Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání bývalého náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Rostislava Pilce, který vedl spor o odškodnění s Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ). Domáhal se náhrady 329 058 korun. O peníze prý přišel kvůli tomu, že mu úřad nezákonně odebral bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, a tak musel opustit funkci na Hradě.
Bývalý šéf hradní vojenské kanceláře Pilc neuspěl ve sporu s NBÚ o peníze
Justice Pilcův nárok na odškodnění zamítla s vysvětlením, že ve funkci skončil na vlastní žádost, a tak se přerušila příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a způsobenou škodou. Pilc argumentoval tím, že šlo o otázku cti, pokud by neodešel sám, čekalo by jej potupné odvolání.
Podle Nejvyššího soudu je čest bezesporu hodnotou, která zasluhuje ochranu, nelze však přehlédnout, že „stupeň dehonestace plynoucí ze samotného odvolání, byť prezidentem republiky, je spíše nízký.“
Pokud se jedná o dovolatele v pozici vysoce postaveného vojáka z povolání, z nějž plyne individuální vyšší zájem na zachování cti, lze (na stranu druhou) připomenout, že od osoby v dovolatelově tehdejším postavení lze stejně tak očekávat vysokou osobní odolnost, schopnost a odhodlání hájit svůj postoj i při nepříznivém vývoji situace.
Soud tak ponechal rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 a Městského soudu v Praze beze změn.
Pilc byl v minulosti vojenským přidělencem v Rusku, řadu let také působil jako zpravodajec. V červnu 2013 byl pověřen vedením Vojenského zpravodajství poté, co byl tehdejší ředitel Milan Kovanda obviněn v kauze kolem Jany Nečasové (dříve Nagyové). Později Pilc přešel na Hrad. Za následnou ztrátou prověrky mohly být podle dřívějších informací některých médií právě spory ve zpravodajství a Pilcovo svědectví na policii.
Částka požadovaná v žalobě o náhradu škody představovala rozdíl mezi platem, který by Pilcovi náležel jako řediteli kanceláře v letech 2016 až 2018, a vyplacenou výsluhou. Prověrku později získal Pilc zpět.