Němečtí archeologové objevili skvěle zachovalou středověkou protézu. Majitelem byl neznámý rytíř

2 minuty
Archeologové objevili v Německu protézu ruky (video je bez zvuku)
Zdroj: Reuters

Archeologové v Německu zkoumají pozůstatky muže, který měl místo ruky kovovou protézu. Žil před stovkami let, jeho náhradní umělá končetina patří k těm nejdůmyslnějším, které vědci zatím popsali.

Když letos dělníci kopali plynovod ve městě Freising nedaleko Mnichova, narazili nedaleko farního kostela svatého Jiří v zemi na něco tvrdého. Na první pohled to vypadalo jako ruka robota, přivolali proto archeology. Výsledek analýzy ukázal, že šlo o něco méně exotického, pro vědce přesto nesmírně zajímavého: železnou umělou končetinu, která patřila německému bojovníkovi.

Protéza byla součástí hrobu muže, který zemřel ve věku mezi třiceti a padesáti roky někdy mezi lety 1450 a 1620. „I pro zkušené archeology to byl mimořádně zvláštní nález: kostra, u níž chybí části prstů levé ruky,“ uvedli experti Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. Popsali, že protéza je vyrobená ze železa a barevných kovů.

Muž, který oral pole válečná

Archeologové kovovou protézu oddělili od kostry, aby ji mohli lépe analyzovat a také restaurovat. Zjistili, že muž během života přišel o prsty na ruce – zbyla mu maximálně část palce. Na rozdíl od jiných, složitějších protéz objevených ve stejném období, byly prsty kostry z Freisingu jednoduché a neměly mechanické součásti. Byly tedy nepohyblivé, muž měl železnou ruku nejspíš hlavně na ozdobu nebo reprezentaci, s běžnými úkony mu příliš nepomohla. 

„Dutá protéza na levé ruce mu nahradila čtyři prsty,“ uvedl Walter Irlinger z Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. „Ukazováček, prostředníček, prsteníček a malíček jsou jednotlivě vytvořeny z plechu a jsou nepohyblivé. Protézy prstů leží mírně zakřivené, rovnoběžně vedle sebe.“

Skenování také odhalilo, že protéza má na kovových prstech přilepené kousky látky a kůže. To naznačuje, že prsty mívaly kožený potah a byly k pacientově ruce připevněné pomocí řemínků. Uvnitř prstů se zase našel materiál podobný gáze, který mohl fungovat jako jakýsi polštář, jenž chránil kůži před kontaktem se studeným kovem.

Jak muž přišel o ruku a jak protézu používal, zůstává záhadou, ale objev podtrhuje skutečnost, že se v tomto období taková zařízení vyráběla a používala. „Lékaři již v té době přemýšleli o tom, jak by mohli lidem po amputacích usnadnit život,“ stojí v prohlášení památkového úřadu. Ve střední Evropě je v současné době známo asi padesát podobných protéz z období pozdního středověku až raného novověku.

Götz von Berlichingen v německém filmu
Zdroj: Amazon.de

V době, kdy tento muž žil, probíhala v Bavorsku celá řada válečných konfliktů, včetně třicetileté války. To logicky vedlo k množství vážných zranění, jež si vyžádala i nejčastější chirurgické řešení těchto dob: amputaci. Z Německa té doby pochází celá řada protéz, jež patřily mocným a bohatým rytířům – vyrobit něco takového bylo nejen drahé, ale hlavně technologicky náročné.

Jedna z nejslavnějších patřila rytíři Götzi von Berlichingen, který díky ní získal i svou přezdívku „Götz železná ruka“. Jeho důmyslná a krásná protéza byla vytvořena, když mu ruku ustřelila rána z děla roku 1504 při obléhání Landshutu.

Protézy ale vznikaly už ve starém Egyptě, jednou z nejstarších jsou dva umělé prsty na nohou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...