Dá se předpokládat zhoršení, řekl o pandemii v Praze Prymula. Hrozí roušky ve třídách

23 minut
Události, komentáře: Praha zpřísňuje
Zdroj: ČT24

Zavést přísnější opatření proti covidu-19 v Praze až od středy bylo podle člena vládní rady pro zdravotní rizika Romana Prymuly nutné kvůli dohodám s ministerstvem školství a dalšími zúčatněnými, mimo jiné aby bylo dost roušek. Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) připustil, že je potřeba ponechat čas k postupného náběhu, doufá přitom, že hygienici vědí, co dělají. Vedoucí pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová ohlásila v pátek novou povinnost roušek v obchodech a noční zavírání barů, ovšem s účinností posunutou o pět dnů až na 9. září. Roman Prymula a představitelé samospráv hovořili o šíření koronaviru a opatřením proti němu v Událostech, komentářích.

Praha se v současnosti podílí na celorepublikovém nárůstu počtu infikovaných asi čtvrtinou a nic nenasvědčuje tomu, že by se situace mohla významně změnit – pražské i celorepublikové počty se každý den pohybují v rozsahu, který by byl před měsícem nebo dvěma nepředstavitelný. Opatření, od kterých si hygienici slibují zpomalení šíření nákazy, začnou však platit až od příští středy.

Pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) je přesvědčen, že hygienici vědí, co dělají. „Musí tam asi být pomalý náběh, aby si občané zvykli,“ zdůraznil s narážkou na kritiku, které čelili ostravští hygienici, když zavedli opatření v Moravskoslezském kraji – mimo jiné zavedení roušek nebo omezení hromadných akcí – bez varování s okamžitou platností.

To, že tentokrát uplyne od vyhlášení opatření do jeho účinnosti téměř celý týden, přisuzuje tomu, že hygienici, zejména vedoucí městské stanice Zdeňka Jágrová, mají podrobné údaje, kterými se mohou řídit. „Zcela důvěřuji tomu, že paní doktorka Jágrová ví, co dělá. Dokáže si spočítat, kolik dní ještě máme na to, abychom něco nepropásli,“ uvedl Šimral.

Podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví a člena vládní rady pro zdravotní rizika Romana Prymuly je pětidenní lhůta výsledkem vyjednávání. „Docházelo k dohodám a jednáním s ministerstvem školství. Je to na základě konsensu se všemi zúčastněnými, aby systém bylo možno nastartovat, aby nebyl problém s rouškami,“ uvedl.

Prymula připustil, že očekává, že se bude situace dále zhoršovat – i proto, že se podle něj ještě v číslech neprojevil návrat dětí do škol, což by se mohlo změnit v příštím týdnu. „Pokud se situace bude zhoršovat, a dá se předpokládat, že ano (…), celý systém by se utužoval. Dá se předpokládat, že by bylo nařízení roušek pro žáky i ve třídě,“ avizoval.

Zavřít na noc bary je radikální, ale logický krok, míní radní

Opatření, která začnou v Praze platit, se týkají jednak roušek – ty budou povinné v obchodech a také ve školách mimo třídy – ale také nočních klubů či barů. Od středy budou muset o půlnoci zavírat. Vít Šimral připustil, že jde o „logický krok“ vzhledem k tomu, že se právě v barech nemoc covid-19 často šíří, ale zároveň jej označil i za „radikální krok“. Upozornil, že již nyní jsou dopady pandemie nedozírné.

„Jen na území Prahy se budou počítat – podle toho, jaký model zvolíte – od desítek do stovek miliard korun. Nejvíce zasažené budou sektory, které jsou nejvíce navázané na turismus,“ upozornil.

Roman Prymula, který z pozice náměstka pro zdravotní péči hrál klíčovou roli během jarní fáze pandemie, dal najevo, že považuje nynější prudký růst počtu infikovaných za důsledek toho, že uvolnění původních restrikcí bylo příliš rozsáhlé. „Nebyla tady dodržována naprosto elemantární pravidla, opatření se rozvolnila do podoby, kdy přestala mít jakýkoli efekt na virus. Epidemiologie funguje,“ konstatoval.

