Čtenářských klubů přibývá, o knihách diskutují v kavárnách i on-line

Sci-fi, historická literatura, ale i tematické večery – lidé se stále častěji scházejí, aby diskutovali o knihách, sdíleli doporučení a objevovali nové autory i literární žánry. Čtenářských klubů v Česku za několik posledních let přibylo, a to nejen ve velkých městech, ale i v menších obcích. ČT oslovila desítky klubů po celé republice, které potvrdily, že zájem o setkávání čtenářů i počet členů roste.

Čtenářský klub minulý rok založila například Barbora Křikavová v Řeži u Prahy. „S klubem jsem začala během mateřské dovolené, protože jsem hodně četla a chtěla jsem najít způsob, jak propojit maminky, které se jinak nedostanou z domu. Sdílet knížky s co největším počtem lidí je skvělý způsob, jak vytvořit komunitu,“ popisuje.

Podobnou zkušenost popisuje i Eva Francová z Častolovic, kde čtenářský klub existuje od roku 2023. „Už pět šest let se věnuji knihám, a jak jsem se do toho ponořila, začala se na mě nabalovat knižní komunita,“ říká Francová. Její klub začínal v malé kavárně s osmi členy, ale od té doby se rozrostl téměř na dvojnásobek.

Rostoucí zájem potvrzují i větší města. V Plzni vznikl čtenářský klub v roce 2022 a od té doby zájem o členství roste. „Za poslední dva tři měsíce jsme zaznamenali největší příliv nových členů. V prosinci 2024 jich přibylo hned pět. Dozvěděli se o nás převážně z facebookových skupin,“ uvedla Áža Sládková. Podobný vývoj hlásí i v Brně, kde začínali ve stejném roce se třiceti členy. Postupem času se klub rozrostl na dnešních padesát, z nichž patnáct pravidelně dochází na srazy.

Rozšířit si obzory

Čtenářské kluby jsou místem, kde lidé sdílejí své dojmy z knih, inspirují se při výběru titulů a vedou debaty o příbězích, postavách či stylu psaní. „Na konci každé schůzky vylosujeme téma, podle kterého čteme knihu na příště. Na setkání si pak každý přinese svou knihu, přečteme si anotace, sdílíme názory a doporučujeme si navzájem další tituly. Občas probíráme i novinky, které teprve vyjdou. Do budoucna bychom rádi zařadili i návštěvy kina nebo besedy,“ popisuje Nicol Černá ze Znojma.

Některé kluby si tedy volí jednu stejnou knihu pro všechny. „Díky tomu můžeme vést hlubší diskuzi o příběhu, jeho postavách i stylu psaní. Střídáme i různé žánry, jako thriller nebo romantické,“ uvádí Karin Kovářová z Brna.

Ve Žďáru nad Sázavou přistupují k výběru knih jinak. Na začátku měsíce si určují téma a členové si vybírají knihy podle vlastního výběru. „Každý měsíc máme jiné téma, například české povídky, zakázané autory nebo knihy, které byly zfilmovány. Vždy doporučíme několik knih, často i méně známých titulů, aby si každý mohl rozšířit obzory,“ popisuje Martina Sedláková, zakladatelka klubu.

Po kavárnách či on-line

Čtenářské kluby si vybírají různá místa pro svá setkání. Některé se scházejí v kavárnách či hospodách, jiné volí čistě on-line formát. Adéla Lepová, zakladatelka klubu v Praze, popisuje: „Každý měsíc zkoušíme novou kavárnu, abychom kromě knih poznali i různá místa. Vybíráme je na základě atmosféry a hluku. Chodíme tam, kde bude dost místa a navzájem se uslyšíme.“

Naopak Lucie Friedelová, zakladatelka klubu z Ostravy, upřednostnila virtuální formu. „Přemýšlela jsem o srazech naživo, ale bylo to pro mě nepraktické. Hodina cesty tam a zpět představovala zbytečný čas, který jsem mohla věnovat čtení nebo diskusi on-line,“ vysvětluje.

