Andrea Gričová, ag strana 5 z 5

Už nyní je jisté, že si letošní americké volby připíšou několik prvenství. O mnoho z nich se postarala Kamala Harrisová, která je první viceprezidentkou a může se stát první ženou v nejvyšší ústavní funkci. Od podporovatelů získala rekordní množství peněz. Bývalá prokurátorka dlouhodobě bojovala za menšiny a v posledních letech i za právo na potrat. Kritice se ale nevyhnula, třeba kvůli postoji k trestu smrti nebo migrační krizi.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.

Čekala jsem, že vláda už přijde s konkrétními kroky, jak pomoci občanům zasaženým povodněmi, řekla v Událostech, komentářích předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že opatření se připravují, škody ale zatím nejsou vyčíslené. Podotkl také, že se nyní stát zaměřuje na „obnovení základních životních funkcí“, například dodávky pitné vody či energií.

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Napětí mezi Ukrajinou a Běloruskem trvá. Minsk soustřeďuje na vzájemných hranicích značný počet vojáků a techniky, podle analytiků ale stojí za manévry Kreml. Vladimir Putin chce totiž prostřednictvím Minsku odvést pozornost ukrajinských vojáků od Kurské oblasti, aby zmírnil tlak na svou armádu. Kyjev mezitím varoval, že při případném narušení hranice ze strany Běloruska přijme nezbytná opatření k obraně země.

Jako velký třesk či historickou sázku, která není bez rizik, označovala evropská média před dvaceti lety do té doby největší rozšíření EU. Neobešlo se to bez obav či skeptických hlasů, a to jak ze strany občanů, tak i stávajících států. Hovořilo se o ztrátách národní identity i rozkolísané ekonomice. Sama EU se musela připravit na přijetí velkého počtu nových zemí, které měly zcela odlišnou kulturu a socio-ekonomické nastavení. Zastánci naopak argumentovali politickou stabilitou a největším jednotným trhem.

Již deset měsíců trvá konflikt v Súdánu a konec je zatím v nedohlednu. Od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi armádou vedenou generálem a faktickým vládcem země Abdalem Fattáhem Burhánem a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vedenými bývalým Burhánovým zástupcem Muhammadem Hamdanem Dagalem, zemřely podle zprávy OSN tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy. Všechny dosavadní pokusy o zprostředkování míru mezi válčícími frakcemi zatím selhaly, obě strany byly obviněny z válečných zločinů. Hrozí, že se konflikt rozšíří do celého regionu. Podle analytiků je však nejpravděpodobnější, že skončí patem.

Opakované spolkové volby ze září 2021 v části Berlína přinesly zisky opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unii (CDU) a pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), naopak vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční liberální svobodní demokraté (FDP) musejí počítat se ztrátami. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení takřka všech hlasů. Sociální demokracie nicméně i přes horší výsledek proti roku 2021 zůstává v Berlíně nejsilnější politickou stranou. Kvůli chybám a celkovému chaosu při volbách ze září 2021 loni německý ústavní soud rozhodl, že se zhruba v pětině volebních okrsků Berlína muselo hlasování do Spolkového sněmu opakovat.

Na čtvrteční snížení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB) ihned reagoval kurz koruny, která oslabila o 24 haléřů, na 25,21 korun za euro. Česká měna tak byla nejslabší od května 2022. K dolaru si pohoršila o 23 haléřů na 23,44 korun za dolar. V pátek ale opět posílila, k euru o tři haléře a k dolaru o devět haléřů. Právě politika centrální banky je jedním z klíčových faktorů, které mají na kurz vliv, ale působí na něj i další vlivy. Například dění na zahraničních trzích, kdy se investoři zbavují investic v rizikovějších zemích. Analytici snížení sazeb očekávali, nyní ale hovoří o tom, že trh takto razantní změnu nejspíš neočekával. Důležitá bude také lednová inflace, kterou má centrální banka oznámit příští čtvrtek.

Spekulace kolem údajného napětí mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným znovu nabraly na obrátkách. Ukrajinská média v pondělí informovala o tom, že byl hlavní velitel ozbrojených sil odvolán, mluvčí prezidenta Serhij Nykyforov vzápětí informaci popřel. Zprávu o odvolání označilo za nepravdivou také ukrajinské ministerstvo obrany. O napjatých vztazích obou mužů se začalo hovořit poprvé už v listopadu poté, co napjatě očekávaná ukrajinská protiofenziva nedosáhla svých ambiciózních cílů dobýt ztracené území a odříznout ruský pozemní most na Krym.

Rozhodnutí Ústavního soudu přijímáme s pokorou, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal, že krok o zpomalení valorizace penzí nebyl jednoduchý. „Nečinili jsme to rádi, ale udělat jsme to museli s ohledem na budoucí vývoj důchodového systému,“ dodal s tím, že se nyní ukázalo, že opozice neměla pravdu v ničem. Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová zopakovala, že rozhodnutí soudu je třeba respektovat. Zároveň je zklamaná lidsky i jako právník, protože čekala celou řadu právních argumentů, které nalezla jen u třech soudců, kteří se vyslovili proti zamítnutí návrhu poslanců ANO.

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.

Jak zastánci, tak odpůrci korespondenční volby se vedle objektivních zájmů rozhodují i podle svých představ o tom, zda by jim její zavedení prospělo, uvedl v pořadu 90´ ČT24 politolog Petr Just. Upozornil však, že nelze podle minulých voleb predikovat výsledky, protože půjde o úplně jiné i různě hodnotově rozprostřené množství voličů. Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zopakoval argumenty, že jde o zjednodušení ústavního práva volit a rizika jsou podle něj marginální. Místopředseda ANO Radek Vondráček oponoval, že rizika za marginální nepovažuje. Podle něj voliči nikdy nebudou v korespondenční volbě mít svobodu a tajnost, která je za plentou.

Déšť a tání sněhu zvyšují hladiny mnoha řek a potoků v Česku. Počet míst, kde toky dosáhly povodňového stupně, stoupl odpoledne na více než sto z ranních zhruba šedesáti. Nejvyšší, třetí stupeň platil kolem 17. hodiny na pěti místech. Vyplývá to z údajů na povodňovém webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Stále je v platnosti výstraha, podle které se mohou rozvodnit řeky téměř v celé republice.

Rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák se rozhodl odvolat děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka. „Setkal jsem se s ním dopoledne, abych mu písemné rozhodnutí předal, odmítl jej ale převzít, proto není pravomocné. Stane se tak, až mu bude doručeno,“ uvedl rektor. Své rozhodnutí odůvodňuje mimo jiné dlouhodobým poškozováním zájmů školy. Děkan Ševčík považuje rozhodnutí rektora za nezákonné a jednoznačně politické. Novinářům řekl, že se proti němu bude bránit soudní cestou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

Korespondenční volbou posilujeme právo a možnosti občanů volit, uvedl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Připomněl, že většina zemí EU ji má. Podle stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) korespondenční volba nezaručuje to, že bude osobní, tajná a svobodná, jak je dáno ústavou. Vadí jí také, že byl návrh předložen jako poslanecký, tudíž neprojde řádným legislativním procesem.

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Izraelští vojáci během svého postupu v Chán Júnisu zničily další tunel Hamásu.