Spolupráce s ČSSD a komunisty je pro členy hnutí ANO nejpřijatelnější z možných variant vládnutí. Ukázalo to vnitostranické referendum, kde členové ANO výrazně upřednostnili některou variantu spolupráce s levicí před vládou podporovanou kromě komunistů také hnutím SPD. Zda bude vláda na půdorysu, který načrtli členové ANO, možná, ukáže však až další vnitrostranické referendum. Obdobné hlasování straníků plánuje i ČSSD.
Vnitrostranické referendum mezi členy ANO mělo dát špičkám hnutí návod, s kým by měli především vyjednávat o novém kabinetu (ten současný, menšinový, vládne v demisi), a základní varianty byly dvě: ANO, ČSSD a komunisté, nebo ANO, SPD a komunisté.
Evenetuální spolupráce s levicí se pak rozdělila ještě na dvě podvarianty – buď pustit ČSSD do vlády a nechat se podpořit KSČM, nebo usilovat o menšinový kabinet podporovaný oběma levicovými partajemi.
Hlavní tužba ANO: Lidový dům s podporou komunistů
Hlas poslalo něco přes polovinu členů ANO – 1440 z 2800. Největší podporu získala verze koalice ANO plus ČSSD podporovaná hlasy KSČM, pro kterou se vyslovilo 38 procent hlasujících.
Menšinová vláda podporovaná levicovými stranami by se pak líbila 36 procentům členů ANO.
Pro spolupráci s SPD třetina členů, dvě třetiny proti referendu o EU
Část z těch, kteří upřednostňují levicovou spolupráci, by se ovšem nebránila ani menšinové vládě tolerované SPD a KSČM. Tato varianta získala 34procentní podporu.
Součástí vnitrostranického referenda byla navíc otázka, která se týkala jednoho z nejzásadnějších bodů, s nímž Svoboda a přímá demokracie přichází – tedy referenda obecného.
Členové ANO šedesátiprocentní většinou nechtějí, aby bylo možné v referendu hlasovat o zásadních otázkách týkajících se směřování Česka, jako je vystoupení z Evropské unie.
Vyjednávání je stále na začátku, vnitřní referendum čeká i ČSSD
Vyjednávání o spolupráci s ČSSD a KSČM se ovšem rozhodnutím členů ANO zdaleka nechýlí ke konci, naopak. Sociální demokraté budou sami rozhodovat po jednáních o spolupráci ve vnitrostranickém referendu.
Již na únorovém mimořádném sjezdu přitom dali delegáti ČSSD najevo, že by uvítali, kdyby ve vládě nebyla trestně stíhaná osoba. Policejnímu obvinění přitom čelí sám předseda ANO Andrej Babiš, který je zároveň jediným kandidátem hnutí na obsazení předsednického křesla v novém kabinetu.
To potvrdilo i referendum, ve kterém členové ANO odpovídali i na to, zda by přece jenom nebylo vhodné nominovat na premiéra někoho jiného. Výsledek je však nadmíru jasný. „Přes devadesát procent našich členů říká, že vláda bez Andreje Babiše ne,“ vyčíslil místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.
Komunisté, kteří zatím byli k ANO poměrně vstřícní, zase zařadili nižší rychlost – pokud ne zpátečku – kvůli sporu o Zdeňka Ondráčka. Tento poslanec KSČM a předrevoluční člen Pohotovostního pluku VB, který během tzv. Palachova týdne zasahoval proti protirežimním demonstrantům, byl v pátek zvolen předsedou sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Andrej Babiš však dal o víkendu najevo, že by byl pro Ondráčkovo odvolání z funkce.
Ondráček nakonec v úterý sám odstoupil, ale z úst předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa zaznělo: „Jestli se rozhodneme pro toleranci vlády, je na vážkách. A to nikoliv z důvodů programových, ale z důvodu věrohodnosti partnera.“ Komunisté by se měli o dalším postupu poradit v orgánech strany, které se sejdou 16. a 24. března.
ANO je levice, čte výsledek referenda ODS
Výsledky vnitřního referenda ANO a volbu spolupráce s levicí považují například občanští demokraté za projev konečného ukotvení Babišova hnutí na politickém spektru. „Vysílá to jasný signál: Hnutí má blízko k levici. Podle toho má program a podle toho se chová,“ shledal předseda ODS Petr Fiala.
Předseda SPD Tomio Okamura pak Babiše varoval, že pokud se rozhodne spolupracovat s ČSSD a KSČM namísto jeho hnutí, nebude mít tak stabilní vládu, jak si slibuje. ANO, KSČM a ČSSD mají v Poslanecké sněmovně dohromady 108 poslanců. Podle Okamury ale ve skutečnosti vystačí sotva na nejtěsnější stojedničkovou většinu.
„Sociální demokracie není schopna garantovat patnáct hlasů, víme to všichni. Počítal jsem to opakovaně, i s politiky dalších stran, a shodujeme se na čísle osm,“ řekl Tomio Okamura.
Sociální demokraté však ujišťují, že tak rozpolceni nejsou. Místopředseda strany Jiří Zimola připomněl, že po vyjednávání proběhne vnitrostranické referendum. Pokud v něm členové ČSSD schválí spolupráci, „bude to dostatečně silný impuls pro každého poslance“, konstatoval.
