Česko v loňském roce snížilo závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem (LNG) ze zámoří. Po úterní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.
Česko loni snížilo závislost na ruském plynu na čtyři procenta
3 minuty
Události: Česko loni snížilo závislost na ruském plynu na čtyři procenta
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude resort pokračovat k krocích, které by měly dál snížit dovoz energetických surovin z Ruska. V této souvislosti připomněl, že Česko má v nizozemském terminálu LNG rezervovány zhruba tři miliardy metrů krychlových plynu, což by při současné spotřebě vystačilo asi na čtyřicet procent spotřeby.
Kromě toho má stát opci na další miliardu metrů krychlových plynu, zatím ji však nevyužilo, protože chce své zdroje co nejvíce diverzifikovat. Do budoucna by ovšem LNG mohlo podle Síkely tvořit i více než polovinu tuzemské spotřeby. S tím souvisí i snaha o úplné omezení dovozu plynu z Ruska. Úplné energetické nezávislosti na Rusku by Česko podle ministra mohlo dosáhnout v roce 2024.
V tuzemských zásobnících je v současnosti přes 2,6 miliardy metrů krychlových plynu, což znamená jejich naplněnost ze 74 procent, jak také v úterý připomněl Fiala. To je podle premiéra pro toto období ve srovnání s předchozími roky dosud nejvyšší stav.
Stát chce rovněž omezit závislost na ruské ropě. V současné době do země proudí asi polovina zásob ropy z ruského ropovodu Družba, druhá polovina zásob teče ropovodem IKL z Německa, který je napojen na ropovod TAL z Itálie. Do budoucna chce Síkela ruskou část nahradit navýšením dodávek ropy z ropovodů IKL, respektive TAL.
