168 hodin: „Běžte domů, tady nepomůžete.“ Přítomnost rodičů u dětí v nemocnici nemusí být vždy samozřejmá

8 minut
168 hodin: Bez rodičů
Zdroj: ČT24

Vážná nemoc dítěte a pobyt v nemocnici představují pro rodiče ohromný stres. Právě přítomnost rodičů, zvláště u malých dětí, je součástí úspěšné léčby. Co bylo v minulosti nepředstavitelné, je dnes běžné, nicméně i aktuální zkušenosti Lenky Konkoľové a Terezy Salte, matek malých dětí, mohou naznačovat, že tomu stále tak docela není. Pro pořad 168 hodin se tématu věnovala Darina Vlková.

Malá Tea byla hospitalizovaná na klinice dětských infekčních nemocí ve fakultní nemocnici v Brně se zánětem mozkových blan. Je jí rok a půl a matka ji ještě kojí. „Předpokládala jsem, že je jasné, že v nemocnici budu moct zůstat s miminkem. A oni řekli: ‚Ne, zavolejte si zítra, vaše dcera je vážně nemocná, to by jí neprospělo.‘ Byli docela tvrdí,“ vzpomíná její matka Lenka Konkoľová, která z nemocnice následně skutečně odešla.   

Podle pediatra a proděkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Davida Marxe by však přítomnost rodiče měla být samozřejmost. „Samozřejmým principem pobytu malého dítěte v nemocnici je, že tam není samo, tedy při jeho přijetí se neklade otázka, jestli rodiče mají možnost nebo jestli rodiče zůstanou, ale kdo s dítětem v nemocnici bude,“ podotýká.

I podle dětského psychologa Václava Mertina je přítomnost rodiče důležitá. „Každé malé dítě je doma závislé na nás dospělých, nikoho jiného nemá. Naše blízkost je důležitá, a když přijde do nemocnice, tak se bojí ještě více a je potřeba, aby ten někdo byl vedle něj, aby ho držel za ruku,“ dodává.

Stres dítěte

Lenka se ještě týž den do nemocnice vrátila s tím, že podruhé se už k odchodu donutit nenechá a na pokoji u dcery zůstane. „Dali mi jasné podmínky, že v osm večer můžu vytáhnout deku, ale v šest ráno, předtím, než přijde uklízečka a sanitární sestra, tak mám všechno sbalit,“ uvedla Lenka.

První dny v nemocnici byly podle ní krušné. „Cítila jsem se nenáviděná, že tam absolutně nemám co dělat, že není v jejich zájmu, že tam jsem, že mám být hodně vděčná za to, že tam můžu být,“ vzpomíná.

Brněnská fakultní nemocnice k případu poslala písemné vyjádření. „Konkrétní případ komentovat nemůžeme, ale pravděpodobně se jednalo o hospitalizaci na jednotce intenzivní péče kliniky dětských infekčních nemocí, kam rodiče nepřijímáme, ale po celou dobu má rodič k dítěti přístup,“ uvedl mluvčí Václav Janištin.

Lence prý jedna ze sester říkala, že maminky u dětí normálně nejsou. „Děti se po čase vypláčou a pak už jsou prý v klidu,“ poznamenává Konkoľová.

Podle Marxe je to však nesmysl. „Ten častý argument: ‚dítě je klidnější, když tam nejste, maminko,‘ je poněkud absurdní, protože dítě je většinou tak vyděšené, že je tam samo, že opravdu může působit, že je klidnějším. Nicméně vnitřní stres, který se pak může projevit i závažnými dlouhodobými postiženími, není něco, nad čím by se mělo mávnout rukou,“ podotýká lékař.

Mluvčí brněnské nemocnice upozorňuje, že všechny kliniky v dětské nemocnici se snaží umožnit pobyt rodičů společně s hospitalizovanými dětmi. „Jsou však případy, a tato situace není nijak výjimečná, kdy provozní a prostorové podmínky, epidemiologická situace, anebo zdravotní stav dítěte neumožňují uskutečnit vše dle představ rodičů,“ podotýká.

