Česko má program pomoci afghánským spolupracovníkům svých vojáků, kteří v zemi zůstali po stažení koaličních armád. V ČT to prohlásil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) s tím, že návrh nevylučuje ani poskytnutí azylu. Afgháncům, kteří spolupracovali se zahraničními jednotkami, hrozí smrtelné nebezpečí ze strany radikálů z Talibanu, již rychle postupují a ovládají čím dál větší afghánské území.
Jiné armády využily za dobu svého působení v Afghánistánu stovky až tisíce místních spolupracovníků, v případě českých jednotek jde podle Metnara o jednotlivce. „Program je připravený, vláda se jím zabývala s tím, že doladíme připomínky a formální záležitosti. Na nejbližší vládě se k němu vrátíme,“ avizoval v Událostech, komentářích ministr obrany.
Záměr ocenil člen poslaneckého výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL), podivuje se ale nad tím, že kabinet otálí. „Ostatní země konají, jsou rychlejší než my. Já jsem přesvědčený, že těm, kteří spolupracovali s českou armádou, bude pomoc nabídnuta a budou zachráněni. Osobně se pak budu vlády ptát, jestli v důsledku toho, že pomoc přichází později, někdo nezemřel,“ předeslal místopředseda lidovců.
Metnar trvá na tom, že není pozdě: „O situaci jsem mluvil před třemi týdny s afghánským velvyslancem v Praze, dnes (úterý) s naším velvyslancem v Kábulu. Situaci hodnotíme velmi často a tak, jak to tam je, za sebe říkám, není pozdě. Spolupráce si vážíme a spolupracovníkům pomůžeme,“ slibuje ministr obrany.
Účast v Afghánistánu byla nejdelší vojenská mise české armády (2002 až 2021), v zemi se vystřídalo na 11,5 tisíce vojáků, někteří tam sloužili opakovaně. Zahynulo při ní 14 českých vojáků.
USA počítají s desítkami tisíc lidí
Američané už evidují kolem dvaceti tisíc žádostí a do konce července hodlají převézt první část běženců na základu Fort Lee ve Virginii, kde budou čekat na vyřízení dokumentů. Spojené státy počítají s několika desítkami tisíc lidí. „Ministerstvo zahraničí připravuje přemístění těch Afghánců i s rodinami, kteří o to mají zájem a jsou pro takový krok způsobilí. Jako další krok musí projít procedurou schválení speciálních imigračních víz,“ vysvětlil mluvčí americké diplomacie Ned Price.
Británie už přijala některé afghánské tlumočníky svých vojáků. Britské ministerstvo obrany uvádí, že už v této souvislosti poskytlo pomoc více než 2000 Afgháncům a jejich rodinným příslušníkům. V červnu také oznámilo rozšíření programu na podporu imigrace Afghánců. „Při tom, jak stahujeme naše ozbrojené síly, je jedině správně, abychom urychlili přesídlení těch, kdo by se mohli stát terčem odplaty,“ řekl tehdy ministr obrany Ben Wallace.
Ve Francii obdrželo vízum 270 z asi 800 Afghánců, které francouzská armáda mezi lety 2001 a 2014 zaměstnávala. V posledních letech jsou ale žádosti o povolení k pobytu zamítány.
V Německu vláda nedávno oznámila, že o vízum se mohou ucházet Afghánci, kteří pro německou armádu pracovali po roce 2013. Dříve se tato možnost týkala pouze posledních dvou let. BBC ovšem podotýká, že každá ze žádostí je posuzována samostatně a že jejich zpracovávání je pomalé. Další země jako Nizozemsko nebo Austrálie jsou zase kritizovány za dlouhé formuláře, v nichž musí Afghánci složitě prokazovat, že jim ve vlast hrozí nebezpečí.
Taliban chce novou vládu
Afghánské hnutí Taliban v poslední době postupuje a ovládá značnou část země, včetně důležitých hraničních přechodů s Pákistánem, Tádžikistánem a Turkmenistánem. Povstalci se netají tím, že chtějí pád současného režimu v čele s prezidentem Ašrafem Gháním.
„Afghánská vláda nechce jednání, ale to, abychom se vzdali. Říkají, přijďte, budeme mít příměří a my budeme vládnout tak jako dřív. To ale není realistický a pragmatický přístup. Je třeba, aby si Afghánci odsouhlasili novou vládu, která tu současnou nahradí a bude akceptovatelná pro všechny,“ nechal se slyšet mluvčí islamistů z Talibanu a vyjednavač Suhail Šahín.
Povstalci zároveň tvrdí, že nebudou postupovat s takovou tvrdostí a zavádět středověké metody jako při svém prvním nástupu v devadesátých letech. Garance slibuje Taliban právě i bývalým spolupracovníkům koaličních sil, ti jim ale vesměs nevěří.
Jak to vidí poslanci
Poslanec Leo Luzar (KSČM) řekl, že si česká vláda musí odpovědět na základní otázku: Vnímá nás afghánský lid jako mírotvůrce, nebo jako okupanty? Jestli platí první verze, tak ti, kteří nám pomáhali, jistě po našem odchodu získají dobré pozice v rámci afghánské administrativy, založí „nějakého afghánského Člověk v tísni“ a budou pracovat na obnově své země.
Jestli nás vnímá jako okupanty, „tak oni samozřejmě kolaborovali s okupanty a mají oprávněnou obavu, že mohou být postihováni afghánským lidem,“ řekl Luzar. Dodal, že jestliže si připustíme, že jsme tam byli v roli okupantů a afghánský lid bude tyto lidi, kteří nám pomáhali trestat, „tak je naší povinností se o ně postarat“. Pomoc by se měla týkat i jejich širší rodiny.
Poslanec Jan Lipavský (Piráti) souhlasil, že Česko jim má pomoci, ale „rozhodně se neshodujeme na východiscích, nebyli jsme v roli okupanta v Afghánistánu.“ To považuje za naprosto absurdní interpretaci, protože jsme spolupracovali s afghánskou vládou i s posvěcením OSN. Věří, že vláda celou záležitost rychle vyřeší. Pod tím si osobně představuje buď přidělení finančního obnosu, který bude dostatečný k tomu, aby se ta rodina mohla přesídlit do jiné, dostatečné bezpečné země. Nebo se postarat o jejich integraci do české společnosti.
Luzar věří, že všichni dotyční už jsou dávno prověřeni českými bezpečnostními službami. Podle jeho informací měli tito překladatelé zájem právě o Českou republiku, ne třeba o USA či Německo, a bylo jim to údajně slíbeno. To by se pak mělo splnit. Využiti by mohli být například pro české ambasády, tedy v diplomatických službách.
Iniciativa vyzvala k neprodlenému řešení
Veteráni, vojáci, organizace prosazující ochranu lidských práv a řada osobností veřejného života vyzvali ve středu otevřeným dopisem vládu, aby neprodleně spustila program na přesun afghánských spolupracovníků české armády z Afghánistánu. Uvedla to Iniciativa nazvaná Zachraňte tlumočníky. Kabinet projednávání materiálu v pondělí přerušil, podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) by se k němu měl po zapracování připomínek vrátit na příštím zasedání, nejspíše na mimořádném zasedání v pátek. Jednání probíhá v utajovaném režimu.
Otevřený dopis podepsali mimo jiné někdejší mluvčí Charty 77 Dana Němcová, biskup Václav Malý, rabín Karol Sidon či herci Iva Janžurová, Jiří Suchý a Ondřej Vetchý a režisér Václav Marhoul. Připojili se rovněž vojáci, veteráni a organizace podporující veterány a cizince či Amnesty International.
