Dá se předpokládat zhoršení, řekl o pandemii v Praze Prymula. Hrozí roušky ve třídách

Nahrávám video

Zavést přísnější opatření proti covidu-19 v Praze až od středy bylo podle člena vládní rady pro zdravotní rizika Romana Prymuly nutné kvůli dohodám s ministerstvem školství a dalšími zúčatněnými, mimo jiné aby bylo dost roušek. Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) připustil, že je potřeba ponechat čas k postupného náběhu, doufá přitom, že hygienici vědí, co dělají. Vedoucí pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová ohlásila v pátek novou povinnost roušek v obchodech a noční zavírání barů, ovšem s účinností posunutou o pět dnů až na 9. září. Roman Prymula a představitelé samospráv hovořili o šíření koronaviru a opatřením proti němu v Událostech, komentářích.

Praha se v současnosti podílí na celorepublikovém nárůstu počtu infikovaných asi čtvrtinou a nic nenasvědčuje tomu, že by se situace mohla významně změnit – pražské i celorepublikové počty se každý den pohybují v rozsahu, který by byl před měsícem nebo dvěma nepředstavitelný. Opatření, od kterých si hygienici slibují zpomalení šíření nákazy, začnou však platit až od příští středy.

Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) je přesvědčen, že hygienici vědí, co dělají. „Musí tam asi být pomalý náběh, aby si občané zvykli,“ zdůraznil s narážkou na kritiku, které čelili ostravští hygienici, když zavedli opatření v Moravskoslezském kraji – mimo jiné zavedení roušek nebo omezení hromadných akcí – bez varování s okamžitou platností.

To, že tentokrát uplyne od vyhlášení opatření do jeho účinnosti téměř celý týden, přisuzuje tomu, že hygienici, zejména vedoucí městské stanice Zdeňka Jágrová, mají podrobné údaje, kterými se mohou řídit. „Zcela důvěřuji tomu, že paní doktorka Jágrová ví, co dělá. Dokáže si spočítat, kolik dní ještě máme na to, abychom něco nepropásli,“ uvedl Šimral.

Podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví a člena vládní rady pro zdravotní rizika Romana Prymuly je pětidenní lhůta výsledkem vyjednávání. „Docházelo k dohodám a jednáním s ministerstvem školství. Je to na základě konsensu se všemi zúčastněnými, aby systém bylo možno nastartovat, aby nebyl problém s rouškami,“ uvedl.

Prymula připustil, že očekává, že se bude situace dále zhoršovat – i proto, že se podle něj ještě v číslech neprojevil návrat dětí do škol, což by se mohlo změnit v příštím týdnu. „Pokud se situace bude zhoršovat, a dá se předpokládat, že ano (…), celý systém by se utužoval. Dá se předpokládat, že by bylo nařízení roušek pro žáky i ve třídě,“ avizoval.

Zavřít na noc bary je radikální, ale logický krok, míní radní

Opatření, která začnou v Praze platit, se týkají jednak roušek – ty budou povinné v obchodech a také ve školách mimo třídy – ale také nočních klubů či barů. Od středy budou muset o půlnoci zavírat. Vít Šimral připustil, že jde o „logický krok“ vzhledem k tomu, že se právě v barech nemoc covid-19 často šíří, ale zároveň jej označil i za „radikální krok“. Upozornil, že již nyní jsou dopady pandemie nedozírné.

„Jen na území Prahy se budou počítat – podle toho, jaký model zvolíte – od desítek do stovek miliard korun. Nejvíce zasažené budou sektory, které jsou nejvíce navázané na turismus,“ upozornil.

Roman Prymula, který z pozice náměstka pro zdravotní péči hrál klíčovou roli během jarní fáze pandemie, dal najevo, že považuje nynější prudký růst počtu infikovaných za důsledek toho, že uvolnění původních restrikcí bylo příliš rozsáhlé. „Nebyla tady dodržována naprosto elemantární pravidla, opatření se rozvolnila do podoby, kdy přestala mít jakýkoli efekt na virus. Epidemiologie funguje,“ konstatoval.

I ty, Hodoníne?

Zatím se opatření nad rámec celostátního nošení roušek ve veřejné dopravě či na úřadech vztahují pouze na Prahu, kde již nyní je ochrana dýchacích cest povinná také na nádražích či ve vestibulech metra a připravuje se zavedení povinnosti v obchodech. Možná to tak ale nezůstane.

V Praze totiž není růst relativního počtu nemocných na sto tisíc obyvatel nejvyšší – to je na Hodonínsku. Podle starosty Kyjova a předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla bude jednat krizový štáb, ze kterého by mohlo i zde vzejít rozšíření povinnosti nosit roušky nebo například zrušení placení jízdného v městské hromadné dopravě a zákaz nástupu do autobusů předními dveřmi.

Lukl si ale postěžoval, že komunální politici stále nemají všechny podrobné informace, které mají slíbené od státu. „Nemáme kompletní a aktuální informace o stavu nakažených a náběhové křivce. Od příštího týdne je budeme dostávat od ústavu pro zdravotnické informace,“ řekl s tím, že zatím o ně musí žádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Roman Prymula neočekává zásadní zlepšení před koncem roku. Podobně jako dříve ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dal i on najevo, že roušky zůstanou povinné nejméně do zimy. „Musíme vydržet do doby, než tady bude vakcína, než dojde v populaci k poklesu. Nemyslím si, že k odložení dojde do Vánoc, myslím si, že to bude i na počátku příštího roku,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 36 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled