Autoři nové studie předpokládají, že v budoucnu výrazně ubude sněhu, ale také se změní jeho barva. A to by podle nich mohlo pomoci kompenzovat některé negativní dopady klimatických změn, a zpomalit tak v důsledku i rychlost tání sněhové pokrývky.
Sníh bude do konce století zřejmě bělejší. Má ho být ale méně, popisuje studie
Svět se od začátku průmyslové revoluce stále více otepluje a v posledních desítkách let nabralo tempo těchto změn na rychlosti. Má to spoustu dopadů, z nichž některé jsou dobře známé, jiné ale méně. Vědci teď v odborném časopise Nature Communications popsali, co klimatické změny způsobené lidskou činností udělají do konce tohoto století se sněhem.
Na množství sněhu má vliv obrovské množství faktorů. Je to nejen teplota, ale také množství srážek, velikost a tvar sněhových vloček, ale dokonce je i silný vliv znečištění.
Vědci z Pacific Northwest National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, prozkoumali trendy, jak se vyvíjí sněhová pokrývka ve vysokých pohořích na severní polokouli mezi roky 1995 a 2014. Na základě takto získaných trendů pak vytvořili model, který se pokouší dohlédnout do konce století a předpovědět, jak to bude na severní polokouli se sněhem. Vypracovali rovnou dva výsledky, a to podle dvou scénářů: jeden předpokládá, že se lidstvu podaří snížit spotřeba fosilních paliv, druhý tomu nevěří.
Vliv černého uhlíku
Když člověk nesníží spotřebu fosilních paliv, svět se podle jednoho scénáře oteplí a úbytek sněhové pokrývky se zvýší až o 58 procent ve srovnání se současností. V optimistickém scénáři, kdy dostaneme emise pod kontrolu, dojde k menšímu globálnímu oteplování a také menšímu úbytku sněhové pokrývky. V tomto případě vědci odhadli úbytek sněhové pokrývky zhruba o patnáct procent ve srovnání se současnou úrovní.
Co ale mají oba scénáře společného, je vliv částic znečištění, které jsou známé jako černý uhlík. Jde velmi zjednodušeně o odpad dopadající na povrch Země, jenž vzniká spalováním fosilních paliv, zejména motorů automobilů a uhelných elektráren. Na severní polokouli se ale množství těchto zdrojů energie snižuje, takže ubývá a v obou výše popsaných scénářích nadále bude ubývat i černého uhlíku. A to znamená i čistější, jasnější a bělejší sníh.
Ten už nyní totiž není tolik znečištěn těmito tmavými částicemi a může účinněji odrážet sluneční světlo zpět, což by mohlo mírně snížit vliv oteplování. Čistší sníh by podle této studie mohl snížit míru úbytku sněhu asi o osm procent. „Sníh není jenom sníh,“ napsal autor studie Dalei Hao. „Existují čistý sníh a špinavý sníh a jejich reakce na sluneční světlo se velmi liší.“
Odrazit světlo a pohltit méně tepla
Částice znečištění se dnes usazují na povrchu sněhové pokrývky, která se potom stává tmavší. A tento temnější sníh víc pohlcuje sluneční světlo, což zase vede k tomu, že výrazně rychleji odtává. Funguje to samozřejmě i opačně: čím čistější je sníh a čím méně temných částeček na něm leží, tím snadněji odráží světlo zpět do prostoru, podobně jako zrcadlo. A protože tak pohlcuje méně tepla, méně snadno taje, takže se lépe udrží a pomáhá udržovat přikrývku stabilní.
Autoři studie poukazují na to, že v jejich scénáři nejsou schopní vyhodnotit všechno. Vzduch je díky přechodu na čistější zdroje energie sice opravdu čistější, ale stoupá v něm množství částeček z lesních požárů. Těch přibývá právě proto, že se planeta zahřívá a vznik požárů je pak kvůli vyschlé vegetaci snadnější. Například kanadské lesní požáry letos v létě způsobily rekordní znečištění ovzduší, které se rozšířilo daleko po celém kontinentu. Tento vliv by ale měl být jen poměrně slabý, protože požáry jsou nejčastější v létě, ale sněhu je nejvíc v zimě.
