Budu se dál snažit co nejlépe reprezentovat svou vlast, řekla Navrátilová po převzetí senátní medaile

Nahrávám video

Martina Navrátilová převzala stříbrnou medaili předsedy Senátu – ocenění udělované druhým nejvyšším ústavním činitelem osobnostem českým i světovým. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůraznil, že je to vyznamenání nejen za sportovní výkony mnohonásobné grandslamové vítězky, ale také za její osobní postoje. Ačkoli Navrátilová po převzetí vyznamenání žertovala, že je zvyklá na zlaté medaile, ujistila, že si ocenění váží.

Martina Navrátilová je jednou z nejúspěšnějších tenistek historie, ale je také aktivistkou propagující práva sexuálních menšin, a jak zdůraznil Miloš Vystrčil, vyznamenání jí udělil za oboje.

„Není to zdaleka jenom za její tenisovou kariéru, ale za její celoživotní postoj, který se týká toho, jakým způsobem pomáhala nejzranitelnějším, těm, kteří jsou slabší a potřebují pomoci. Je to i za to, jakým způsobem se postavila k tomu, když se zjistilo, že je člověkem, který je jinak sexuálně orientovaný než ostatní. Svým otevřeným postojem pomáhala spoustě dalších, kteří měli obdobné problémy, ale nedokázali je otevřeně vyjádřit,“ řekl Vystrčil.

Sama Navrátilová připustila, že poté, co se dozvěděla, že ji chce předseda české horní parlamentní komory vyznamenat, teprve začala zjišťovat, co stříbrná medaile předsedy Senátu je. V děkovné řeči žertem poznamenala, že je „zvyklá na zlatou“, ujistila však, že si ocenění váží. „Jsem za tu medaili ráda a přijímám ji s pokorou. Budu se snažit dál reprezentovat svou vlast, jak nejlépe to půjde,“ zdůraznila.

Na vyznamenání Martiny Navrátilové se přišli do hlavního sálu Senátu podívat nejen politici a její rodina, ale i sportovní kolegové jako Jan Kodeš nebo Helena Suková – a na závěr ceremoniálu jí diváci tleskali vestoje.

„Člověk dělá každý den, co může. A někdy za to pak dostane stříbrnou medaili. Ale bylo to pro mě něco zvláštního – když jsem sem přišla a všichni tleskali,“ ohlédla se potom za slavností, jejíž byla jedinou hvězdou. Předseda Senátu totiž zpravidla uděluje medaile v Den české státnosti 28. září. Výjimky dělá hlavně tehdy, když chce vyznamenat některou zahraniční osobnost, která je právě na návštěvě v Česku.

A to se stalo i v případě Martiny Navrátilové, která žije v New Yorku. Zůstala tam po US Open v roce 1975, požádala o americké občanství a komunistický režim ji připravil o to československé. Občankou České republiky se znovu stala až v roce 2008. 

I po převzetí ocenění v Senátu na svůj odchod z Československa vzpomněla. „Hodně se mě ptají, jestli něčeho lituji. Jedinou lítost mám, že jsem ten krok musela udělat. Tenis mi udělal krásný život, ale také mi něco zničil tím, že jsem utekla. Člověk si neuvědomuje, jak to dopadne s ostatními lidmi v okolí. Sestra trpěla hodně, o rodičích ani nebudu mluvit,“ řekla.

Podotkla však, že nyní se do rodné země ráda vrací. „Sestra tady žije v Řevnicích, takže jezdím do Řevnic. Hlavně si musím dávat bacha na postavu, protože vždycky jím víc, než mám,“ připustila.

Je přesvědčena, že dnešní české děti mají větší příležitost prosadit se, než měli její vrstevníci – zvláště ve sportu. „Víc lidí, hlavně dětí, má příležitost sportovat, dostat se na špičku a vítězit. (…) Vždy to může být lepší, ale je to mnohem lepší, než bývalo za mých časů. Teď alespoň z Česka nemusí žádné děti utíkat,“ srovnala.

Martina Navrátilová vstoupila do světa profesionálního tenisu počátkem sedmdesátých let jako československá reprezentantka. První velký titul získala v roce 1974 v Orlandu a v následujícím roce hrála ve dvou grandslamových finále ve dvouhře – v Melbourne a Paříži. Na US Open sice skončila v semifinále, ale bylo to její poslední vystoupení pod československou vlajkou. V New Yorku zůstala, požádala o americké občanství, a přestože jej získala až po několika letech (1981), jako držitelka zelené karty mohla již za měsíc reprezentovat Spojené státy.

Premiérový grandslamový titul ve dvouhře vybojovala v roce 1978 ve Wimbledonu po třísetové bitvě se svou největší soupeřkou Chris Evertovou. Současně se poprvé dostala do čela tenisového žebříčku. Světovou jedničkou byla v součtu 332 týdnů, v tomto ohledu je druhou nejúspěšnější tenistkou historie po Steffi Grafové. Poslední grandslamový titul získala v roce 1990 ve Wimbledonu, o čtyři roky později profesionální kariéru ukončila, ale nakonec se ukázalo, že to platí jen pro dvouhru. Později se vrátila jako deblistka a až v roce 2006 skončila definitivně.

V roce 1981 učinila Martina Navrátilová coming out. V novinovém rozhovoru řekla, že má bisexuální orientaci, později se přihlásila k lesbické orientaci. Podobný krok učinila jako jedna z prvních osobností a později vzpomínala, že to mohl být problém pro to, aby získala americké občanství. Svým krokem ale inspirovala, sama také vystupovala na ochranu práv homosexuálů, ale také znevýhodněných dětí či zvířat.

Navrátilová si v roce 2014 vzala svou dlouholetou partnerku Julii Lemigovovou, s níž vychovává její dvě dcery. V té době měla za sebou léčbu rakoviny prsu, kterou jí lékaři diagnostikovali v roce 2010, ale loni na podzim jí diagnostikovali rakovinu hrtanu a vrátilo se i onemocnění prsu. Letos v březnu nicméně oznámila, že se podařilo oba nádory vyléčit.

Martina Navrátilová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 13 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Reakce Dvořáka zatím není známa.
18:50Aktualizovánopřed 17 mminutami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 58 mminutami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 9 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.