Češi unesení v Libanonu nemají nárok na odškodné 40 milionů korun. Soud zamítl jejich žalobu, v níž tvrdili, že stát v jejich kauze selhal a mohl únosu zabránit. Případem se zabýval Obvodní soud pro Prahu 1. Čtyři z pěti Čechů, kteří byli uneseni v roce 2015, požadovali po ministerstvech financí, vnitra, zahraničí a spravedlnosti odškodné 40 milionů korun. O peníze se chtěli soudit poté, co u těchto státních institucí neuspěli. Celé jednání trvalo zhruba půl hodiny. Rozsudek není pravomocný.
Češi unesení v Libanonu nemají nárok na odškodné. Po státu chtěli 40 milionů
Češi unesení v Libanonu nemají nárok na odškodné 40 milionů (zdroj: ČT24)
Žalobu podali překladatel Adam Homsi, advokát Jan Švarc a novináři Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň. Pátý unesený - vojenský zpravodajec Martin Psík odškodnění po státu nepožadoval.
Soudkyně Edita Votočková ale žalobu zamítla. Odůvodnila to tím, že v případu neshledala žádné pochybení státních orgánů. „Tvrzení žalobců jsou spekulacemi, jejichž opakem by mohla být spekulace, že to byli právě oni, kdo svojí cestou dostali Českou republiku do situace, že mohla být vydírána,“ uvedla soudkyně.
Muži tvrdí, že kdyby tajné služby lépe spolupracovaly, nemusel se incident stát. Civilní rozvědka podle nich měla informaci, že se plánuje odveta za zatčení libanonského agenta Alího Fajáda, který byl tou dobou v české vazbě a o jehož vydání požádaly Česko Spojené státy.
Reportéři Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň, tlumočník a překladatel Adam Homsi a advokát Jan Švarc na chodbě Obvodního soudu pro Prahu 1 (zleva).
Švarc po rozsudku uvedl, že podobné rozhodnutí očekával. Proti verdiktu zřejmě podají odvolání, i když nepředpokládají úspěch. „Hlavně chceme zjistit, jak to bylo, to byl hlavní důvod žaloby. Je nepochybné, že se na tom stát podílel,“ tvrdí.
Do akce se podle něj zapojily tajné služby, které k tomu musely mít souhlas vlády. Odhalit to podle něj mohly výslechy tehdejších ministrů nebo šéfů tajných služeb, které ale soudkyně odmítla provádět s odvoláním na hospodárnost a délku řízení.
Podle Homsiho soudkyně jednala dle svého uvážení, pravomocí a informací, které měla k dispozici: „Když to řekneme laicky, tak měla svázané ruce.“ Dodal, že mu únos převrátil život „vzhůru nohama“. „Chvíli to trvalo než jsem se dostal do normálu, ale funguju dál, tak je snad všechno na dobré cestě,“ dodal. Zmínil, že se mu občas vracejí vzpomínky na únos a občas se mu o tom zdá. „Poznamenalo to hlavně moji rodinu,“ uzavřel.
Pětice Čechů zmizela v Libanonu v červenci 2015, propuštěni byli v únoru 2016. V zajetí tak byli 199 dní. V den jejich návratu do vlasti byl z české vazby propuštěn Fajád.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) krátce poté médiím potvrdil, že podmínkou propuštění unesené pětice bylo to, aby Česko Fajáda nevydalo do USA. Americké velvyslanectví tehdy rozhodnutí ostře kritizovalo.
Spojené státy chtěly Fajáda kvůli podezření, že spolupracoval s teroristy. Čeští policisté ho zadrželi v dubnu 2014 spolu s Chálidem Marabím a Faouzim Jaberem. Podle USA muži chtěli prodat kokain a zbraně agentům amerického Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami, kteří předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC. Libanonský soud Fajáda později osvobodil a jeho stopa se ztratila.
Návštěva ministra v cele
Kolem únosu i propuštění Fajáda je celá řada otazníků. Česká strana nejprve nebyla ve vyjednávání o propuštění příliš úspěšná. Tajné služby se přely a spolupráce vázla. Později se objevila informace, že Fajáda ve vězení navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a nechal ho zavolat i ze svého mobilního telefonu.
Ve vězení s ním byl i jeho bratr arabista Petr Pelikán, který výměnu nakonec vyjednal. Do vyjednávání se zapojil v době, kdy se české diplomacii nedařilo. Arabista svou roli v případu nepopřel, ale bagatelizoval ji.
Únos Čechů prověřovala i tuzemská policie, která případ odložila. Podle reportéra Českého rozhlasu Janka Kroupy panuje podezření, že únos mohl pomáhat organizovat sám Fajád, který nechtěl být vydaný do USA.
Jedním z unesených byl i Fajádův advokát Švarc. Ten takové teorie popírá. Reportérům ČT už dříve řekl, že do Libanonu jel proto, aby prokázal význam Fajáda coby důležitého informačního zdroje pro české tajné služby a zabránil tak jeho vydání do USA.
Z toho důvodu jel do Libanonu i příslušník Vojenského zpravodajství Martin Psík. Měl se zde snažit získat informace o českém kuchaři Pavlu Hrůzovi, který byl na jaře roku 2015 unesený v Libyi. Loni na podzim se objevily informace, že Hrůza je zřejmě mrtvý. Podle libyjských vyšetřovatelů ho spolu s dalšími rukojmími zabili islamisté.
Jihočeské reportéry Kofroně a Dobeše k cestě do Libanonu nalákal příslib exkluzivních reportáží z uprchlických táborů a dokonce rozhovoru s prezidentem Sýrie Asadem. Kofroň nyní doufal, že žaloba povede k získání informací, kdo za únosem stojí.
„Profesionálně nás zajalo vycvičené komando, celá akce měla systém, nebyla to pouhá náhoda a nebyl to únos kvůli penězům. Všechno bylo do detailu připravené,“ řekl už dříve. „Opravdu to nebyla banda Pepíků, kteří někde sebrali kalašnikovy. Byla to skupina, která věděla, co dělá a proč to dělá. Ovšem co to bylo za skupinu, to nám asi do smrti zůstane utajeno,“ tvrdí i Dobeš.