Přijetí eura znamená další a možná poslední smyčku na našem krku, když druhý konec provazu bude držet banda fízlů v Bruselu, uvedl v předvolební diskusi pořadu Politické spektrum lídr pražské kandidátky hnutí Volte pravý blok www.cibulka.net Petr Cibulka. Podobně jako většina diskutujících zástupců stran a hnutí se tak domnívá, že by Česko euro přijímat nemělo. Podle Jaroslava Kuchaře (Rozumní) by se zavedením eura vstoupila ČR do klubu předlužených, namísto do klubu bohatých.
Cibulka: Euro znamená další smyčku na našem krku
Podle Hanniga (Rozumní) bylo Česko rovnoprávným členem Evropské unie do přijetí Lisabonské smlouvy. „Lisabonskou smlouvou jsme ztratili právo veta a rozhoduje se tzv. kvalifikovanou většinou. Na tu východní státy v životě nedosáhnou,“ řekl. Nyní je podle něj ČR v postavení kolonie států jako Německo a Francie, a proto je nutné nastolit rovnoprávné vztahy a vrátit se tak do období před podepsáním Lisabonské smlouvy. „Pokud to nepůjde, tak referendum o vystoupení,“ dodal.
Podobný pohled na EU má i předseda Cesty odpovědné společnosti Jaroslav Kuchař. „Opravdu jsme vstupovali do jiné EU a Lisabonská smlouva z nás opravdu nedělá rovnocenné partnery,“ řekl. „Pokud se nestane to, že občané západoevropských zemí nepochopí, že jejich reprezentace nehájí jejich zájmy, tak bude velký problém.“
Politické spektrum: Předvolební diskuse (zdroj: ČT24)
Suverenitu ztratilo Česko i podle předsedy hnutí Řád národa Josefa Zicklera, a je nutné změnit podmínky. Nicméně odchod z Unie by v současnosti hnutí nezvažovalo. „Nejsme soběstační v žádném segmentu, který by byl nutný. Nepatří nám strategické zdroje v takové hodnotě, jaké bychom potřebovali, nejsme soběstační v oblasti potravin a všech dalších věcech,“ řekl.
Podle lídra pražské kandidátky hnutí Volte pravý blok wwww.cibulka.net Petra Cibulky se EU velice rychle mění v Sovětský svaz. Unii je proto podle něj nutné transformovat po vzoru Švýcarské konfederace tak, aby stálo na referendech, občanských iniciativách a na odvolatelnosti politiků přímo občany. Pokud k této transformaci nedojde, tak se podle jeho slov „staneme otroky bandy ruských fízlů v Bruselu a ve všech evropských vládách“. Na dotaz moderátora, kdo jsou podle něj „ruští fízlové“, odpověděl, že se jedná o politiky a většinu novinářů.
Podle vedoucího kandidátní listiny Radostného Česka v Moravskoslezském kraji Boleslava Buzka mají obyvatelé Česka díky EU to, o čem celé generace snili. „Schengenský prostor, volný pohyb osob, obchodní styk, volný pohyb pracovních sil. Máme tady velké množství výhod oproti malému množství nevýhod,“ řekl. Dodal ale, že je pro reformovanou Unii. Radostné Česko je podle něj například proti „nadměrnému přerozdělování a socialismu, který teď v Unii panuje“.
O setrvání v EU stojí i SPDV, uvedla Lenka Vančatová, která má číslo dva na pražské kandidátce. „Budeme určitě usilovat o to, aby Česká republika prosazovala svoje zájmy, byla vidět a srozumitelně prezentovala svoje názory,“ řekla.
Zavedení eura je morální hazard, míní Kuchař
Většina zástupců stran se shodla na tom, že by Česko nemělo přijímat euro. Podle Zicklera (ŘN) by tak přišlo o jediný nástroj, jak řídit a kontrolovat vlastní ekonomiku.
Podle Kuchaře (Cesta) není česká ekonomika natolik vyspělá, aby dokázala konkurovat vyspělejším zemím EU. „A druhá věc je morální hazard. Dneska dluhy eurozóny na vládní úrovni jsou 90 procent HDP v průměru. Takže bychom nevstupovali do klubu bohatých, ale do klubu předlužených,“ dodal.
Podle Hanniga (Rozumní) by přijetím eura navíc hrozilo zvýšení cen, znehodnocení úspor a stagnace výše důchodů.
„Přijetí eura znamená další a možná poslední smyčku na našem krku, když druhý konec provazu bude držet banda fízlů v Bruselu a ve všech evropských vládách,“ uvedl Petr Cibulka (VPB).
Radostné Česko podle Buzka s přijetím eura souhlasí. „Ale záleží kdy,“ doplnil. „Radostné Česko doporučuje po dalším cyklu přirozené recese, která přijde.“
Podle Vančatové (SPDV) se o zavedení eura dá uvažovat v časovém výhledu tří až pěti let.