Lence po pěti dnech přinesli rozkládací postel a za stejných podmínek jako s dekou – tedy vytáhnout v osm večer a v šest ráno uklidit – mohla ve špitále spát.

Není zázemí

Podobnou zkušenost má i Tereza Salte, matka jedenapůlročního Matea. V létě ho v pražském Motole operovali kvůli onkologickému onemocnění. „Po operaci byl můj syn převezen na ARO a pak na chirurgickou JIPku, kde rodič může být přítomný během dne, ale od určité hodiny večer už musí být jinde, přespávat buď na ubytovně, nebo jet domů. Vysvětlení bylo takové, že by tam rodič překážel, že tam nemají zázemí, místo, že to není uzpůsobené,“ uvedla Tereza Salte.

I Tereza Salte trvala na tom, že u syna zůstane i přes noc. „Strávili jsme tam dvě noci a s mým mužem jsme se střídali, protože nám bylo řečeno, že když tam budeme chtít být, tak musíme zůstat sedět na takové strašné plastové židli. Po čtyřech hodinách jsem to vzdala, dala jsem si na zem ručník a spala chvíli na něm,“ vzpomíná.

Podle mluvčí FN Motol Pavlíny Dankové mohla s Mateem být. „Matka pacienta měla možnost být se svým dítětem nepřetržitě na standardním pokoji a i na JIPce.“ I podle zdravotní sestry Gabriely Novotné byla tato možnost Tereze nabídnuta. „Můžou sedět na židli, dokonce jsme jí nabízeli ubytovnu, protože maminky, které chtějí a jsou z daleka, mohou být na ubytovně, která je odsud kousek, a na zavolání jsou zde do pěti minut,“ vysvětluje sestra.

Že by přítomnost matky nebyla žádoucí nebo že by jí sestry dávaly najevo, že by tam neměla být, mluvčí nemocnice odmítá. „Je to tvrzení proti tvrzení. Já jsem u toho nebyla a vy také ne, takže nevíme, jak to bylo. Sestry o ničem takovém neví a na té židli být mohla, což se jí teda asi nelíbilo, ale být tam mohla,“ dodává Danková.

Právo dítěte na přítomnost rodiče

Právo dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče stanovuje několik právních dokumentů. Kromě mezinárodních, jako je například Charta práv dítěte, jde také o český zákon o zdravotních službách.

„Tohle právo není absolutní, lze jej omezit vnitřním řádem pracoviště, ale pouze za konkrétních důvodů, kdy je zjevné, že by přítomnost rodiče nebo pečovatele představovala riziko buď pro dítě, pro pečovatele, nebo pro někoho jiného,“ vysvětluje Marx.

Podle psychologa Mertina je z hlediska uzdravování velmi důležité, aby dítě bylo v pohodě. „U malého dítěte se nezíská jinak než blízkostí lidí, kteří jsou pro něj nejdůležitější,“ podotýká. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 49 mminutami

Špatné parkování je jedním z nejčastějších přestupků

Policie jen v centru Prahy loni evidovala téměř 170 tisíc případů špatného parkování. Řidiči často chybují u vyhrazených stání určených například pro invalidy, sanitky či nabíjení elektromobilů. Za neoprávněné parkování na vyhrazeném stání pro handicapované hrozí na místě pokuta až 3500 korun, ve správním řízení je to až deset tisíc. Za tento přestupek se navíc přičítají dva body. Strážníci můžou pokutovat i špatně zaparkované vozy v garážích nákupních center. Za stání na místě vyhrazeném pro elektromobily je pokuta až 1500 korun.
před 1 hhodinou

Pomoc hledá stále víc obětí násilí. Dle organizací chybí komplexní péče

Stali se obětí kriminality i domácího násilí, přesto se mnohdy těžko dostávají k rychlé a odborné pomoci. Stále více lidí hledá právní i psychologickou podporu na linkách pomoci. Podle organizací ale v Česku pořád chybí strategie komplexní péče o oběti.
před 1 hhodinou

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 11 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 12 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 18 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 20 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 22 hhodinami
Načítání...