Dá se předpokládat zhoršení, řekl o pandemii v Praze Prymula. Hrozí roušky ve třídách

Nahrávám video

Zavést přísnější opatření proti covidu-19 v Praze až od středy bylo podle člena vládní rady pro zdravotní rizika Romana Prymuly nutné kvůli dohodám s ministerstvem školství a dalšími zúčatněnými, mimo jiné aby bylo dost roušek. Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) připustil, že je potřeba ponechat čas k postupného náběhu, doufá přitom, že hygienici vědí, co dělají. Vedoucí pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová ohlásila v pátek novou povinnost roušek v obchodech a noční zavírání barů, ovšem s účinností posunutou o pět dnů až na 9. září. Roman Prymula a představitelé samospráv hovořili o šíření koronaviru a opatřením proti němu v Událostech, komentářích.

Praha se v současnosti podílí na celorepublikovém nárůstu počtu infikovaných asi čtvrtinou a nic nenasvědčuje tomu, že by se situace mohla významně změnit – pražské i celorepublikové počty se každý den pohybují v rozsahu, který by byl před měsícem nebo dvěma nepředstavitelný. Opatření, od kterých si hygienici slibují zpomalení šíření nákazy, začnou však platit až od příští středy.

Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) je přesvědčen, že hygienici vědí, co dělají. „Musí tam asi být pomalý náběh, aby si občané zvykli,“ zdůraznil s narážkou na kritiku, které čelili ostravští hygienici, když zavedli opatření v Moravskoslezském kraji – mimo jiné zavedení roušek nebo omezení hromadných akcí – bez varování s okamžitou platností.

To, že tentokrát uplyne od vyhlášení opatření do jeho účinnosti téměř celý týden, přisuzuje tomu, že hygienici, zejména vedoucí městské stanice Zdeňka Jágrová, mají podrobné údaje, kterými se mohou řídit. „Zcela důvěřuji tomu, že paní doktorka Jágrová ví, co dělá. Dokáže si spočítat, kolik dní ještě máme na to, abychom něco nepropásli,“ uvedl Šimral.

Podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví a člena vládní rady pro zdravotní rizika Romana Prymuly je pětidenní lhůta výsledkem vyjednávání. „Docházelo k dohodám a jednáním s ministerstvem školství. Je to na základě konsensu se všemi zúčastněnými, aby systém bylo možno nastartovat, aby nebyl problém s rouškami,“ uvedl.

Prymula připustil, že očekává, že se bude situace dále zhoršovat – i proto, že se podle něj ještě v číslech neprojevil návrat dětí do škol, což by se mohlo změnit v příštím týdnu. „Pokud se situace bude zhoršovat, a dá se předpokládat, že ano (…), celý systém by se utužoval. Dá se předpokládat, že by bylo nařízení roušek pro žáky i ve třídě,“ avizoval.

Zavřít na noc bary je radikální, ale logický krok, míní radní

Opatření, která začnou v Praze platit, se týkají jednak roušek – ty budou povinné v obchodech a také ve školách mimo třídy – ale také nočních klubů či barů. Od středy budou muset o půlnoci zavírat. Vít Šimral připustil, že jde o „logický krok“ vzhledem k tomu, že se právě v barech nemoc covid-19 často šíří, ale zároveň jej označil i za „radikální krok“. Upozornil, že již nyní jsou dopady pandemie nedozírné.

„Jen na území Prahy se budou počítat – podle toho, jaký model zvolíte – od desítek do stovek miliard korun. Nejvíce zasažené budou sektory, které jsou nejvíce navázané na turismus,“ upozornil.

Roman Prymula, který z pozice náměstka pro zdravotní péči hrál klíčovou roli během jarní fáze pandemie, dal najevo, že považuje nynější prudký růst počtu infikovaných za důsledek toho, že uvolnění původních restrikcí bylo příliš rozsáhlé. „Nebyla tady dodržována naprosto elemantární pravidla, opatření se rozvolnila do podoby, kdy přestala mít jakýkoli efekt na virus. Epidemiologie funguje,“ konstatoval.

I ty, Hodoníne?

Zatím se opatření nad rámec celostátního nošení roušek ve veřejné dopravě či na úřadech vztahují pouze na Prahu, kde již nyní je ochrana dýchacích cest povinná také na nádražích či ve vestibulech metra a připravuje se zavedení povinnosti v obchodech. Možná to tak ale nezůstane.

V Praze totiž není růst relativního počtu nemocných na sto tisíc obyvatel nejvyšší – to je na Hodonínsku. Podle starosty Kyjova a předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla bude jednat krizový štáb, ze kterého by mohlo i zde vzejít rozšíření povinnosti nosit roušky nebo například zrušení placení jízdného v městské hromadné dopravě a zákaz nástupu do autobusů předními dveřmi.

Lukl si ale postěžoval, že komunální politici stále nemají všechny podrobné informace, které mají slíbené od státu. „Nemáme kompletní a aktuální informace o stavu nakažených a náběhové křivce. Od příštího týdne je budeme dostávat od ústavu pro zdravotnické informace,“ řekl s tím, že zatím o ně musí žádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Roman Prymula neočekává zásadní zlepšení před koncem roku. Podobně jako dříve ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dal i on najevo, že roušky zůstanou povinné nejméně do zimy. „Musíme vydržet do doby, než tady bude vakcína, než dojde v populaci k poklesu. Nemyslím si, že k odložení dojde do Vánoc, myslím si, že to bude i na počátku příštího roku,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 1 hhodinou

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 5 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 17 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.