Pražská Nemocnice Na Bulovce je známá svou infekční klinikou, kde se zkraje devadesátých let léčili první nemocní s chorobou AIDS. Hraje ústřední roli i v boji s koronavirem. Na zdejší klinice leželi už začátkem března pacienti, kteří na sobě objevili příznaky nemoci COVID-19. Bulovka je ovšem také zařízením, které kromě nemocí bojuje i se špatným stavem svého areálu.
Chátrající Bulovka je v první linii boje s koronavirem. Její opravu ale brzdí spory
Reportéři ČT: Nemocnice Na Bulovce je v zoufalém stavu (zdroj: ČT24)
Budovy působí omšelým dojmem, jako by se tu zastavil čas někdy v období komunismu. Střechou teče a potřebné investice jsou spočítány na částku okolo tří miliard. Mezi vládou a magistrátem se vede dlouhodobý spor, komu by měla nemocnice patřit a platit účty.
„Ti, kdo sem přijdou poprvé, jsou asi lehce zděšeni staromódností té budovy. Na druhou stranu, samozřejmě se tady uklízí a tam, kde jsou pacienti, tak hygienicky splňuje základní standard, oni jsou spíš rozčarováni ubytovacími službami,“ podotkl ředitel nemocnice Jan Kvaček.
Nemocnice Na Bulovce
„Myslím, že prvotní dojem člověka, který je převezen na Bulovku, byl trošičku deprimující a šokující z toho, do jakého prostředí byl převezen. Když jsme přijeli, tak dokonce nebyl snad ani toaletní papír na záchodě na chodbě a byl to opravdu holobyt,“ popsal jeden z prvních pacientů hospitalizovaných na Bulovce s koronavirem.
Personál si ale chválí. „Musím říct, že personál byl úžasný, velmi ochotný, velmi vstřícný, uvědomoval si tu nekomfortnost oddělení a řekl, že se s tím bude snažit něco dělat,“ dodal.
Špatný stav nikdo nepopírá. Všichni ale dávají ruce pryč
Fakt, že je Nemocnice Na Bulovce ve špatném technickém stavu, nepopírá dnes snad nikdo. „Situace Na Bulovce je hlavně psychicky nepříjemná pro zaměstnance, protože pracovat v takovém prostředí není příjemné. Pacienti přicházejí mnohdy do prostředí, které vypadá jak ve 40. a 50. letech,“ je si vědom ředitel Kvaček. „Počítáme, že je třeba investovat, řekněme, tři miliardy korun. Tím by se dostal ten areál do stavu, že by byl vlastně plně zrekonstruovaný,“ dodal.
Plánů na to, co s jedním z velkých pražských špitálů dál, bylo už hodně. Dosud se však žádný neuskutečnil. Největší problém spočívá v tom, že část budov v areálu vlastní stát. Druhá část budov a většina pozemků patří městu. A nedokáží se spolu dohodnout.
„Je to dáno roztříštěnou majetkovou strukturou, tím, že část nemovitostí v areálu je města, nicméně tu nemocnici provozuje stát,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
„Město doteď, za uplynulých 10 let, nainvestovalo do areálu 653 milionů korun, ale na tom areálu, když tam dorazíte, tak že by to bylo nějak výrazně vidět, tak to není,“ dodal pražský primátor.
„Pravdou je, že ta nemocnice je dlouhodobě zanedbaná, to je prostě pravda,“ uznává i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Z celého areálu jsou pro nás pravděpodobně nejproblematičtější budovy číslo 5, naše chirurgická klinika, a budova číslo 10, což je interní klinika. Ty jsou v nejhorším stavu a potřebovaly by urgentní, kompletní rekonstrukci, de facto ty budovy zevnitř celé zbourat a předělat do modernějšího hávu,“ nastínil ředitel Kvaček s tím, že do některých budov zatéká střechou. Třeba do staveb, kde je serverovna nebo operační sály.
Nemocnice Na Bulovce byla otevřena za první republiky, nejstarší část areálu je právě z tohoto období. Novější část, která je v majetku státu, vznikla v období od konce 70. let až do začátku 90. let. „Žádná z centrálních budov nikdy neprošla žádnou generální rekonstrukcí a budovy už jsou, řekněme, na hranici životnosti,“ dodal ředitel Bulovky.
Se státem se nedohodl zatím nikdo z politiků. Ani z jedné partaje
Každý primátor řešil problém po svém. Například Bohuslav Svoboda (ODS) chtěl, aby celou nemocnici vlastnilo a provozovalo město. „My jsme se snažili o ta jednání proto, protože Praha je snad jediné velkoměsto nebo hlavní město, které nemá svoji nemocnici. A v situacích, které jsou složité, Praha nemá žádnou možnost, jak zajišťovat péči o své občany,“ uvedl exprimátor Svoboda.
Jednání ale byla neúspěšná. „To považuji za můj neúspěch v té funkci,“ dodal Svoboda s tím, že nikdo z nástupců už téma znovu neotevřel.
Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) zase chtěla pravý opak. Nemocnici nabízela ministerstvu zdravotnictví výměnou za Kongresové centrum. Skončilo to ale podle ní na „nevůli státu“.
„Nechtěli se o tom moc bavit a říkali, alespoň neoficiálně, že další nemocnice by byla zase další zátěž, takže to nechají tak, jak to je,“ uvedla Krnáčová.
Ta Prahu vedla čtyři roky. Jednala při tom s předsedou vlastního hnutí Andrejem Babišem, podle ní ale nebyla vůle na straně státu. „Když druhá strana nechce, tak já se nemůžu postavit na hlavu. Jednání probíhala liknavě, to byla možná asi taková stopadesátá priorita pro ministerstvo financí,“ dodala Krnáčová.
Rekonstrukce měla začít letos. Ale nezačne
V loňském a letošním roce měly probíhat velké rekonstrukce. Opravit se měla chirurgická klinika, kanalizace, čistička odpadních vod. Neuskutečnila se ale žádná.
„Poslední projekt je čerstvý, několik let starý, už na něj dokonce byly vyčleněny prostředky v rozpočtu, ale magistrátem byl zastaven. Kvůli tomu, že do těch budov nechce investovat,“ uvedl ředitel.
„Když jsme začali jednat s novým vedením Prahy, tak jsme chtěli nějaký desetiletý plán, chtěli jsme to směřovat někam do stovek milionů ročně investic, to se bohužel nepodařilo,“ dodal.
Co s nemocnicí bude, řeší magistrát a vláda. Chvíli se mluví o tom, že by Bulovku nahradila nová nemocnice v Letňanech, chvíli zase převládá názor, že Bulovka musí zůstat.
„Je nám jasné, že když během pěti, deseti let nedojde k nějaké radikální rekonstrukci budov, dojdou ke konci své životnosti a dostaneme se jako nemocnice do slepé uličky,“ dodal k situaci ředitel Kvaček.
Celkově za posledních dvacet let stát a město investovaly do Nemocnice Na Bulovce zhruba miliardu a 700 milionů. Ostatní velké pražské nemocnice získaly investice v podobných sumách. Jediná Nemocnice Motol rekonstruovala své objekty za více než šest miliard.
Bulovce se nevyhnuly ani korupční kauzy a manipulace se zakázkami. Aktuálně policie vyšetřuje dva bývalé ředitele nemocnice i podnikatele ve zdravotnictví Tomáše Horáčka či bývalého náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra. Podle policie se v nemocnici ovlivňovaly zakázky například na úklid či obnovu přístrojů.