Pavel Blažek (ODS) uvedl po pondělní schůzce s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou, že jakožto ministr spravedlnosti v žádném případě neobstruuje jmenování soudních funkcionářů. Zároveň zmínil další argumenty, proč nejmenuje soudce Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. O novém kandidátovi bude jednat s předsedou tohoto soudu Milanem Čečotkou.
Blažek odmítl, že obstruuje jmenování soudců. Na nejmenování Novotného trvá
Schůzka Blažka s Vávrou byla reakcí na ostrou kritiku, kterou se Soudcovská unie ohradila proti ministrovým důvodům pro nejmenování Novotného. Stavovská organizace minulý týden zdůraznila, že ministr není oprávněný ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce.
„Podle mého je zcela vyloučeno, aby nejmenování jediného funkcionáře jakkoliv ohrozilo nezávislost justice,“ prohlásil v pondělí Blažek s tím, že neustavení Novotného do funkce místopředsedy brněnského soudu pro trestní úsek rozhodně nebude mít vliv na žádné kauzy.
„Za osm měsíců, co jsem ve funkci, jsem se soudci jednal vždy korektně a mnoha jejich žádostem jsem vyhověl,“ podotkl Blažek, který je profesí advokát. Zrekapituloval, že za jeho současného působení bylo jmenováno 46 nových soudců a 36 státních zástupců. Soudních funkcionářů jmenoval 30, funkcionářů v soustavě státního zastupitelství 15.
Domluva na lepší komunikaci
Blažkovo ministerstvo o Novotném dříve uvedlo, že se v rámci svého nezákonného rozhodování v trestních kauzách podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši zhruba 3,9 milionu korun. Ministr v pondělí doplnil, že Novotný dostal v roce 2020 výtku od předsedy soudu za to, že za 19 měsíců nevyhotovil písemné odůvodnění rozsudku. Ve výtce stálo, že Novotný „si musel být nepochybně vědom, že porušuje trestní řád“, a že „není schopen či nechce rozpoznat závažnost a prioritu soudcovských povinností“.
„Již to ho samo o sobě diskvalifikuje jako kandidáta na místopředsedu krajského soudu. Podle mě tak není soudce Novotný vhodným kandidátem a odmítám za něj nést spoluodpovědnost,“ sdělil Blažek. Dodal, že kárnou žalobu na Novotného podat nemůže, protože všechny lhůty už uplynuly za bývalých ministrů.
Unie minulý týden označila původní odůvodnění ministerstva za „nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné“. Upozornila také, že ministr měl k dispozici hodnocení olomouckého vrchního soudu, podle nějž byla Novotného práce v posledních letech vysoce nadprůměrná.
„Jako Soudcovská unie jsme nikdy neměli ambici zasahovat do konkrétního personálního řízení. Je pravomocí a odpovědností ministra, aby takovému návrhu vyhověl, nebo nevyhověl,“ řekl v pondělí k věci Vávra, který na tiskovou konferenci přišel společně s Blažkem. Unie se podle Vávry ozvala proto, že spojovat konkrétní rozhodnutí soudce s tím, zda bude jmenován soudním funkcionářem, považuje za nešťastné.
S ministrem se v pondělí Vávra domluvil na lepší komunikaci do budoucna. Blažek řekl, že unii slíbil, že kdyby v budoucnu ohledně jmenování soudního funkcionáře nastala obdobná situace, projedná ji s ní předem. „Uznávám, že formulace, která byla řečena podle zákona 106 (o svobodném přístupu k informacím), nebyla nejšťastnější. Soudcovskou unii chápu, že se ozvala,“ uznal a dodal, že se z věci poučil.
Ministr Soudcovské unii minulý týden prostřednictvím médií vyčetl, že s výtkami se obrátila dříve na novináře než na něj. Na Twitteru také uvedl, že v jeho „zcela ústavním postupu“ ho podpořili kolegové z vlády, kteří podle něj v diskusi zároveň ostře zkritizovali související prohlášení Unie státních zástupců. Ta uvedla, že Blažkova argumentace může posilovat alibistické tendence v justici a ovlivňovat nezávislost soudců i státních zástupců.
„Státní zástupci jsou součástí moci výkonné, vůbec nemají postavení jako soudci. Někteří vládní kolegové – nikoliv já – se pozastavovali nad tím, jak se někdo, kdo je ústavně součástí jedné moci, může zastávat moci druhé,“ řekl k tomu Blažek s dovětkem, že Unie státních zástupců „nezastupuje zdaleka ani polovinu státních zástupců“.