Z luxusních kuchyní přesídlil do nemocniční. Byl to šok, ale beru to jako misi, říká šéfkuchař

8 minut
Události, komentáře: Nikolas Kratěna
Zdroj: ČT24

Nikolas Kratěna pracoval v luxusních restauracích, například v síti Ambiente, v hotelu Hilton nebo Kobe, založil si vlastní podnik, ale v době covidu potřeboval práci a našel ji v nymburské nemocnici. Zůstal tam a připravuje jídla, která dokážou pacienty překvapit. „Strava v nemocnicích se lepší, jsou tam už kuchaři, kteří mají zájem,“ uvedl v pořadu Události, komentáře Kratěna.

„Byl to šok. Já jsem to tam vnímal jako misi, něco změnit, a řekl jsem si, že buď to dokážu, anebo půjdu pryč,“ vzpomíná Kratěna na začátky v nymburské nemocnici. Tam se do té doby vařilo jinak, hodně z instantních přísad. Podotkl, že vždy je to o vedení a pokud má zájem a vidí přidanou hodnotu, jde všechno.

„Určitě se to mění. Já vnímám, že v nemocnicích už jsou kuchaři, kteří mají zájem a to vedení je zaplatí,“ podotkl s tím, že strava v nemocnicích se lepší. Sám se podle svých slov snaží neustále vymýšlet nová jídla, případně speciality. Zmínil také, že někteří pacienti nejsou na taková jídla zvyklí a mohou je odmítat.

„Člověk, kterému je šedesát let a je zvyklý jíst jen guláš, tak to nejí, nevěří tomu,“ podotýká. Občas se ale naopak podle něj stane, že pacient od něj požaduje recept na určité jídlo. „Já mám z toho radost a nemám problém jim ho dát.“

Oproti restauraci je to ale podle něj odlišné, protože v takovém podniku kuchař řeší maximálně bezlepkovou dietu, nebo intoleranci na laktózu. „U nás máme dvanáct různých diet, které musíme dodržovat a být připraveni každé jídlo, co vaříme, uvařit ve dvanácti různých dietních variantách, takže je to úplně něco jiného,“ dodal.

K vaření v nymburské nemocnici se dostal náhodou. „Kvůli covidu mi zkrachovala restaurace, tak jsem si hledal práci, bydlím kousek od Nymburka, takže jsem to šel zkusit tam s vidinou stability a čisté hlavy,“ vzpomíná.

Sám nové kuchaře nalákal na stabilitu zaměstnání. „Nemusejí dělat žádné brutální přesčasy, u nás neexistují šestnáctihodinové směny, a také to, že se můžou rozvíjet a platy u nás jsou srovnatelné s prací v restauraci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 31 mminutami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 1 hhodinou

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 1 hhodinou

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 8 hhodinami

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
před 9 hhodinami

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
před 10 hhodinami

V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.
před 10 hhodinami

Děláme vše pro to, aby se slintavka a kulhavka do Česka nedostaly, shodli se hejtmani

Věřím, že opatření, která přijali zemědělci před svými farmami, udělají všechno pro to, aby se nákaza do České republiky nedostala, řekl v pátečních Událostech, komentářích hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku. Stejně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který zmínil, že v případě výskytu má stát automatické programy, které chovatelům nahradí škody. Oba apelovali, aby lidé nekupovali tepelně neopracované produkty z dotčených zemí.
před 13 hhodinami
Načítání...