Kromě lidí pořádají čtenářské kluby i instituce jako knihovny, vysoké školy nebo komunitní centra. „Naše iniciativa začala na podzim roku 2018, kdy jsme se rozhodly nabízet čtenářům kvalitní beletrii, odlišující se od mainstreamové literatury. Naším cílem bylo zviditelnit knihy s hodnotným obsahem, zejména ty oceněné Nobelovou cenou za literaturu, a proto jsme setkání nazvali Nóbl salónek,“ popisuje Jitka Laixnerová z Ústřední knihovny v Praze.

Koncept těchto setkání je obdobný jako u klubů vedených veřejností. „Průměrná účast se ustálila na deseti osobách, přičemž stálých účastníků je kolem pěti. Setkání probíhají ve formě diskuzí o knihách, kde každý má možnost podělit se o své dojmy a zkušenosti,“ dodává Laixnerová. Stejnou členskou základnu hlásí i knihovna v Berouně a Novodvorská v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Novým majitelem hutě Liberty je společnost Martina Peciny

Novým majitelem zkrachovalé huti Liberty Ostrava se stal podnikatel a bývalý ministr vnitra úřednických vlád Martin Pecina, respektive jeho sdružení firem SPV Nová huť Ostrava a SPV Nová huť Koksovna. Po týdnech jednání to odsouhlasil věřitelský výbor na návrh insolvenčního správce. Pecina jako jediný v konkurzu podal závaznou nabídku na koupi podniku ve výši tří miliard korun. Prodej bude ještě schvalovat insolvenční soud a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
11:06Aktualizovánopřed 6 mminutami

Policisté zadrželi v Dnipru muže v kauze výhrůžek českým a slovenským školám

Společný policejní tým Česka, Slovenska a Ukrajiny zadržel v ukrajinském Dnipru jednoho Ukrajince v rámci vyšetřování bombových výhrůžek školám z loňského září. Informovala o tom slovenská policie, podle které razie začala ve středu ráno. Muž útočil v řadě států Evropy a pravděpodobně byl financovaný z Ruska, uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS).
09:30Aktualizovánopřed 10 mminutami

Jihozápad Česka mohou zasáhnout silné bouřky

Jihozápadní část Česka mohou ve středu odpoledne a večer zasáhnout silné bouřky s nárazy větru kolem 70 kilometrů za hodinu. Varování platí od středečních 16:00 pro Karlovarský a Plzeňský kraj a pro část Středočeského a Jihočeského kraje. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

Česko se dle Fialy nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Praha se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci, včetně vlastní muniční iniciativy. Tu by zase nejraději v Česku úplně zrušil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru pro agenturu Reuters navrhl, aby její financování převzalo NATO.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Délka soudních řízení se zkracuje, digitalizace má tempo ještě navýšit

České soudy rozhodují nejrychleji v historii. Průměrná délka civilních řízení byla loni o jedenáct dní kratší než v roce 2023, verdikt padá v průměru za necelých šest měsíců. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) očekává další zrychlení díky digitalizaci, zejména elektronickému soudnímu spisu. Evropská komise hodnotí i zlepšení v odměňování a nezávislém vyšetřování. Problémem zůstává roztříštěnost systémů a nízké platy administrativních pracovníků.
před 4 hhodinami

Trosky vyhlížejí nápor fandů české videohry, policie posílí hlídky

Na víkendovou akci hradu Trosky inspirovanou tuzemskou videohrou Kingdom Come: Deliverance II z prostředí středověku se dostane nanejvýš tisíc návštěvníků za den. Na dopravu, parkování i dodržování zákazu vstupu do přírodní rezervace Apolena bude dohlížet zvýšený počet policistů i strážců CHKO Český ráj. Obec také zřídí dočasná parkoviště, doporučuje ale využít hromadnou dopravu.
před 5 hhodinami

V Dachau věznili nacisté i české duchovní

V koncentračním táboře Dachau nedaleko Mnichova věznili nacisté i české duchovní, mimo jiné třeba pozdějšího kardinála Josefa Berana. Na 2800 mužů sužoval hlad a vyčerpání, epidemie tyfu, ale i následky lékařských experimentů. Tragickou historii tam dnes připomínají evangelická, katolická i pravoslavná kaple, stejně jako památník židovským obětem. Symbolický kilogram hlíny na místě v úterý převzala delegace v čele s jedním z Beranových nástupců Dominikem Dukou. Hlínu převeze do vlasti a v září ji slavnostně uloží ve Staré Boleslavi.
před 7 hhodinami

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...