Buzek: NATO je ochranný deštník, pro nás velmi důležitý
Dalším diskusním blokem bylo členství České republiky v NATO. „NATO je ochranný deštník, pro nás velmi důležitý,“ uvedl Buzek (RČ). Česko by podle něj mělo budovat profesionální armádu a navýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP.
S členstvím v NATO souhlasí i SPDV. „Ta bezpečnostní rizika jsou dnes tak obrovská, že se musí řešit na úrovni více států nebo celé Evropy, a rozhodně bychom nepřistoupili na to, aby se NATO opustilo,“ řekla Vančatová. Stejně tak je podle ní nutné navýšit výdaje na obranu, ovšem ne na úrovni strategických a mezinárodních systémů. „Je nutné investovat prostředky do budování bezpečnostních systémů na tenčí úrovni,“ uvedla.
Podle Cibulky (PB) tvoří NATO pouze kouřovou clonu. „Když dojde kdykoli ke konfrontaci s Ruskem, NATO vždycky bez boje vyklidí pole. Viděli jsme to na Ukrajině,“ řekl. „Je třeba tlačit na reformu NATO, aby se stalo reálnou odstrašující silou.“ Dávat méně než dvě procenta na obranu je podle Cibulky vlastizrada.
Podle Zicklera (ŘN-VU) nemá Česko takovou armádu, aby se samo dokázalo ubránit. Proto je nutné zůstat v NATO. „Ale vytvořit jiný přístup tím způsobem, že bychom měli splnit jednu z hlavních přistupujících podmínek vstupu do NATO, kde se hovoří o tom, že máme mít takovou armádu, abychom byli schopni zabezpečit vlastní obranu,“ řekl. Na obranu by podle něj mělo jít možná i více financí než dvě procenta HDP. „Ale nemusejí odcházet jinam. Začněme si tímto způsobem budovat vlastní obranný systém,“ doplnil.
NATO není podle Kuchaře (Cesta) garantem bezpečnosti. „My stejně jako u EU si klademe otázku, komu NATO slouží. NATO neplní svoje poslání, aby hájilo zájmy občanů evropských zemí. A migrační krize je toho jasným důkazem,“ řekl. Pokud by se zvedaly výdaje na obranu na dvě procenta, tak by podle něj neměly přijít „do divokých moderních systémů“, protože hlavní hrozbou je prý v současnosti migrační krize.
Migrační krize je největším ohrožením pro Evropu i podle Hanniga (Rozumní) a NATO při jejím řešení zklamalo. „NATO odmítlo s tím něco dělat. NATO je v podstatě Amerika a všechno ostatní je jenom, aby hlasovalo,“ řekl. „Proč dávat dvě procenta na to, aby zbrojní mašinerie měla velké kšefty, když jsou úplně jiné hrozby? Tady se lidé porážejí automobily a tak dál.“
Kuchař: Jestli nemáme potraviny, vodu, energii, tak jsme vydíratelní
V závěru diskuse se zástupci stran věnovali tématu soběstačnosti Česka v produkci a příjmu potravin. V této otázce panovala shoda – vláda by měla decentralizovat zemědělství, podporovat domácí produkci a menší zemědělce.
„Máme přímo v programu – potravinová soběstačnost a bezpečnost jsou součástí nezávislosti a obranyschopnosti státu. Tady se pěstuje řepka, kukuřice. Nepěstují se věci, co se pěstovaly léta a staletí,“ uvedl Hannig (Rozumní). Je podle něj potřeba potravinová soběstačnost, jinak Češi zůstanou v područí řetězců.
Podle Zicklera (ŘN-VU) je řešením zastavit dotace na dovoz méně kvalitních potravin ze zahraničí a jejich přesunutí malým a středním zemědělcům. Dále změnit zákon o využití půdy a obnovit vlastní hospodářství na úrovni zpracovatelského průmyslu potravin.
„Téma soběstačnosti není ekonomická diskuse. Je to diskuse bezpečnostní a je to diskuse politická,“ konstatoval Kuchař (Cesta). „Jestli nemáme potraviny, vodu, energii, tak jsme vydíratelní.“
„Na polích se pěstuje místo potravin palivo – nehorázný zločin proti lidskosti,“ uvedl Buzek (RČ). Podpora malých farem by podle něj mohla problém vyřešit.
Vančatová (SPDV) uvedla, že je podle ní nutné decentralizovat zemědělství. „Dotovat menší podniky a pěstovat potraviny a ne něco, co je ekonomicky výhodné,“ řekla.
Podle Cibulky (PB) je hlavním problémem v získání soběstačnosti v produkci potravin ruská klimatická válka. „Dokud nebude v Evropě pršet, tak žádnou potravinovou soběstačnost nemůžeme nikdy vyřešit,“ řekl.