladimíra Hrušková.

Silničáři přesto doufají, že budou mít celou jihočeskou část D3 hotovou v roce 2024 nebo 2025. Teprve v té době ale bude začínat stavba zbytku dálnice ve středních Čechách. Její přípravu zdržel vleklý spor o trasu budoucí dálnice. ŘSD ale plánuje postavit všechny úseky od Prahy až k Meznu naráz a zprovoznit je ve druhé polovině příštího desetiletí.

Dálnice D3 by měla sloužit k vnitrostátnímu spojení Prahy s Českými Budějovicemi, zároveň jde o jedno ze dvou plánovaných dálničních spojení České republiky s Rakouskem. Na hranicích na ni naváže rakouská rychlostní silnice S10 a dálnice A7 do Lince, odkud je možné pokračovat po dálnicích dále na Vídeň, Salcburk nebo Štýrský Hradec.

Stavba začala v roce 1987, kdy jednak začal vznikat obchvat Tábora, jednak přeložka mezi Ševětínem a Borkem. Obchvat Tábora dokončený v roce 1991 zprvu sloužil jako obchvat v rámci silnice I/3, součástí dálnice se stal až později. Úsek na Českobudějovicku pak byl nejprve zprovozněn v polovičním profilu, díky tomu je možné využít při nynější stavbě plnohodnotné dálnice objekty vybudované již dříve.

obrázek
Zdroj: ČT24

Od roku 2002 se potom staví dálnice D3 sice pozvolna, ale nepřetržitě. Začalo se mezi Táborem a Chotovinami, nejdůležitější rozšíření přišlo v roce 2013, kdy byl zprovozněn naráz celý úsek od Tábora k Veselí nad Lužnicí.

  • 2004: Chotoviny–Čekanice
  • 2005: Čekanice–Tábor
  • 2007: Mezno–Chotoviny; až v roce 2009 dokončeno dálniční napojení na starou silnici I/3 u Nové Hospody
  •  2013: Tábor – Veselí nad Lužnicí (včetně rekonstrukce obchvatu Tábora do dálničních parametrů s výjimkou úseku se zrušeným stavebním povolením)
  • 2017: Veselí nad Lužnicí – Bošilec
  • 2017: Borek–Úsilné
  • 2019: Bošilec–Ševětín
  • plánováno 2020: Ševětín–Borek
  • plánováno 2022: Úsilné–Třebonín
  • plánováno 2023: Třebonín – Kaplice nádraží
  • plánováno 2025: Kaplice nádraží  – Dolní Dvořiště, státní hranice
  • plánováno 2028: Praha–Mezno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odborníci v Událostech, komentářích hovořili o tom, jak se vyrovnat se životní tragédií

Matka jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy spáchala sebevraždu. Lenka Šimůnková, jejíž dcera studovala komunikaci neslyšících, dlouhodobě zpochybňovala vyšetřování tragédie. Upozorňovala na nedostatky zásahu policie a kritizovala i práci sněmovní vyšetřovací komise. Ta vyhodnotila, že policisté nepochybili. O tom, jak se vyrovnat se životní tragédií, hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem psycholožka Ludmila Mrkvicová a Marek Orko Vácha z Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK.
před 6 hhodinami

Sněmovna by mohla zmírnit povinnost hlášení údajů o turistech

Před závěrečným schvalováním ve sněmovně je vládní předloha, která má zavést registr ubytovacích zařízení a také evidenci údajů o ubytovaných hostech. Poslanci ji v úterý projednali ve druhém čtení. Podle předložených pozměňovacích návrhů by z ní mohli při schvalování zúžit okruh údajů, které by hoteliéři a další ubytovatelé museli státu hlásit o svých hostech. Po dvacáté třetí hodině bylo jednání dolní komory přerušeno. Znovu se poslanci sejdou ve středu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Úspěch země závisí na tom, jak se změní EU, řekl Fiala

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Svatovítská katedrála instaluje nové varhany

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala instalace nových varhan. Na Hradčanské náměstí odpoledne dorazil třetí z celkem devíti kamionů s píšťalami a dalšími částmi nástroje. Teď ho budou odborníci postupně skládat dohromady. Slavnostní žehnání a koncert společně s Českou filharmonií chystá arcibiskupství na 15. června příštího roku. Chrám se tak po více než sedmi staletích dočká symbolického dokončení.
před 9 hhodinami

Odpadové firmy chtějí místo zálohování plastů zlepšit třídění

Vládní koalice už nepočítá s tím, že by v aktuálním volebním období stihla prosadit zálohování PET lahví a plechovek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se ale Česko zálohám do několika let nevyhne. Odpadové firmy naopak chtějí zlepšovat třídění.
před 9 hhodinami

Požár Pernštejnu před dvaceti lety byl impulsem pro lepší zabezpečení památek

Jeden z nejznámějších moravských hradů Pernštejn před dvaceti lety poničil požár. Komplikací tehdy byl nedostatek vody i nedostupnost památky. Obnova poničené historické sýpky a brány přišla na téměř šedesát milionů korun, součástí rekonstrukce bylo také vybudování nových rozvodů vody. Požár se stal impulsem k lepšímu zabezpečení všech památek. Hrady a zámky jsou dnes podle památkářů proti podobným katastrofám pojištěné a přibývá i protipožárních prvků.
před 10 hhodinami

Koalice navrhne zkrácení lhůt azylové novely o minimálně třicet dnů

Pokud se novelu azylového a migračního zákona nepodaří projednat zrychleně, navrhne koalice podle poslance Petra Letochy (STAN) zkrácení některých lhůt o minimálně třicet dnů. Poslanec to řekl po schůzce koaličních stran se zástupci opozičních Pirátů k tématu. Hnutí ANO a SPD se schůzky nezúčastnila.
před 11 hhodinami

Historickým městem roku 2024 je Moravská Třebová

Titul Historické město roku 2024 získala Moravská Třebová. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění spojené s odměnou milion korun na další péči o památky v úterý při vyhlášení v Praze převzal místostarosta Václav Dokoupil (KDU-ČSL).
před 12 hhodinami
Načítání...