Předvolební plán premiéra Andreje Babiše (ANO) z roku 2017 na digitalizaci státní správy se nedaří plnit. Portál občana funguje jako obyčejný rozcestník. Nepřišla ani očekávaná automatizace. Podle údajů Evropské komise patří Česko v oblasti digitalizace mezi nejhorší členské státy. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval Václav Crhonek.
Digitální revoluce v Česku za poslední čtyři roky neproběhla. Papírové formuláře existují dál. Některé sice lze vyplnit na internetu, jsou ale stejně složité jako ty papírové.
Podle zprávy Komise, která srovnává digitální služby státu občanům, skončilo Česko na dvaadvacátém místě ze sedmadvacítky unijních států.
„Česká republika si o dvě místa pohoršila a to jenom potvrzuje, že navzdory vynaloženým penězům výrazné zlepšení, které se očekává, nepřišlo,“ doplňuje mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Jana Gabrielová.
Babiš sliboval digitální revoluci již v roce 2017. „Mám takový sen. Je to fakt jednoduché a vůbec nechápu, že to nikoho nenapadlo. Strašné je, že stále vyplňujeme papírové formuláře,“ postěžoval si v předvolebním videu.
Digitalizace byla Babišovou prioritou i po volbách, dostala se i mezi první body programového prohlášení vlády. V plánu bylo, že lidé nebudou chodit na úřady a komunikaci s nimi vyřídí doma na počítači, který za ně řadu věcí udělá sám.
Důvodem špatné situace je podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) velké množství informačních systémů, jejichž propojení trvá dlouhou dobu.
„Nemůžeme čekat zázraky během čtrnácti dnů, ale pokrok tady je. (Koncepce Digitální Česko z roku 2018) je plněná tak, jak to umožní jednotlivé resorty a jak jsou ochotné spolupracovat,“ vysvětluje Hamáček.
„Většina ministerstev neplánovala digitalizovat vůbec nic a na letošní rok byly plánovány k digitalizaci zhruba dvě služby,“ objasňuje analytik z Rekonstrukce státu Ervín Hausvater.
Odborník na IT z organizace Česko.Digital Jakub Nešetřil přitom tvrdí, že Češi jsou na nové technologie zvyklí. „Tuzemská společnost je vlastně velmi pokroková a moderní. Stav veřejného prostoru a služby občanům tomu ale naprosto neodpovídá. Ten je skutečně někde z devatenáctého století.“
Ambiciózní Portál občana je pouhým rozcestníkem
Výkladní skříní digitalizace má být Portál občana. Jen přihlásit se do něj je obtížné. Takzvanou bankovní identitu podporuje jenom pět bank. K využití e-občanky je potřeba čtečka karet. Další možností je přihlášení přes mobilní klíč, k tomu je potřeba stáhnout aplikaci do telefonu a navštívit Czech Point.
V Portálu občana se lze podívat jen na dobu platnosti občanského průkazu a pasu a objednat si nový řidičák. Pokud chce uživatel podat například přehled o příjmech a výdajích pro živnostníky na České správě sociálního zabezpečení, je přesměrován na jinou internetovou stránku, která vypadá a funguje úplně jinak.
„Ostatní ministerstva na Portál občana kašlou, protože si jedou vlastní agendu. Je to takový plochý rozcestník,“ doplňuje Nešetřil.
Daňové přiznání se formulářů nezbavilo
Dalším projektem digitalizace českých úřadů je portál Moje daně. Premiér sliboval, že zruší všechny formuláře. Pokud se člověk dostane až k daňovému přiznání, zobrazí se mu klasický růžový formulář, který se v Česku vyplňuje roky.
„Od moderního a jednoduchého portálu pro správu daní bych čekal spíše, že samotný úřad bude mít informace od dalších úřadů a pro mě to bude pár jednoduchých kliknutí. Tohle z hlediska uživatelské zkušenosti není modernizace,“ tvrdí Hausvater.
Nedostatky má také aplikace pro přihlášení k paušální dani, kterou prosadila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Formulář je sice mnohem jednodušší než daňové přiznání, aplikace ale nekontroluje správnost zadaných údajů.
„Podal jsem žádost s nesmyslnými údaji, falešným jménem, falešnou adresou a čekal jsem, co se stane. Tři měsíce se nedělo nic a potom jsem zcela náhodou zjistil, že mám u finančního úřadu nedoplatek patnáct tisíc korun,“ popisuje svoji zkoušku systému analytik Hlídače státu Michal Bláha.
Úřad fiktivní žádost vyhodnotil chybně a k paušální dani přihlásil samotného Bláhu.
„O to jsem samozřejmě nikdy nežádal. Další tři až čtyři týdny jsme si to s finančním úřadem vyříkávali. Úředníci s tímto problémem strávili desítky hodin, já jsem s tím strávil jednotky hodin úplně zbytečně,“ shrnuje Bláha.
