Dálnice D3 se přiblížila o dalších 8 kilometrů k Českým Budějovicím. Řidiči po ní dojedou k Ševětínu

D3 již není „okresní dálnicí“. Její hlavní část opustila Táborsko, řidiči nově dojedou až k Ševětínu na Českobudějovicku. Čerstvě zprovozněný úsek Bošilec–Ševětín prodlužuje dálnici o dalších osm kilometrů. Cestu by měl zpříjemnit a mírně zrychlit například řidičům, kteří zamíří o prázdninách na dovolenou ze středních či severních Čech na Jadran nebo třeba do rakouských Alp.

Nepočítáme-li izolovaný úsek na severovýchodním okraji Českých Budějovic, začínala zatím dálnice D3 těsně za severní hranicí táborského okresu u Mezna a končila hned za jeho jižní hranicí u Bošilce. To již neplatí, řidiči po ní po 16. hodině dojedou dále na jih až k Ševětínu. „Navazuje to, pojede se, pomůže to při cestě na jih,“ podotkl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Provoz je po zpřístupnění úseku řidičům bez problémů.

Faktickému zprovoznění předcházelo v pondělí dopoledne slavnostní otevření nového úseku. Generální ředitel ŘSD Pavol Kováčik při něm zdůraznil, že stavba nejenže zpříjemní cestu řidičům, ale zároveň uleví i lidem žijícím v okolí. „Pro obyvatele přilehlých obcí spočívá význam také ve snížení hlukové zátěže díky protihlukovým opatřením,“ uvedl Kováčik.

Kdo se bude chtít svézt pouze po novém úseku, nebude k tomu potřebovat dálniční známku. „Tento nový úsek nebude do konce letošního roku pro řidiče zpoplatněn,“ uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

150 milionů za kilometr

Od Ševětína k Borku u Českých Budějovic se navíc také jezdí po tělese budoucí dálnice, i když úsek Ševětín–Borek je zatím hotov jen z poloviny a v plné šíři ho ŘSD zprovozní až příští rok na jaře.

Mezi Bošilcem a Ševětínem se stavěla dálnice déle než tři roky, kromě 8,1 kilometru samotné D3 nechali silničáři přeložit sedm kilometrů silnic II. a III. třídy. Součástí stavby byl i jeden kilometr navazujícího úseku Ševětín–Borek, bez kterého by dálnici podle silničářů nebylo možné používat.

Stavba však nebyla příliš náročná – byly potřeba jen krátké mosty, součástí nového úseku není ani žádná mimoúrovňová křižovatka. „Trasa vede částečně v trase bývalé trati Českých drah, která se musela přeložit, a zčásti v trase silnice I/3,“ shrnul Pavel Mandík z firmy Pragoprojekt, která je správcem stavby.

Za nový úsek dálnice D3 zaplatilo ŘSD 1,25 miliardy korun bez DPH, tedy asi 154 milionů korun za kilometr. Zhotovitelem bylo sdružení firem Metrostav, Swietelsky a Doprastav. Podle Zbyňka Pohořelici ze Státního fondu dopravní infrastruktury pokryly 60 procent nákladů peníze z Evropské unie.

Dálnice D3 by měla v dalších letech dál růst. V příštím roce by se měly propojit dvě její části – hlavní větev z Mezna s krátkým úsekem u Českých Budějovic. Potom se bude jezdit po 73 jejích kilometrech. Již nyní se stavějí další dva úseky, které dotvoří obchvat krajského města, jejich zprovoznění plánuje ŘSD na rok 2022.

D3 má vést z Prahy na hranice s Rakouskem, staví se již přes 30 let

V následných letech by měla D3 dovést řidiče až na hranice s Rakouskem. „Chybí nám tři úseky na hranice. Myslím, že v horizontu tří let bychom je mohli také začít stavět,“ avizoval mluvčí ŘSD.

Příprava jednoho z příhraničních úseků se ale nedávno zasekla. Soud zrušil územní rozhodnutí potřebné pro stavbu mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm a zpřísnil podmínky posouzení vlivu na životní prostředí. „Projekt EIA stanovil nové podmínky. Odpadní, dešťová voda a voda z roztátého sněhu se musí odvést ne do povodí Malše, ale do povodí Vltavy,“ shrnula ředitelka jihočeské pobočky ŘSD Vladimíra Hrušková.

Silničáři přesto doufají, že budou mít celou jihočeskou část D3 hotovou v roce 2024 nebo 2025. Teprve v té době ale bude začínat stavba zbytku dálnice ve středních Čechách. Její přípravu zdržel vleklý spor o trasu budoucí dálnice. ŘSD ale plánuje postavit všechny úseky od Prahy až k Meznu naráz a zprovoznit je ve druhé polovině příštího desetiletí.

Dálnice D3 by měla sloužit k vnitrostátnímu spojení Prahy s Českými Budějovicemi, zároveň jde o jedno ze dvou plánovaných dálničních spojení České republiky s Rakouskem. Na hranicích na ni naváže rakouská rychlostní silnice S10 a dálnice A7 do Lince, odkud je možné pokračovat po dálnicích dále na Vídeň, Salcburk nebo Štýrský Hradec.

Stavba začala v roce 1987, kdy jednak začal vznikat obchvat Tábora, jednak přeložka mezi Ševětínem a Borkem. Obchvat Tábora dokončený v roce 1991 zprvu sloužil jako obchvat v rámci silnice I/3, součástí dálnice se stal až později. Úsek na Českobudějovicku pak byl nejprve zprovozněn v polovičním profilu, díky tomu je možné využít při nynější stavbě plnohodnotné dálnice objekty vybudované již dříve.

obrázek
Zdroj: ČT24

Od roku 2002 se potom staví dálnice D3 sice pozvolna, ale nepřetržitě. Začalo se mezi Táborem a Chotovinami, nejdůležitější rozšíření přišlo v roce 2013, kdy byl zprovozněn naráz celý úsek od Tábora k Veselí nad Lužnicí.

  • 2004: Chotoviny–Čekanice
  • 2005: Čekanice–Tábor
  • 2007: Mezno–Chotoviny; až v roce 2009 dokončeno dálniční napojení na starou silnici I/3 u Nové Hospody
  •  2013: Tábor – Veselí nad Lužnicí (včetně rekonstrukce obchvatu Tábora do dálničních parametrů s výjimkou úseku se zrušeným stavebním povolením)
  • 2017: Veselí nad Lužnicí – Bošilec
  • 2017: Borek–Úsilné
  • 2019: Bošilec–Ševětín
  • plánováno 2020: Ševětín–Borek
  • plánováno 2022: Úsilné–Třebonín
  • plánováno 2023: Třebonín – Kaplice nádraží
  • plánováno 2025: Kaplice nádraží  – Dolní Dvořiště, státní hranice
  • plánováno 2028: Praha–Mezno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 6 mminutami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 29 mminutami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
před 35 mminutami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 1 hhodinou

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 4 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.