Šimon Rogner strana 4 z 5

Případem bývalého poslance Lubomíra Volného odsouzeného za šíření poplašné zprávy se bude zabývat Nejvyšší soud. Volný, který tvrdí, že je nevinný, k němu podal dovolání proti dvouleté podmínce, již dostal za výroky o léku ivermektin. České televizi to potvrdila Iva Kaňáková z Obvodního soudu pro Prahu 7, který v kauze rozhodoval jako první instance. Volný tvrdil, že kvůli diskriminační kampani proti ivermektinu mohou zemřít lidé.

Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel znovu nesouhlasí s podmínkou za šíření poplašné zprávy. Tu mu soud uložil už podruhé a Vrabel proti ní opět podal odvolání. České televizi to řekla Štěpánka Tykalová z Městského soudu v Praze, který teď bude případ řešit. Podle nepravomocného verdiktu mohly Vrabelovy výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku, vyvolat v části společnosti obavy. Muž vinu od začátku odmítá.

Ústavní soud odložil vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA do doby, než rozhodne o jeho stížnosti. Vyplývá to z úřední desky soudu. Spojené státy muže označují za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. O jeho vydání k trestnímu stíhání žádaly také Gruzie a Kazachstán, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ale podepsal souhlas s Omarovovým přesunem do USA.

Lobbista Martin Dědic podal odvolání proti osmiletému trestu, který si má odsedět za manipulaci s veřejnými zakázkami ostravského magistrátu. Proti nepravomocnému rozsudku se brání i další obžalovaní a také státní zástupce. Ten se odvolal proti zprošťující části verdiktu. České televizi to řekl Igor Krajdl z ostravského krajského soudu, který v případu rozhodoval. Dědicova firma si podle obžaloby přišla na úplatcích až na 30 milionů korun.

Policisté odložili podnět soudce Jana Šotta na trestní stíhání bývalého manažera Čapího hnízda Tomáše Raka. Ten se podle Šotta mohl dopustit vydírání, když neúspěšně požadoval peníze po Agrofertu a poté změnil svou výpověď v kauze. Podle policie ale nezákonně nejednal. ČT to řekl obvodní státní zástupce pro Prahu 4 Jan Vychyta. Kriminalisté v minulosti prověřovali Raka i kvůli podezření na křivou výpověď, nezjistili ale, která z jeho výpovědi je nepravdivá.

Šestatřicetiletá žena z Přerovska, která napsala na sociální síť, že ji napadli Ukrajinci, stane před soudem. Státní zástupce k němu podal návrh na její potrestání. ČT to řekl předseda Okresního soudu v Přerově Jiří Barbořík, který má případ na starost. Žena je podezřelá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob a šíření poplašné zprávy. V příspěvku tvrdila i to, že Ukrajinci mají v plánu zabít Romy.

Státní zástupce odmítl stížnost bývalého šéfa Úřadu práce Viktora Najmona, kterému měl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nabídnout mimořádnou odměnu, pokud rezignuje. Žalobce tak potvrdil rozhodnutí policie, která případ v červnu odložila s tím, že Jurečka trestný čin nespáchal. Podle Najmona to ale odporuje dřívějšímu postupu policistů v kauze takzvaných „trafik pro poslance ODS,“ ve které byl nepravomocně odsouzen bývalý premiér Petr Nečas. Státní zástupce však Najmonovy argumenty nepřijal.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl další žalobu kvůli několikaměsíční blokaci osmi dezinformačních webů po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Žádost vlády o jejich zablokování označil za nezávaznou politickou proklamaci doporučujícího charakteru. Rozsudek je dostupný na úřední desce soudu. Žalobu podaly neziskové organizace Institute H21 a Otevřená společnost, podle nichž byl postup státu nezákonný. NSS potvrdil dřívější verdikt pražského městského soudu.

Nejvyšší soud odmítl dovolání Patrika Tušla a Tomáše Čermáka v případu nenávistných výroků o Ukrajincích. Informoval o tom Ivo Poštolka z Okresního soudu v Kladně, který kauzu řešil v první instanci. Tušl dostal za hanobení národa a podněcování k nenávisti desetiměsíční vězení, Čermák stejně dlouhou podmínku.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 bylo jedním z důvodů, proč se novinářka Jana Ciglerová přestěhovala s rodinou na Floridu. Kvůli vyhlídce jeho návratu teď ale zvažuje přinejmenším přesun do jiného státu. „Amerika kolem mě, a zejména Florida, se stává sociálně velmi konzervativní zemí a někdy je to už v rozporu s našimi evropskými hodnotami,“ přiznává zahraniční reportérka Deníku N, která dříve psala pro prestižní britské noviny nebo vedla módní časopis Elle. „Občas se mi podaří zpracovat nějaké lifestylové téma a vždy u toho ožiju,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Zdravotní sestra Alena Chovancová získala 80 tisíc korun za nezákonné stíhání v případu chlapce, který po operaci mandlí v pardubické nemocnici zůstal v bdělém kómatu. Odškodnění jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti. Žena, kterou soud pravomocně zprostil obžaloby, požadovala přes 1,1 milionu. Na ministerstvo zároveň podala žalobu, kterou bude projednávat pardubický okresní soud. V kauze padly dvě podmínky pro lékařku a zdravotní sestru.

