Nevyužité peníze z operačních evropských programů by mohlo Česko použít na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Vyplývá to z návrhu, s nímž do země přijel generální ředitel pro zaměstnanost Evropské komise Joost Korte. Návrh počítá s 40 eury (974 Kč) týdně na jednoho uprchlíka po dobu tří měsíců. Počet víz, které Česko udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, překročil 250 tisíc, ve čtvrtek jich vnitro vydalo téměř tři tisíce. Počet udělených víz za účelem dočasné ochrany postupně klesá.
Česko by mohlo dostat na pomoc uprchlíkům evropské peníze, počet udělovaných víz postupně klesá
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Joost Korte do Prahy přijel, aby se seznámil s potřebami uprchlíků. Ocenil práci dobrovolníků a systém, kterým Česko uprchlíky přijímá. S návrhem podpory Evropské unie zemím, do nichž uprchlíci míří, seznámil v pátek náměstkyni ministra práce a sociálních věcí Martinu Štěpánkovou.
„Změny, se kterými EK přichází, a flexibilita se týkají zejména stávajícího programového období. Finanční prostředky jsou ale v drtivé většině již vyčerpány,“ řekla Štěpánková s tím, že je třeba hledat i nové zdroje.
Z dosavadních peněz ministerstvo plánuje například umožnit vznik tří tisíc míst v dětských skupinách. „Ale to se bavíme už o zbytkových penězích. Takže pro nás by bylo 40 eur na týden přínosné, na druhou stranu budeme obtížně hledat zdroje, ze kterých bychom k tomu mohli prostředky vzít a do terénu poslat,“ uvedla. Bez dodatečných zdrojů podle ní bude situaci „velmi obtížné zvládnout“.
Operační program, s nímž nakládá ministerstvo práce a sociálních věcí, měl rozpočet 60 miliard korun, rozběhl se už v letech 2013 a 2014. V novém programovacím období má dosáhnout zhruba 40 miliard korun na projekty, které mají skončit až v roce 2030.
„Nemůžeme ty zdroje vyčerpat okamžitě. Navíc, když se bavíme o nákladech spojených s uprchlickou krizí, tak se bavíme o miliardách, dovolím si říci i o desítkách miliard, takže dodatečné zdroje pro stát budou potřeba,“ uvedla Štěpánková. Věří tomu, že se nakonec najdou, pomoc by podle ní mohlo i zpětné proplácení nákladů vynaložených ze státního rozpočtu.
Vydáno bylo více než 250 tisíc víz
Celkový počet víz, které Česko udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině, překročil 250 tisíc. Na cizinecké policii se od počátku války nahlásilo přes 139 tisíc lidí. Na policii se musí lidé ohlásit do 30 dní po příjezdu do Česka, děti do 15 let se nahlašovat nemusí. Mezi uprchlíky je jich více než třetina.
Počet víz pro uprchlíky z Ukrajiny
Počet nových žádostí postupně klesá. Ve čtvrtek ministerstvo vnitra vydalo 2909 víz. Pokles počtu uprchlíků zaznamenávají i v Asistenčním středisku pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru v Praze. Ve čtvrtek zde bylo odbaveno 860 lidí, zatímco ve středu bylo odbavených 870 a v úterý 982. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájené 24. února už pražské středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, odbavilo více než 62 tisíc lidí.
Německo povolilo vývoz obrněnců z Česka na Ukrajinu
Německá vláda schválila v pátek prodej 56 obrněných vozidel typu PbV-501 z Česka na Ukrajinu. Obrněnci původně patřily armádě socialistické NDR, nyní je vlastní česká firma. Informaci potvrdilo ČTK německé ministerstvo obrany. Německý server listu Die Welt píše o 58 bojových vozidel pěchoty. Obrněnci by měly na Ukrajinu dorazit během několika týdnů, je třeba je připravit.
Ministerstvo zahraničí vyzvalo ruské diplomaty, aby „rozpoznali zlo“
Ministerstvo zahraničí v pátek vyzvalo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině ruské diplomaty, aby nesloužili tamnímu režimu. Rusko bude podle české diplomacie po válce čelit následkům apokalyptické destrukce svého suverénního souseda. Úřad výzvu zveřejnil v anglickém a ruském jazyce.
Diplomaté podle úřadu zastupují stát a propůjčují své tváře a mysl službě své zemi. „Ne vždy souhlasíme s politikou nebo postoji, které musíme bránit. Nicméně musí existovat limity,“ dodal resort. Mnozí z ruských diplomatů podle něj přišli na to, že byli svým vedením povedeni, protože slouží v zemích se svobodnými a nezávislými médii a mají přístup k informacím bez propagandy. Přesto zůstávají jeho představiteli.
„Kolegové, prosíme ty z vás, kteří mají svědomí a kteří si udržují schopnost rozpoznat zlo: opusťte tento kruh spolupachatelů. Vyzýváme vás, lidi s morálkou a dobrým srdcem, prosím, opusťte tuto potápějící se loď, která jen přitahuje hněv svobodymilovných lidí na celém světě,“ uzavřelo ministerstvo výzvu.
Zdravotní pojišťovny řeší náklady na péči o uprchlíky
Začaly debaty o tom, co si příští rok bude moct dovolit zdravotnictví a na jakou péči bude víc peněz. Celkové příjmy veřejného pojištění se odhadují na 430 miliard korun. Resort zdravotnictví počítá s automatickou valorizací státních plateb za děti nebo důchodce. Zdravotní pojišťovny do svých propočtů zahrnují i ukrajinské uprchlíky.
Stát by za ně mohl v letošním roce zaplatit téměř šest a půl miliardy korun. V příštím pak jen o něco nižší částku. Jasné zatím není, jak vysoké budou naopak náklady na péči. „Rozměr problémů uprchlíků bude řádově maximálně v jednotkách miliard, zatímco vícenáklady na covid jsou zatím každoročně v desítkách miliard,“ podotýká prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.
Události: Zdravotní pojišťovny řeší náklady na péči (zdroj: ČT24)