I ty, Hodoníne?

Zatím se opatření nad rámec celostátního nošení roušek ve veřejné dopravě či na úřadech vztahují pouze na Prahu, kde již nyní je ochrana dýchacích cest povinná také na nádražích či ve vestibulech metra a připravuje se zavedení povinnosti v obchodech. Možná to tak ale nezůstane.

V Praze totiž není růst relativního počtu nemocných na sto tisíc obyvatel nejvyšší – to je na Hodonínsku. Podle starosty Kyjova a předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla bude jednat krizový štáb, ze kterého by mohlo i zde vzejít rozšíření povinnosti nosit roušky nebo například zrušení placení jízdného v městské hromadné dopravě a zákaz nástupu do autobusů předními dveřmi.

Lukl si ale postěžoval, že komunální politici stále nemají všechny podrobné informace, které mají slíbené od státu. „Nemáme kompletní a aktuální informace o stavu nakažených a náběhové křivce. Od příštího týdne je budeme dostávat od ústavu pro zdravotnické informace,“ řekl s tím, že zatím o ně musí žádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Roman Prymula neočekává zásadní zlepšení před koncem roku. Podobně jako dříve ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dal i on najevo, že roušky zůstanou povinné nejméně do zimy. „Musíme vydržet do doby, než tady bude vakcína, než dojde v populaci k poklesu. Nemyslím si, že k odložení dojde do Vánoc, myslím si, že to bude i na počátku příštího roku,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hradilkovi. Příběh rodiny, která žije naplno navzdory těžkostem

Diagnózu spinální svalová atrofie si Hradilkovi vyslechli hned dvakrát. Rodina ale navzdory těžkému handicapu nejstarší dcery nikdy nepřestala naplno žít. Zatímco pro dnes třináctiletou Boženu museli léčbu doslova vybojovat, čtyřletý Bedřich ji dostal hned po narození a je bez obtíží. V novém roce je čeká řada výzev, ale také nový dům, který jim výrazně usnadní život. Cesta ke genové terapii by se letos mohla otevřít i pro Boženu – pokud to schválí úřady. Později by pak mohla podstoupit i operaci páteře, kterou má kvůli slabým svalům zdeformovanou.
před 1 hhodinou

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 1 hhodinou

Elektronický průkaz a méně oprávnění. Začíná platit nový zbraňový zákon

V platnost vstoupila novela zákona o zbraních. Nahrazuje skoro 25 let staré předpisy. Zbrojní průkaz už lidé nemusí nosit u sebe, funguje totiž elektronicky. V papírové podobě zůstává jen evropský zbrojní pas. Místo současných pěti skupin průkazů budou dva druhy oprávnění. Deset skupin zbrojních licencí se snižuje na tři. Součástí zákona je i zbraňová amnestie, díky které mohou lidé do konce června beztrestně odevzdat či legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Nepodléhejme líbivému populismu, vyzval v novoročním projevu Pavel

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky neplatičů alimentů získaly svobodu

Věznice ve čtvrtek opustilo víc než tři sta odsouzených, kteří byli za mřížemi za neplacení výživného. Postihování tohoto činu je nyní mírnější. Soudci museli o každém případu zvlášť rozhodnout. Posuzovat budou i další tresty, včetně drogových činů, u kterých jsou nově nižší sazby. Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce ale některé sankce opět zpřísnit, mimo jiné právě i za neplacení výživného.
před 11 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
před 12 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 12 hhodinami

Je důležité, abychom překonali příkopy, říká arcibiskup Graubner

„Slyším od prezidenta (Petra Pavla) a dalších lidí, že je potřebné, abychom se učili více vést dialog. My o něm sice často hovoříme, ale bohužel často mluvíme s těmi, se kterými si rozumíme, a ty ostatní odepíšeme nebo považujeme za jinou bublinu, se kterou je zbytečné komunikovat,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner, podle něhož je důležité, abychom překonali příkopy.
před 12 hhodinami
Načítání...