Káva lidem voní stereo. Vědci v experimentu zjistili, jak mozek a nozdry spolupracují

Když se kolem nosu rozlije vůně ranní kávy, mozek si zapamatuje, do které nosní dírky vnikla jako první. A pak spojuje informace z obou nozder, což mu pomáhá, aby správně poznal, o jakou vůni jde. Neurologové to popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Current Biology.

Čich patří mezi smysly, které člověk nevyužívá možná tolik jako zrak nebo sluch, přesto je pro život nesmírně důležitý. Věda ví, že v mozku informace o vůních i zápachu zpracovává takzvaná piriformní kůra, která pokrývá obě mozkové hemisféry. Vědci si ale až doposud nebyli jistí, jestli obě strany piriformní kůry reagují na pachy shodně, anebo nezávisle.

Protože tyto procesy probíhají hluboko uvnitř mozku, bylo prakticky nemožné je zkoumat. Teď ale skupina vědců na způsob přišla.

Do studie nabrali lidi s epilepsií, kteří měli kvůli tomuto problému podstoupit operaci mozku. Účastníci byli během operace při vědomí, takže jim vědci mohli do obou nosních dírek skrze speciální trubičky pouštět silné vůně. Protože byli pacienti napojení na elektrody, které měly odhalit centra spojená s epilepsií, mohli výzkumníci tyto senzory využít i na sledování piriformní kůry a její aktivity.

Čich a mozek

Ukázalo se, že jenom výjimečně se vůně dostane pouze do jedné nosní dírky. Platí ale, že do jedné pronikne o něco dříve než do druhé. „Otázkou ale je, jestli mozek dokáže tyto rozdíly využít?“ uvedla neuroložka z Pensylvánské univerzity Naz Dikecligilová, která se na výzkumu podílela.

Nasbíraná data naznačují, že mozek tohoto rozdílného času vstupu vůní opravdu využívá. Když se pach dostal do jedné nosní dírky, reagovala nejprve ta strana mozku, která byla k této nosní dírce nejblíže, teprve potom následovala reakce v opačné straně mozku. „Zdá se, že ve skutečnosti existují dvě reprezentace pachů, které odpovídají pachovým informacím přicházejícím z každé nosní dírky,“ říká Dikecligilová.

Když výzkumníci nabídli vůni oběma nosním dírkám současně, zjistili, že obě strany mozku rozpoznaly vůni rychleji, než když ji mohly identifikovat pouze skrze jednu nosní dírku. To naznačuje, že obě strany do jisté míry spolupracují, i když jedna zaostává za druhou při kódování vůně, říká Dikecligilová.

Fungují čich a sluch podobně?

Důležité je, že tyto výsledky velmi dobře odpovídají tomu, jak dopadly už dříve studie na zvířatech. A také se nabízí srovnání s jiným smyslem.

Zdá se, že mozek porovnává vstupy z jednotlivých uší, což lidem pomáhá lokalizovat zvuky. Nabízí se tak otázka, jestli podobný systém existuje i pro vůně. Lidé však obvykle nejsou příliš dobří v rozpoznávání směru vůně. Když výzkumníci podali vůni pravou nebo levou nosní dírkou a zeptali se účastníků studie, kterou nozdrou ji přijímají, odpovídali v podstatě zcela náhodně.

K čemu tedy tento mechanismus vlastně existuje? To zatím není úplně jasné, jednu hypotézu by ale vědci měli. Tyto dvojité signály by totiž mohly fungovat jako mechanismus, který kontroluje možné chyby. Náš mozek by mohl „shromažďovat potvrzení důkazů o tom, co cítíme, abychom mohli přesně identifikovat zdroje pachů kolem nás“, dodává neurolog Kevin Bolding, který se na práci také podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
před 21 hhodinami

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...