Česko vydalo gruzínského občana Polada Omarova do Spojených států. V USA ho podezírají z nájemné vraždy či spiknutí a označují ho za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Muže ráno na Letišti Václava Havla v Praze převzala americká eskorta, sdělilo ministerstvo spravedlnosti. Proti vydání k trestnímu stíhání se Omarov neúspěšně bránil u soudů. Za jeho vydání poděkoval české vládě americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.
Česká policie zadržela Ázerbájdžánce s gruzínským občanstvím na začátku loňského roku, a to na základě mezinárodního zatykače. Od té doby byl ve vazbě. Koncem května rozhodl Městský soud v Praze o možnosti vydat Omarova do USA, ale také do Gruzie či Kazachstánu, které taktéž o vydání usilovaly. Přípustnost vydání do Spojených států odůvodnil soudce tím, že stíhání v zemi nemá politický charakter, muži tam navíc nehrozí trest smrti.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) rozhodl v červenci minulého roku o vydání Omarova do USA. Vydání do cizího státu povoluje právě ministr spravedlnosti, může tak ale učinit pouze v případě, že soudy vydání pravomocně povolí. „Ministr spravedlnosti povolil jeho vydání v červenci 2023, a to k trestnímu stíhání do Spojených států pro podezření ze spáchání trestných činů nájemné vraždy, spiknutí za účelem praní špinavých peněz a za páchání další závažné trestné činnosti, pro kterou je hledán orgány USA,“ připomněl resort.
Omarov se poté obrátil i na Ústavní soud, který ale jeho stížnosti odmítl. Vzhledem k tomu, že muž již vyčerpal všechny právní prostředky, kterými se bránil, mohlo ho Česko Američanům vydat.
„Jsme vděční naší protistraně z české vlády za toto vydání,“ uvedl v prohlášení americký ministr spravedlnosti Garland. Podle něj se podařilo naplnit slib, že před americkým soudem stane i Omarov, který byl jako jediný ze tří obžalovaných z pokusu o nájemnou vraždu na útěku mimo USA.
Omarovova americká kauza se týká údajného spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Americké ministerstvo spravedlnosti poukázalo, že aktivistka byla dlouho cílem útoků Íránu. Zatýkací rozkazy vydaly okresní soudy pro Jižní okrsek a Východní okrsek New Yorku. První ze soudů podezírá Omarova z trestných činů nájemná vražda, spiknutí za účelem spáchání nájemné vraždy a spiknutí za účelem praní špinavých peněz. Druhý pak z vydírání a vyděračského spiknutí, z nebezpečného vyhrožování a z trestného činu „držení, manipulace se střelnou zbraní a pálení z ní během násilného trestného činu“.