Investigativní žurnalistika ji sice stresuje, její přínos pro společnost ale považuje za zásadní. „Zachovat si chladnou hlavu a nepřepálit, co můžete doložit. A neudělat zbytečnou botu, na kterou vás někdo chytí,“ radí hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, která za svoji investigativní práci získala dvě novinářské ceny. Kromě toho v médiích vysvětluje ekonomická témata nebo reportuje o energetice, svém srdečním tématu. V podcastu Background ČT24 mluví i o řízení redakcí či mladých novinářích.

Městský soud v Praze zrušil půlroční podmínku, kterou za veřejné schvalování válečných zločinů dostal protivládní demonstrant Jakub Jašek. Případ vrátil k došetření státní zástupkyni. ČT to zjistila z justiční databáze. Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal muže za to, že měl na sobě na březnovém protestu na Václavském náměstí nášivky s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Kromě podmínky mu uložil peněžitý trest a na rok zakázal pobyt na území Prahy. Jašek vinu odmítl a proti verdiktu se odvolal.

Média se naučila se slovem Rom v titulku šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech, říká komentátor iDNES.cz Patrik Banga. Novinářem se stal během konfliktu na Balkáně, kvůli romskému původu mu ale jeho profesi mnohdy nevěřili. „Pozitivní drzost, nikdy jsem se nebál,“ odpovídá na otázku, co mu pomohlo k úspěchu. O kariérní cestě nebo knize, se kterou vyhrál Magnesii Literu, mluví v podcastu Background ČT24.

Předloňský výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že Piráti chtějí nastěhovat lidem do domácnosti migranty, bude řešit Nejvyšší soud. Bývalý premiér podal dovolání proti verdiktu odvolacího soudu, který mu nařídil příspěvek s výrokem smazat z twitterového účtu. České televizi to potvrdila Hana Černá z Krajského soudu v Praze, který žalobě Pirátů původně nevyhověl.

Městský soud v Praze zrušil čtyřměsíční podmínku, kterou za šíření poplašné zprávy dostal pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel. Česká televize to zjistila z justiční databáze. Případem se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 1, který Vrabela v dubnu potrestal za výroky o tom, že Česko plánuje proti Rusku použít jaderné zbraně. Podle původního verdiktu mohly v části společnosti vyvolat obavy. Muž obvinění odmítl, jeho slova prý byla vytržená z kontextu.

Policie nezahájila trestní řízení v případu odvolání generálního ředitele Úřadu práce Viktora Najmona ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). České televizi to řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej s tím, že kriminalisté kauzu odložili.

Případ prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko míří znovu před soud. Státní zástupce potřetí podal obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu. Potvrdila to Kateřina Kaspar Studecká, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5, který kauzu dvakrát vrátil k došetření. Podle Nejvyššího soudu při tom ale porušil zákon, protože neuvedl, jaké důkazy mají žalobce a policie doplnit.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Muž, který se podle policie obohatil na obnově po předloňském tornádu na jihu Moravy, přistoupil na čtyřletý nepodmíněný trest. ČT to řekl dozorující státní zástupce Lukáš Bábík, který s obviněným uzavřel dohodu o vině a trestu. Soud o ní bude rozhodovat na konci června. Muž se podle kriminalistů nabízel jako zprostředkovatel dotace, peníze za fakturované položky ale inkasoval na svůj účet. Měl tak způsobit více než šestimilionovou škodu. Hrozilo mu až osmileté vězení.

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal muže, který podle policie po březnové protivládní demonstraci v Praze poškodil auto s ukrajinskou SPZ. Dal mu půlroční podmínku a roční zákaz pobytu v Praze. ČT to sdělila soudkyně Eva Švíglerová, která v případu rozhodla bez veřejného jednání. Rozhodnutí je zatím nepravomocné, muž může proti trestnímu příkazu podat odpor.

Policisté navrhli obžalovat dvanáct lidí kvůli podplácení v kauze veřejných zakázek agentury CzechTourism. České televizi to řekl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Hlavní postavou případu je bývalý manažer agentury Aleš Pangrác, který podle policie manipuloval zakázky a přijímal úplatky za jejich rozdělování. Zbývající lidé včetně karlovarského radního Petra Bursíka (ODS) čelí obvinění z podplacení. Policie kvůli zakázkám prověřovala i exministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), její případ ale odložila.

Nepravomocně odsouzený Jakub Jašek dostal další trest kvůli nášivce s logem Wagnerovců. Za schvalování válečných zločinů mu soud znovu uložil půlroční podmínku a peněžitý trest. ČT to řekla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová, která potrestala Jaška za nošení nášivky na květnové protivládní demonstraci. Muž s tím nesouhlasí a proti verdiktu se brání. První trest mu soud dal v souvislosti s březnovým protestem na Václavském náměstí.

Nejvyšší soud se bude zabývat případem nenávistných výroků o Ukrajincích, za které byli odsouzeni Patrik Tušl a Tomáš Čermák. Proti loňskému rozsudku podali dovolání. České televizi to řekl Ivo Poštolka z Okresního soudu v Kladně, který kauzu řešil v první instanci. Tušl dostal za hanobení národa a podněcování k nenávisti desetiměsíční vězení, Čermák stejně dlouhou podmínku. Oba muži stanuli před soudy i v dalších případech.