Dálnice D3 se přiblížila o dalších 8 kilometrů k Českým Budějovicím. Řidiči po ní dojedou k Ševětínu

D3 již není „okresní dálnicí“. Její hlavní část opustila Táborsko, řidiči nově dojedou až k Ševětínu na Českobudějovicku. Čerstvě zprovozněný úsek Bošilec–Ševětín prodlužuje dálnici o dalších osm kilometrů. Cestu by měl zpříjemnit a mírně zrychlit například řidičům, kteří zamíří o prázdninách na dovolenou ze středních či severních Čech na Jadran nebo třeba do rakouských Alp.

Nepočítáme-li izolovaný úsek na severovýchodním okraji Českých Budějovic, začínala zatím dálnice D3 těsně za severní hranicí táborského okresu u Mezna a končila hned za jeho jižní hranicí u Bošilce. To již neplatí, řidiči po ní po 16. hodině dojedou dále na jih až k Ševětínu. „Navazuje to, pojede se, pomůže to při cestě na jih,“ podotkl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Provoz je po zpřístupnění úseku řidičům bez problémů.

Faktickému zprovoznění předcházelo v pondělí dopoledne slavnostní otevření nového úseku. Generální ředitel ŘSD Pavol Kováčik při něm zdůraznil, že stavba nejenže zpříjemní cestu řidičům, ale zároveň uleví i lidem žijícím v okolí. „Pro obyvatele přilehlých obcí spočívá význam také ve snížení hlukové zátěže díky protihlukovým opatřením,“ uvedl Kováčik.

Kdo se bude chtít svézt pouze po novém úseku, nebude k tomu potřebovat dálniční známku. „Tento nový úsek nebude do konce letošního roku pro řidiče zpoplatněn,“ uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

150 milionů za kilometr

Od Ševětína k Borku u Českých Budějovic se navíc také jezdí po tělese budoucí dálnice, i když úsek Ševětín–Borek je zatím hotov jen z poloviny a v plné šíři ho ŘSD zprovozní až příští rok na jaře.

Mezi Bošilcem a Ševětínem se stavěla dálnice déle než tři roky, kromě 8,1 kilometru samotné D3 nechali silničáři přeložit sedm kilometrů silnic II. a III. třídy. Součástí stavby byl i jeden kilometr navazujícího úseku Ševětín–Borek, bez kterého by dálnici podle silničářů nebylo možné používat.

Stavba však nebyla příliš náročná – byly potřeba jen krátké mosty, součástí nového úseku není ani žádná mimoúrovňová křižovatka. „Trasa vede částečně v trase bývalé trati Českých drah, která se musela přeložit, a zčásti v trase silnice I/3,“ shrnul Pavel Mandík z firmy Pragoprojekt, která je správcem stavby.

Za nový úsek dálnice D3 zaplatilo ŘSD 1,25 miliardy korun bez DPH, tedy asi 154 milionů korun za kilometr. Zhotovitelem bylo sdružení firem Metrostav, Swietelsky a Doprastav. Podle Zbyňka Pohořelici ze Státního fondu dopravní infrastruktury pokryly 60 procent nákladů peníze z Evropské unie.

Dálnice D3 by měla v dalších letech dál růst. V příštím roce by se měly propojit dvě její části – hlavní větev z Mezna s krátkým úsekem u Českých Budějovic. Potom se bude jezdit po 73 jejích kilometrech. Již nyní se stavějí další dva úseky, které dotvoří obchvat krajského města, jejich zprovoznění plánuje ŘSD na rok 2022.

D3 má vést z Prahy na hranice s Rakouskem, staví se již přes 30 let

V následných letech by měla D3 dovést řidiče až na hranice s Rakouskem. „Chybí nám tři úseky na hranice. Myslím, že v horizontu tří let bychom je mohli také začít stavět,“ avizoval mluvčí ŘSD.

Příprava jednoho z příhraničních úseků se ale nedávno zasekla. Soud zrušil územní rozhodnutí potřebné pro stavbu mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm a zpřísnil podmínky posouzení vlivu na životní prostředí. „Projekt EIA stanovil nové podmínky. Odpadní, dešťová voda a voda z roztátého sněhu se musí odvést ne do povodí Malše, ale do povodí Vltavy,“ shrnula ředitelka jihočeské pobočky ŘSD Vladimíra Hrušková.

Silničáři přesto doufají, že budou mít celou jihočeskou část D3 hotovou v roce 2024 nebo 2025. Teprve v té době ale bude začínat stavba zbytku dálnice ve středních Čechách. Její přípravu zdržel vleklý spor o trasu budoucí dálnice. ŘSD ale plánuje postavit všechny úseky od Prahy až k Meznu naráz a zprovoznit je ve druhé polovině příštího desetiletí.

Dálnice D3 by měla sloužit k vnitrostátnímu spojení Prahy s Českými Budějovicemi, zároveň jde o jedno ze dvou plánovaných dálničních spojení České republiky s Rakouskem. Na hranicích na ni naváže rakouská rychlostní silnice S10 a dálnice A7 do Lince, odkud je možné pokračovat po dálnicích dále na Vídeň, Salcburk nebo Štýrský Hradec.

Stavba začala v roce 1987, kdy jednak začal vznikat obchvat Tábora, jednak přeložka mezi Ševětínem a Borkem. Obchvat Tábora dokončený v roce 1991 zprvu sloužil jako obchvat v rámci silnice I/3, součástí dálnice se stal až později. Úsek na Českobudějovicku pak byl nejprve zprovozněn v polovičním profilu, díky tomu je možné využít při nynější stavbě plnohodnotné dálnice objekty vybudované již dříve.

obrázek
Zdroj: ČT24

Od roku 2002 se potom staví dálnice D3 sice pozvolna, ale nepřetržitě. Začalo se mezi Táborem a Chotovinami, nejdůležitější rozšíření přišlo v roce 2013, kdy byl zprovozněn naráz celý úsek od Tábora k Veselí nad Lužnicí.

  • 2004: Chotoviny–Čekanice
  • 2005: Čekanice–Tábor
  • 2007: Mezno–Chotoviny; až v roce 2009 dokončeno dálniční napojení na starou silnici I/3 u Nové Hospody
  •  2013: Tábor – Veselí nad Lužnicí (včetně rekonstrukce obchvatu Tábora do dálničních parametrů s výjimkou úseku se zrušeným stavebním povolením)
  • 2017: Veselí nad Lužnicí – Bošilec
  • 2017: Borek–Úsilné
  • 2019: Bošilec–Ševětín
  • plánováno 2020: Ševětín–Borek
  • plánováno 2022: Úsilné–Třebonín
  • plánováno 2023: Třebonín – Kaplice nádraží
  • plánováno 2025: Kaplice nádraží  – Dolní Dvořiště, státní hranice
  • plánováno 2028: Praha–Mezno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...